A. Král

Nakladatelství chovatelských příruček, populární přírodovědné literatury a soudobé původní i přeložené beletrie v Praze na Smíchově; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1914–1932

 

Chovatel holubů a funkcionář holubářských spolků Antonín Král st. (* ? ?, † 1934 Praha-Břevnov) převzal koncem 1911 pardubický chovatelský časopis Život zvířat (Drůbežnické listy) a od 1912 jej vydával v Praze pod názvem Zvířena (zanikl 1936). 1914 zahájil pod hlavičkou časopisu i nakladatelskou činnost (zprvu s firemním označením Vydavatelstvo Zvířeny), kterou postupně rozšiřoval. Knihkupeckou a nakladatelskou koncesi získal 1924 až jeho syn, farmaceut Antonín Král ml. (* 1897 Praha, † 1980 Praha). Podíl účasti otce a syna na činnosti firmy lze jen odhadovat; od konce 20. let se zabývala především rozprodejem skladu nakladatelství B. Kočí a 1936 byla její koncese zrušena. Antonín Král ml. byl pak 1933–1945 tajemníkem Divadla Vlasty Buriana, 1945–1947 tajemníkem Studia Národního divadla a 1947–1960 tiskovým referentem a redaktorem publikací Národního divadla v Praze.

Vyšlo cca 75 titulů. – V první edici Knihovna Zvířeny (1914–1924, red. Antonín Král st.) střídaly praktické chovatelské příručky rybnikářské, holubářské, králikářské a ptáčnické (autoři mj. František Josef Buchal-Neustupovský, Jindřich Voráček, Václav Proft, Vilém Němec) beletrii s přírodní tematikou (Jan Opolský, Jaroslav M. Petrbok, Jan Vrba). Později založené specializované chovatelské edice Naše drůbež  (1922–1923, red. Antonín Král st.) a Knihovna praktického ptáčníka (1925, red. Jaroslav Arnošt Trpák) se již výrazněji nerozvinuly; rovněž v „knihovně popularizující vědy přírodní" Český kosmos (1922–1924, red. Antonín Král st., pak Jan Bělehrádek) publikovali jen Jan Bělehrádek, Jan Svatopluk Procházka a Jaromír Klika. Nejméně 1920–1927 vycházely při časopisu Rodinné kalendáře Zvířeny. Autor nakladatelství a spolupracovník Zvířeny Jan Vrba (1923–1924 redigoval její beletristickou přílohu Zátiší, 1924 s J. S. Procházkou a red. kruhem) přenesl ke Královi z plzeňského nakladatelství Karel Beníško (>LČL) Spisy Jana Vrby,které však po 2. (u Krále jediném) svazku (1923) nepokračovaly. Z další knižní produkce 20. let na původní profil nakladatelství navazovalo jen několik titulů (povídky Ladislava Hájka a Emila Františka Míška, lovecké příběhy Viléma Němce, přírodopisné črty Paula Dahmse). Nový beletristický program, který zřejmě inicioval Antonín Král ml., otevřela „sbírka dobré četby" Brána (1924–1928). Edice, na jejíž podobě se překlady, komentáři a 1926–1927 i redakcí podílel Jan Grmela, soustředila prózy, převážně soubory povídek soudobých českých autorů (Jan Grmela, Josef Jahoda, Benjamin Klička, František Kropáč, Jiří Mařánek, Tylda Meinecková, Milena Nováková) a německy píšících spisovatelů z Čech a Moravy (Hugo Salus, Hermann Ungar, Ernst Weiss), doplněné jediným překladem z francouzštiny (Charles-Louis Philippe). Jiné práce autorů Brány i díla dalších prozaiků (Josef Hais Týnecký, František Herman, Egon Hostovský, Karel Hradec, Josef Hrůša, Ludvík Kolář, A. C. Nor, Jiří O. Parma, Jan Václav Rosůlek, Ivan Suk, Sonja Špálová, Emil Vachek, Anna Ziegloserová; Adalbert Stifter) vycházely souběžně v obdobné grafické úpravě bez patrného důvodu mimo edici. Výčtem jmen představilo nakladatelství široký, žánrově i stylově různorodý, avšak nevýrazný vzorek aktuální prozaické nabídky. Někteří z autorů (Jan Grmela, Karel Hradec, František Kropáč, Sonja Špálová) vydali v nakladatelství i své verše, zpravidla v individuální grafické úpravě s přednostními výtisky. Pozdní marný pokus o zatraktivnění nabídky představuje erotická edice Faun (1929–1930; autoři Lída Merlínová a Alois Kohout). V téže době vydával Antonín Král ml. obrázkový magazín Koruna (1929–1930; zanikl 7. číslem 2. ročníku v červnu 1930). Jako vlastní produkci inzerovalo nakladatelství též spisy Carla Ewalda s přírodní tematikou z nákladu B. Kočího. – Obálky chovatelských příruček a odborné literatury zdobil dekorativními emblémy reklamní kreslíř a autor lékárnických exlibris František Žáček, na výzdobě beletrie se zprvu podílel Alois Moravec a ilustrátor Zvířeny Karel Wellner. Od 1923 do výzdoby knih i časopisu výrazně zasáhl výtvarný spolupracovník plzeňského Karla Beníška Bohumil Krs, jedinkrát se celkovým grafickým řešením (Hugo Salus: Modré okno) uplatnil Jaroslav Benda. Barevné obálky knih edice Brána i další beletrie pak kromě Krse (autora ediční značky Brány) navrhovali Adolf Doležal, Hugo Steiner-Prag, František X. Procházka, Zdenek Rykr, Josef Čapek, Alois Wachsman, J. Šillar, Prokop Smitka, A. L. Salač, Vratislav H. Brunner, Václav Mašek, Václav Rabas, František Podešva, Karel Teige a Otakar Mrkvička. Nesourodá výzdoba prozaického souboru tak podtrhla jeho obsahovou nekonzistentnost. V posledním období převážily anonymní barevné obálky s dějovými výjevy.

Literatura a prameny: Zvířena a p. A. Král..., Československý knihkupec 4, 1927, s. 238; jtg [Josef Träger]: Antonín Král...,Divadelní noviny 11, 1967/68, č. 3, s. 2; jp [Jaroslav Procházka]: Zemřel Antonín Král, Národní divadlo informuje, 1979/80, duben, s. 4.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 20.04.2017 08:30