Česká ročenka

Nakladatelství při stejnojmenné periodické encyklopedické příručce v Plzni

Působnost 1924–1933, 1941

Nakladatelství založil a řídil redaktor a vydavatel České ročenky Vena (Václav) Kuttan (* 1896 Dvorec – Železná Huť, dnes Nepomuk-Dvorec, † 1985 Plzeň), starší syn obchodníka a autora příležitostných veršů Karla Václava Kuttana (* 1859, † 1940). Studoval obchodní akademii a jako jednoroční dobrovolník narukoval do 1. světové války. 1916 byl zajat v Rumunsku a později odešel do Francie, kde vstoupil do československých legií. Po válce byl činovníkem Československé obce legionářské. 1. ročník České ročenky (1924) vydal v plzeňském nakladatelství Jan Kobes, od 2. ročníku její vydávání převzal a 1926 získal nakladatelskou koncesi. 1926–1928 se pokoušel získat finanční prostředky pro další činnost nabídkou víceletého předplatného, resp. výzvami k bezúročným půjčkám s prémiemi ve vydávaných  knihách. Asi 1933 nakladatelství zaniklo a jeho sklad byl později prodán v berní dražbě. 1941 se Vena Kuttan pokusil pod názvem Nakladatelství České ročenky firmu oživit. Podle životopisných údajů se za německé okupace zapojil do odboje, 1944 byl zatčen a vězněn v Terezíně a v Budyšíně. Po válce byl nejprve funkcionářem Svazu národní revoluce, v 50. letech 20. století úředníkem národního podniku Potraviny.

Vyšlo cca 55 titulů. – Osou nakladatelské činnosti byla „každoroční populární encyklopedie praktického vědění pro každého“, později „zlatá kniha pro každého“ Česká ročenka (na roky 1924 až 1929, 6 ročníků, red. Vena Kuttan). Kromě kalendária a přehledu událostí minulého období přinášel každý ročník nevyrovnaný soubor příspěvků z různých vědních oblastní, dále z ekonomiky, zdravotnictví, pedagogiky, politiky, umění, sportu apod. Shromažďované faktografické informace se nakladatelství pokusilo uplatnit v encyklopedickém projektu Příruční ilustrovaný naučný slovník České ročenky (1926, jen 2 sešity s hesly A–Bartoň), biografická data a fotografické portréty vybraných českých umělců a politiků později publikovalo v drobných tematických publikacích Malé album velkých lidí (1929, 6 čísel). Některé stati z ročenek se uplatnily v edici Lidová knižnice České ročenky (1925–1928, red. Vena Kuttan), v níž vyšly populárně naučné spisky o radiotelefonii a radiotelegrafii (Jaroslav Šafránek), výchově dětí (Marie Nesnídalová), správné češtině (Vena Kuttan) a železniční přepravě (Václav Krakeš). Neobsazená čísla svazků doplnily brožury Marie Nesnídalové a Václava Krakeše z edice Knihovna Západočeského radioklubu, na jejímž vydávání se 1926–1929 Česká ročenka rovněž podílela. Poučná knihovna České ročenky (1928) přispěla rejstříky k 5 ročníkům České ročenky a příručkami k obecnímu účetnictví (Miroslav Vrána). Samostatně vyšel drobný soubor map. Hlavní edice nakladatelství soustředily beletrii a nacionalistickou politickou publicistiku s protiněmeckými, protipolskými, protižidovskými a protikatolickými výpady. V edici Básnické knihy České ročenky (1924–1928) publikovali Vena Kuttan pod pseudonymem Ivan Živič i pod svým jménem, dále Alfred Eisner, Karel Václav Kuttan (tematické recitace k Źižkovi a Husovi), Max B. Stýblo („vlastenecké verše k recitacím“) a Reymont Héli. Knižnice překladů České ročenky (1924–1925) se omezila na romány ruského emigranta Vjačeslava J. Kulikovského. Jediným svazkem edice Umělecké snahy České ročenky (1925) zůstalo album kreseb A. L. Salače Slezské jařmo na motivy básní Petra Bezruče s tendenčním výkladem Fr. Romana Jirmana. Další cykly Salačových kreseb (Život a pohlaví, Stíny lidství) nabízelo nakladatelství jako soubory pohlednic. Žánrově nevyhraněná edice Za pravdou (1926–1927) zařadila polemiku s Einsteinovou teorií relativity (Jan Skokan), autobiografické romány (Fr. Roman Jirman a Jan Cibuzar pod pseud. J. J. Pekelský) a nacionalistickou kritiku tehdejšího směřování československého státu (Jan Cibuzar s doslovem Veny Kuttana). V „měsíčníku pro výchovu ryzího nacionalismu“ Svědomí národa (vycházel od listopadu 1926 do srpna 1927, zanikl 7. číslem pro nedostatek zájemců) publikovali mj. Max B. Stýblo, Fr. Roman Jirman, Jan Cibuzar, Alexandr Berndorf a F. K. Šnepp). Stejnojmenná edice Svědomí národa (1926–1927, red. Vena Kuttan) doplnila program časopisu o 2., zcenzurované a rozšířené vydání stati Jana Cibuzara a o aktuální politické satiry Jindřicha Najmana, které pak byly údajně zabaveny. V beletristické edici Zábavná knihovna České ročenky (1928–1933) vyšly válečné a legionářské romány (Jaroslav Šauer po svým jménem i pod pseud. B. Jaroslavský, Jan Cibuzar pod pseud. J. J. Pekelský), jihočeská románová kronika (Alexandr Berndorf) a sbírka povídek (Vladimír M. Strojil). Mimo edice zůstaly knížky pro děti (pohádky Františka Moravce, povídky Růženy Kovaříkové), veselohra (Jan V. Svoboda), sborníček k 10. výročí bitvy u Zborova a výklad odkazu Ježíše Krista ve stručnější i obsáhlejší verzi (Fr. Roman Jirman). 1939 se Vena Kuttan pokusil uplatnit zbylý náklad starších cenzurou postižených titulů a vlastní kompilaci Semeno Judovo, pod obnovenou firmou však vydal 1941 jen drobnou početní pomůcku. – Kmenovým výtvarným spolupracovníkem nakladatelství v prvých letech byl Josef Hodek. Později jej vystřídal z Ruska se navrátivší plzeňský výtvarník Ilja A. Maršálek, ojedinělými ilustracemi přispěl Václav Puchta. Tisk zajišťovala firma Grafické závody Neuber, Pour a spol. (pak s názvem Grafické závody) v Plzni, později především Jar. Strojil v Přerově.

Dokumentace: Seznam [1925], [1926].

Literatura a prameny: Miroslav Hus: Českoslovenští legionáři 1914–1920 z města Plzně a okolních vsí (Plzeň 2001), s. 54.

Související osobnosti

Působiště

Plzeň

Heslo bylo naposledy změněno 11.08.2018 16:52

Č