B. E. Tolman

Regionální nakladatelství při knihkupectví v Hradci Králové

Nakladatelská působnost 1881–1948

Druhé královéhradecké knihkupectví založil 1863 (podle jiných údajů 1862) V. J. Hejcman († 1875). V listopadu 1875 je od jeho dědiců koupil Bohumil E. Tolman (* 1842 Nová Huť, dnes Nižbor, † 1903 Hradec Králové). Syn pedagoga Liborína Tolmana vystudoval českou nižší reálku v Praze, kde pak působil jako učitel Kheilovy obchodní školy a redaktor politického listu Františka Šimáčka Posel z Prahy (v této funkci byl souzen za tiskové delikty a od listopadu 1868 do dubna 1870 vězněn). Od 1871 byl účetním papírny v Hradci Králové – Kuklenách a téhož roku se oženil s vnučkou Jana Hostivíta Pospíšila Pavlínou Zeiskovou. Jako politicky nespolehlivému mu byla několik let odpírána knihkupecká koncese, takže podnik převedl na své jméno až 1880. Knihkupectví zvelebil, připojil k němu půjčovnu knih a zapojil se i do profesního života; kromě členství ve Spolku českých knihkupců a nakladatelů byl od 1887 též prvním předsedou Spolku českých knihkupců na venkově a v Hradci Králové předsedal obchodnímu grémiu. Počátkem 1902 převzal závod jeho syn Jiří Tolman (* 1878 Hradec Králové, † 1937 Poděbrady), který v něm již předtím působil jako prokurista. Vystudoval nižší gymnázium (1889–1892) a obchodní akademii (1898), praxi získal u pražské firmy Jos. R. Vilímek i v zahraničí (Lipsko, Paříž). V březnu 1902 dostal koncesi na své jméno, pokračoval však pod původním firemním názvem B. E. Tolman (užíval i variantu Východočeské knihkupectví B. E. Tolmana). Jiří Tolman byl kromě členství ve Spolku českých knihkupců funkcionářem Jednoty českých knihkupců a od 1907 soudním znalcem pro obor knihkupectví u okresního a krajského soudu v Hradci Králové. Zapojil se významně do veřejného i společenského života města; byl členem zastupitelstva a městské rady, podílel se na založení a řízení městské záložny, působil též ve vedení obchodního grémia a hradeckých spolků. Jako regionální historik (psal se Jiří Vladimír Tolman) zpracoval a knižně nákladem zúčastněných korporací publikoval dějiny královéhradecké Tělovýchovné jednoty Sokol (1905), Besedy (1912), Záložny (1912), Jednoty divadelních ochotníků Klicpera (1918) a Živnostensko-čtenářské jednoty (1929). V červnu 1927 prodal závod Ludvíku Müllerovi a dále se věnoval svým funkcím, především v peněžnictví. Ludvík (Luděk) Müller (* 1901 Plzeň, † ? ?) se po absolvování 3 tříd gymnázia vyučil knihkupcem v plzeňské firmě Jan Houser nástupce (1915–1920), pak působil ve Vysokém Mýtě, v Bratislavě (u filiálky firmy J. Otto) a opět v Plzni (Vendelín Steinhauser). V březnu 1928 získal koncesi na své jméno a název firmy rozšířil na B. E. Tolman, maj. L. (resp. Luděk) Müller (též Východočeské knihkupectví a nakladatelství B. E. Tolman, maj. L. Müller). 1948 přejmenoval firmu na Ludvík Müller, ale další činnost již nestačil rozvinout.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – Ze skromné nakladatelské produkce zakladatele podniku byly zjištěny jen písně a modlitby pro mládež a botanický spisek hradeckého pedagoga Antonína Hansgirga (1881). Jiří Tolman vydal nákladem svého knihkupectví aktovku (Jaroslav Macák pod pseud. Jan L. Klen), sbírku veršů (Adolf Červinka), básnickou reflexi královéhradeckého bojiště (Vendelín Honzík) a průvodce po Hradci Králové (Ludvík Domečka). Chudou nakladatelskou nabídku rozšířilo několik titulů beletrie i odborných spisů, které jejich autoři vydali vlastním nákladem a knihkupectví B. E. Tolman svěřili do komise (k distribuci). Ludvík Müller oživil firemní nakladatelství vzpomínkami Jiřího Vladimíra Tolmana na domy a obyvatele starého Hradce Králové (1928, vyšel jen 1. díl). 1936 připojil adresář města a v další produkci se zaměřil především na literaturu pro děti a mládež. Dobrodružnými a historickými romány přispěl Karel Picka, beletrizovaným průvodcem českými operami Václav Fryček, povídkami Otokar Pospíšil. Po válce rozšířili autorský okruh několika tituly Jakub Honner, dobrodružným příběhem Miroslav Franěk, povídkami Jan Petrus, moderní pohádkou Bohumil Říha a regionálními pověstmi Václav Horyna. Pod svou firmou stačil Müller vydat jen 1. svazek výboru z dějepisného díla Františka Palackého (1948). – Grafické úpravě vydávaných publikací, byť jen v limitech dobové typografické konvence, věnoval pozornost již Jiří Tolman, teprve Ludvík Müller však přizval profesionální výtvarníky. Obálky navrhoval především vysokomýtský pedagog Jan Podhajský, na ilustracích se podíleli Naďa Bláhová, Jana Brožová, Oldřich Cihelka, Vojtěch Cinybulk a Miroslav Váša. V tisku knih se zprvu střídaly regionální i pražské tiskárny, ve 40. letech 20. století převážily pardubické firmy J. Otto & Růžička a B. Brix.

Literatura a prameny: Čtyřicetileté trvání závodu p. B. E. Tolmana..., Knihkupecký oznamovatel 10, 1903, č. 44, s. 1; Jubileum, Knihkupecký oznamovatel 19, 1912, s. 120; J. V. Tolman: Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové (Hradec Králové 1928), s. 43; Ž. [L. K. Žižka]: Sedmdesát let knihkupectví B. E. Tolmana..., Československý knihkupec 9, 1932, s. 175; Ž. [L. K. Žižka]: Zemřel 22. června Jiří Vladimír Tolman..., Československý knihkupec 14, 1937, s. 277; Jarmila Benýšková, František Vích: Literární Hradec Králové (Hradec Králové 1994), s. 153; Zdeněk Doubek, Helena Rezková: Starý Hradec Králové dům od domu (Hradec Králové 2009), s. 63–64.

Související osobnosti

Působiště

Hradec Králové

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 30.01.2016 17:16