Bohumil Špinka

Nakladatelství dobrodružného čtiva v Praze a v Kladně; knihkupectví v Praze na Vinohradech

Nakladatelská působnost 1923–1932

Bohumil Špinka(* 1898 Lužná u Rakovníka, † 1934 Kladno) se vyučil u kladenského knihkupce Karla Husy, pak pracoval v knihkupectví Karla Simona v Příbrami a v Ústředním dělnickém knihkupectví a nakladatelství v Praze. 1921 otevřel v Praze na Vinohradech vlastní knihkupectví (knihkupeckou a nakladatelskou koncesi získal až 1922) a 1923 k němu připojil i nakladatelství. Již 1925 se dostal do finančních potíží a 1926 přenesl svůj podnik do Kladna, kde pokračoval ve vydávání zprvu pod svým jménem, od 1928 pod firmou Knihy – Svět – Kladno, od 1931 Svět, s. s r. o. V Praze na jeho adrese působil a od 1926 krátce provozoval jeho knihkupectví nakladatel Oldřich Čeřovský.

Vyšlo cca 140 titulů. – Od nakladatele Jaroslava Tožičky Špinka převzal edici Dobrodružné novely (1924–1925), v níž prezentoval klasiky dobrodružné četby (Wilkie Collins, Arthur Conan Doyle, Nathaniel Hawthorne, Gaston Leroux) v překladech Jana Dostála. Jediný svazek pokusu o Sebrané spisy Čeňka Kalandry (1924) je cenný informativní autorovou předmluvou o vlastní tvorbě, mimo edice zastupovali konvenční dobovou prózu zejména Karel Hlubuček a Pavel Jestřábec (Jestřabec). Těžiště Špinkovy produkce však bylo v sešitové „knihovně napínavých sportovních novel" Sparta club, (1923–1928), na jejíž redakci se v pražském období s nakladatelem podíleli postupně Václav Jenč a Adolf Vacín. Hrdiny příběhů, čerpajících zpravidla z drasticky krácených předloh různých žánrů (detektivek, kovbojek, verneovek apod.), byli nepřemožitelní sportovci: zprvu Percy Stuart, po jeho odchodu do edice nakladatele Oldřicha Čeřovského Sbírka napínavých povídek Jack Darton, v sešitech kladenské série Frank Clayton. Rozsah jednotlivých jednou týdně vydávaných svazečků s ukončeným příběhem se pohyboval zpravidla okolo 32 stran, obálky sešitů zdobily diletantské kresby, z nichž některé podepisoval Fr. Sůva. Autor nebo autoři, v pražském období anonymní (bližší údaje o autorskoprávním sporu, který měl v této souvislosti proběhnout, jsem nezjistil), byli v kladenském období kryti zřejmými pseudonymy B. Gollman (Golman), Fred Larson (Laron, Larsan), Frederick Darton, O. Stubly, K. Stubby. V posledních sešitech polovičního rozsahu vystřídal příhody Franka Claytona všeobecně známý příběh Zorro mstitel(autor adaptace J. Woloďa Šperger. Další Špinkovy kladenské edice Ilustrované lidové romány (1927–1929), Tajnosti (1928) a Knihy (pak Romány) Svět (1931–1932) se zaměřily zejména na ženskou klientelu. Obsáhlejší prózy, vydávané v týdenních sešitech na pokračování, přinášely převážně dramatické příběhy ženského utrpení, z nichž některé se odehrávaly v kladenských reáliích. Autorství kryly převážně pseudonymy (R. Vallentino, B. Kladenský, Š. A. Madeus, A. Miran a znovu J. Woloďa Šperger), ojedinělé výjimky představoval Bohumil Bouška „intimním románem krásné prodavačky" V ohnivé pasti a Edmond de Goncourt překladem románu Nevěstka Elisa. Na svou pražskou sešitovou edici kriminálních případů Knihovna senzačních událostí (1924–1925, red. K. Čechák, pak Adolf Vacín) hodlal Špinka v Kladně navázat edicí Senzace (1928), do níž však sám napsal (pod šifrou B. Š.) jen příběh Leopolda Hilsnera a polenské vraždy. 1928 připojil ke svým kladenským knižním podnikům i periodika. „Společenský časopis kladenského kraje" Zpravodaj (pak Kladenský zpravodaj, 1928-1929) nakrátko vystřídal jen o málo úspěšnější Kladenský sport (1929–1930) s několika regionálními mutacemi.

Literatura a prameny: Aleš Zach: Nakladatelské Kladno (Kladno 2007), s. 47–49, 106–110.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Kladno

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 21.04.2017 21:42