A. Pokorný

Nakladatelství nacionalistické publicistiky a soudobé beletrie v Praze; knihkupectví

Působnost 1933–1946

Antonín Pokorný (* 1909 Tuřany-Byseň u Slaného, † ? ?) absolvoval 4 třídy měšťanské školy a pokračovací obchodní školu. 1924–1927 se vyučil knihkupcem u firmy Jaroslav Vokoun ve Slaném, pak pracoval v Brně (Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého) a v Praze (Miloš Procházka, Družstevní práce – Krásná jizba, Kramerius). Koncem 1932 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a na jaře 1933 založil údajně se společníkem Václavem Říhou (životopisné údaje nebyly zjištěny) nakladatelství Osvěta. 1934 ukončil jeho činnost a vzápětí pokračoval ve vlastním nakladatelství A. Pokorný, od 1939 pod rozšířeným názvem Národní nakladatelství A. Pokorný. Pravděpodobně koncem 30. let připojil i knihkupectví. 1941 zprostředkovával prodej plastik Bedřicha Neužila z pálené hlíny s vlasteneckými motivy (Božena Němcová aj.), 1943 byl podnik na čas uzavřen v důsledku válečných opatření. 1946 změnil Pokorný firmu na veřejnou obchodní společnost, pro niž získal novou plnou koncesi. Podle šetření očistné komise Svazu českých knihkupců a nakladatelů, která jej navrhla vyloučit ze Svazu pro vydání nacionalistických a kolaborantských knih, byl před válkou exponentem Mladé generace Národní demokracie a později Národní ligy. Pokorný v odvolání argumentoval usnesením Trestní komise nalézací, která zastavila jeho stíhání s tím, že inkriminované knihy sice vydal, ale za okupace působil v ilegální organizaci Věrný pes a za Pražského povstání se účastnil revolučních bojů. Po únoru 1948 byla do jeho závodu nasazena národní správa a očistná komise navrhla odebrání koncese. Další osudy nakladatele nebyly zjištěny.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – Ze souboru edic, projektovaných nakladatelstvím Osvěta (mj. Knihy retrospektiv, Knihy umění a osvěty), byl realizován jen zlomek. Jediný svazek edice Knihy aktualit (1933) sledoval cestu Adolfa Hitlera k ovládnutí Německa (František Bauer). Beletristické Knihy života a satiry (1933–1934) zařadily po 2. dílu politického románu Františka Zavřela Fortinbras (1. díl, vydaný 1930 nakladatelstvím L. Mazáč, byl cenzurován) prózu o rozkladném působení války (Vojtěch Rozner) a příběh z cizinecké legie (Jan Václav Rosůlek). Knihy filosofie a vědy (1934) se omezily na dílčí sexuologickou studii (Josef Hynie), mimo edice vyšel soubor argumentů proti zpochybňování pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (František Mareš). Nakladatelství A. Pokorný (resp. Národní nakladatelství A. Pokorný) představilo edici divadelních her Dobré divadlo (1934), v níž však vyšlo jen drama Emila Synka. Další roztříštěný program přinesl příručku intimní hygieny pro ženy (Ivan Roubal), nový koncept sociálního uspořádání společnosti v němčině (W. E. Just) a drobnou básnickou bibliofilii a kresbami Vojtěcha Sedláčka (Vladimír Maria Moravec). Okázale vypravenou obrazovou kompilaci k úmrtí T. G. Masaryka (1937) zaštítila Národní rada československá. Volný soubor knih, věnovaných vůdci národní demokracie Karlu Kramářovi (vycházely 1936–1939 v redakci Vladimíra Síse), zahrnul výbor z Kramářových článků a projevů, sborníky statí o jeho životě a díle a publikaci Dr. Kramář ve fotografii (s úvodem Rudolfa Berana), kterou připravila Společnost dr. Karla Kramáře. Knihovna politických aktualit (1937–1939) dodatečně zastřešila soubor příspěvků k domácí politice (národnědemokratický poslanec František Ježek), frankistický výklad událostí španělské občanské války (Conrado del Campo), italský pohled na rozpad Československa 1938–1939 (Ernesto Bassanelli pod pseud. Erba s komentářem Karla Kuta) a antisemitskou interpretaci nejstarších židovských dějin (Ferdinand Friedrich Zimmermann pod pseud. Ferdinand Fried). Anonymně se nakladatelství podílelo na vydání satir a epigramů Vojtěcha Roznera Na ostří čepele (1937, soukromý tisk). Kalendář historický národa českého (1940), který uspořádal Martin Jan Vochoč s využitím díla Daniela Adama z Veleslavína a v historizujícím výtvarném řešení Ladislava Lazara Pomíjela, reagoval na dobovou poptávku po dějepisné literatuře. Bibliofilskou edici Česká lyrika (1941; jen staropražská báseň Arnošta Czecha z Czechenherzu) založil pod hlavičkou nakladatelství její redaktor Antonín Hrabánek. Poválečné Knihy slovanských autorů (1946) po výboru z bulharských povídek dalšími svazky nepokračovaly, samostatně vydalo nakladatelství svědectví vězně německých koncentračních táborů (Vít Krombholz). Z projektovaného díla Dějiny československého sportu (autor Karel Petrů), údajně připravovaného z nakladatelova podnětu od 1941, vyšly jen dějiny našeho fotbalu (1946). – Knihy nakladatelství Osvěta graficky upravoval především Josef Solar. Od 1934 převážily po ojedinělé účasti Josefa Hesouna anonymní úpravy, uváděné později standardní formulací „grafickou úpravu provedla redakce Národního nakladatelství“. Jednotlivé obálky a vazby navrhovali mj. Eman Fiala, Ferdinand Fiala, Jaroslav Štika, Josef Grus a Jaroslav Trajer. Kvalitní tisk zajišťovaly zprvu Grafické závody V. & A. Janata v Novém Bydžově, později nejčastěji pražské firmy Šátek a Slabihoudek a Pražská akciová tiskárna. Část nákladu některých titulů vázala knihařství L. Kotek, Zdeněk a Jan Nožička a Ludvík Navrátil.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 23.04.2017 15:28