A. Kiesswetter

Regionální nakladatelství při knihkupectví v Uherském Hradišti

Nakladatelská působnost 1911–1946

Alfréd Kiesswetter (* 1878 Čejetičky, dnes Mladá Boleslav – Čejetičky, † 1949 Uherské Hradiště) se po absolvování nižšího gymnázia vyučil knihkupcem u firmy Pavel Nešněra v Mladé Boleslavi, později byl zaměstnán u firmy Otto Beigel v Bílsku (Slezsko, dnes Bielsko-Biała v Polsku). Od 1896 pracoval jako účetní v uherskohradišťském knihkupectví L. R. Kráčelík. Později provozoval obchod hudebními nástroji a papírnictví. V březnu 1907 získal vlastní knihkupeckou koncesi a po krátkém působení v Učitelském knihkupectví převzal v lednu 1909 knihkupectví Adolf Bayerle (předtím J. A. Prokeš) a dále je vedl pod firmou A. Kiesswetter (s odkazem na tradici podniku, založeného 1866 jako pobočka kroměřížské firmy Heinrich Gusek, užíval též název První Uh.-hradišťské knihkupectví A. Kiesswetter a jeho drobné obměny). Od  10. let 20. století působil jako přísežný znalec pro obor knihkupectví a příbuzné obory u krajského soudu v Uherském Hradišti, 1914 byl jednatelem přípravného výboru chystané slovácké výstavy, která se však po vypuknutí 1. světové války neuskutečnila. Během války jej v obchodě zastupovala manželka Olga Kiesswetterová (roz. Opravilová, * 1878 Hodějice). V lednu 1928 pronajal závod svému účetnímu Bohumilu Sobotkovi (* 1896 Uherské Hradiště; vyučen byl u firmy Ferdinand Sukaný), 1932 však nájemní smlouvu se Sobotkou rozvázal a vedení převzala jeho dcera Věra Kiesswetterová, provdaná Králíková (* 1906 Uherské Hradiště, † 1971 Uherské Hradiště). Téhož roku rovněž přenesla koncesi na své jméno, původní firemní název A. Kiesswetter však zůstal nezměněn. Alfréd Kiesswetter, který se horlivě angažoval v uherskohradišťských korporacích a v kulturním i společenském životě města, byl v září 1939 zatčen a vězněn pro vlasteneckou výzdobu výkladních skříní knihkupectví. Německou okupační správou byl podnik perzekvován a 1940–1941 byla bez soudu vězněna i Věra Králíková. V dubnu 1950 složila knihkupeckou živnost a knihkupectví pak pokračovalo pod firmou Kniha, národní podnik.

Vyšlo cca 25 titulů. – Po úvodní milostné próze ze slováckého prostředí (Alois Menšík pod jménem A. Em. Menšík) se Kiesswetter zaměřil na regionální, převážně naučné publikace, zprvu v edici Moravská knižnice (1914–1922). V tematicky širokém záběru do ní zařadil historickou stať (Josef Bartocha), průvodce po Uherském Hradišti (Karel Jaroslav Obrátil), vánoční zpěvník (vyšel v několika vydáních), anonymní záznamy slováckého účastníka počátečních bojů 1. světové války 1914 (k autorství se později sám přihlásil), po válce aktuální informaci o Slovensku a průvodce po Spiši (František Kretz), vlastivědný přehled Uherskohradišťska (Bedřich Beneš Buchlovan pod vlastním jménem Bedřich Beneš) a národopisnou studii (František Kretz). Mimo edici formoval profil nakladatelství především Bedřich Beneš Buchlovan, který napsal úvod k albu reprodukcí obrazů Uherského Hradiště od Stanislava Lolka, k vydání připravil národopisné zápisky grafika Josefa Hodka a přispěl i několika vlastními knižními tituly s regionální vlastivědnou tematikou. Ojedinělou položku programu tvoří básnická sbírka (Gustav Čáp). Součástí produkce byly i mapy a pohlednice Uherskohradišťska. Kromě místopisných pohlednic vycházely i cykly uměleckých pohlednic se slováckou tematikou (doloženy série Lolkovy umělecké dopisnice z Uh. Hradiště a Slovácké písně Vincenta Plesnivého). Ve 2. polovině 30. let do nakladatelství soustředil své rusistické publikace (rusko-český slovník, učebnici ruštiny a překlad bajek Ivana Andrejeviče Krylova) legionář, básník a uherskohradišťský středoškolský pedagog Václav Najbrt. Za 2. světové války rozšířili regionální tematiku Bedřich Konařík-Bečvan mánesovským příspěvkem a Bohumila Dubňanská a Bohumil Haluzický národopisnými črtami a reportážemi ze Slovácka. – Na ilustracích knížek se podíleli mj. František Hlavica, Vladimír Prager a především Jiří Heřman. Tisk zprvu zajišťovala převážně uherskohradišťská Slovácká knihtiskárna Karla Novotného (některé publikace z nákladu této tiskárny Kiesswetter převzal do komise). Od 30. let se nakladatelství obracelo na renomované pražské firmy Politika a Legiografie (později Knihtisk) a na tiskárnu Kryl a Scotti v Novém Jičíně, respektive Karel Kryl v Kroměříži.

Literatura a prameny: Ž. [L. K. Žižka]: Alfréd Kiesswetter v Uherském Hradišti jubiluje sedmdesátkou... [k 70. výročí firmy s výčtem majitelů], Československý knihkupec 13, 1936, s. 392; Kiesswettrovo knihkupectví v Uherském Hradišti, in Uherské Hradiště, město a okres ([Brno] 1936), s. 34; A. Kiesswetter: Jak jsme připravovali výstavu v r. 1914, in Katalog Výstavy Slovácka 1937 (Uherské Hradiště 1937), s. [54, 56]; Gd. [Jan Gotthard]: Šedesáti let..., Československý knihkupec 15, 1938, s. 271; Padesát let ve službách knihy..., Knihkupec a nakladatel 5, 1943, s. 139; J. K. Boček: 100 let ve službách knihy, UH 68 – Zpravodaj města Uherského Hradiště, 1968, č. 11, s. 7; Alfréd Kiesswetter..., in Kniha a národ 1939–1945 (2004), s. 47, 230–231; Věra Králíková..., in Kniha a národ 1939–1945 (2004), s. 47–48; Blanka Rašticová: Knihkupci v Uherském Hradišti, vydavatelé skvělých pohlednic, Zvuk Zlínského kraje, 2008, podzim/zima, s. 59–60. ■ Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond AM UH III, inv. č. 556, 558.

Související osobnosti

Působiště

Uherské Hradiště

Heslo bylo naposledy změněno 13.04.2016 22:48