Ant. Pelz

Regionální nakladatelství při knihtiskárně v Příbrami

Nakladatelská působnost 1896–1949

Zakladatel firmy Ferdinand Pelz (* 1854 ?, † 1897 Příbram) se vyučil 1874 v pražské tiskárně Synové Bohumila Haase, později pracoval jako strojmistr mj. v příbramské tiskárně Jos. Kadečka a 1893 založil na koncesi z předchozího roku v Příbrami tiskárnu Ferd. Pelz. V posledních letech života churavěl a po jeho smrti firmu pravděpodobně vedla vdovským právem choť Emilie. Později ji převzal syn Antonín Pelz (* 1881 Příbram, † 1944 Příbram), který se po nedokončeném studiu na příbramském gymnáziu vyučil v otcově tiskárně a odborně se vzdělával ve Vídni. Tiskárnu vedl pod firmou Ant. Pelz a po 1. světové válce, z níž se vrátil jako ruský legionář, se nesoustavně věnoval i nakladatelství. Od 1945 řídil závod spolu s vdovou Marií Pelzovou typograf Karel Rajtora, předtím zaměstnaný v pražské tiskárně Dr. Ed. Grégr a spol. Firma vstoupila do Svazu českých knihkupců a nakladatelů a výrazněji uplatňovala svou nakladatelskou složku (1946 vydávala pod neoficiálním názvem Podbrdské nakladatelství A. Pelz). Asi od 1949 vedl Rajtora tiskárnu jako národní správce a po jejím znárodnění a začlenění do podniku Středočeské tiskárny byl jejím ředitelem.

Celkem vyšlo cca 45 titulů. – Knihtiskárna Ferd. Pelz vydala vlastním nákladem jen Kalendář Svaté Hory (1897, po 1. ročníku zřejmě nepokračoval), příspěvky k dobříšskému místopisu a rodopisu (Ludvík Kopáček), kostelní písně v hudební úpravě Bohumila Fidlera a hospodářskou přednášku (Augustin Pfeifer). Firma Ant. Pelz se po přednášce o vztahu víry a církve (profesor gymnázia Antonín Šilha, 1919) výrazněji nakladatelsky představila až 1929–1930, kdy po smrti vůdčí osobnosti mladé umělecké generace Příbramska Fráni Kučery nakrátko navázala na program jeho edice Druza. Knihy próz (Antonín Šilha pod pseud. Jan Litava, František Hampl) a veršů (Mirek Elpl, Ladislav Stehlík) vyzdobili Oldřich Mrkvička a Jára Šedivý, moderní obálky a grafickou úpravu navrhoval Josef Végsö, pravděpodobně student Vysoké školy báňské. Po útlumu během 30. let (jen přednáška Karla Valty k výročí důlního neštěstí 1892 s kresbami Karla Hojdena, vzpomínky ředitele kůru v Příbrami Bohumila Fidlera a rejstříky k zákonům a nařízením) se k nakladatelství vrátila až počátkem 40. let. Za německé okupace tiskla i vydávala publikace příbramských představitelů československé (tehdy českomoravské) církve (vzpomínky Boženy Arnoštové, kázání a písně Františka Kalouse aj.). 1941 po příchodu na Příbramsko rozvinul nákladem tiskárny intenzivní regionální program učitel Josef Biskup. Na Klatovskou dětskou knižnici (vycházela od 1940 v jeho redakci nákladem knihtiskárny J. Z. Laš v Klatovech) bezprostředně navázala Příbramská dětská knižnice (zprvu Dětská knižnice, ojediněle s označením Příbramská knižnice dorostu, 1941–1948, red. Josef Biskup), do níž přispěli Hanuš Sedláček a Josef Biskup verši a prózami, František Biskup divadelní hrou, Quido Maria Vyskočil vzpomínkami z dětství a Vojtěch Cinybulk, Emil Bučil, Oldřich Mrkvička, Josef Konrád a Jana Brožová ilustracemi. Medailony spisovatelů a ilustrátorů doplnil jednotlivé svazky Josef Biskup (též pseud. Josef Klos). V edici Příbramské pomněnky (pak Pomněnky, 1945–1946, red. Josef Biskup) publikovali soudobé pohádky pedagogové Ladislav Malý a Václav Müller, ilustracemi přispěl jejich kolega Jaroslav Brožovský. Vlastivědná knižnice Podbrdska (pak Podbrdská vlastivědná knižnice, 1946–1947, red. Josef Biskup) se věnovala Příbrami v době Josefa Kajetána Tyla (Ferdinand Strejček), životu a dílu Fráni Kučery (Viktor Palivec) a regionálním autorům a ilustrátorům pro mládež (Josef Biskup). Vlastivědná knižnice Radnicka (1948, red. Václav Hejný) po úvodním svazku pokračovala nákladem Místní rady osvětová v Radnicích. Mimo edice připojili Václav Müller pravopisnou příručku, Viktor Palivec knížku veršů a Josef Biskup regionální pověsti. Program doplnily náboženské verše (redemptorista Ján Ivan Mastiliak pod pseud. Ivan Marianov), poetický průvodce po Svaté Hoře (Emil Mikšovský pod pseud. E. M. Sázavský) a odborná publikace o úpravách rud (Emil Švehla, Gustav Zítek), nakladatelskou produkci tiskárny uzavřely dějiny příbramské nemocnice (Karel Valta).

Literatura a prameny: Úmrtí [Ferdinanda Pelze; zpráva], Horymír 27, 1897, č. 30, s. 2.; Ve čtvrtek dne 13. ledna 1944... [zpráva o úmrtí Antonína Pelze], Grafické listy 30, 1944, č. 1, s. 19; Rajtora, Karel, in Václav Trantina a kol.: Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (Příbram 2001), s. 214.

Související osobnosti

Působiště

Příbram

Heslo bylo naposledy změněno 17.04.2017 09:50