Dr. R. Brož

Nakladatelství politické publicistiky a původní i přeložené beletrie v Praze

Nakladatelská působnost 1902, 1909–1912

Rudolf Brož (* 1880 Lískovice u Hořic, † 1939  Praha) po maturitě na jičínském gymnáziu (1900) odešel do Prahy, kde se zapojil do studentského hnutí. V únoru 1901 obnovil s přáteli z radikálně pokrokového klubu Antonín Čížek Časopis pokrokového studentstva (byl vydavatelem a krátce i odpovědným redaktorem 4. a 5. ročníku časopisu do července 1903). Navštívil Halič, pobýval v Německu, v Anglii a ve Francii, překládal z ruštiny, rusínštiny, angličtiny a francouzštiny, přispíval do Časopisu pokrokového studentstva, Pokrokové revue a Samostatnosti. Po získání doktorátu práv (asi 1908) se od října 1909 podílel na redakci a vydávání 6. až 8. ročníku Pokrokové revue. Současně byl nakladatelem Časopisu pokrokového studentstva (vydával 13. až 15. ročník), který připojil k Pokrokové revui jako přílohu. V říjnu 1912 své působení v obou časopisech ukončil. Později byl advokátem v Přerově a v Praze, 1919 se účastnil mírové konference v Paříži. Příspěvky k národohospodářským problémům (prosazoval inflační řešení ekonomické krize) publikoval zejména v revui Nové Čechy, od 1937 do léta 1938 řídil hospodářskou část deníku Venkov. Hospodařil na statku Včelní Hrádek u Jílového.

Vyšlo cca 30 titulů. – 1909 Brož navázal na svou krátkou nakladatelskou epizodu z počátku 20. století (1902 při obnoveném časopisu inicioval Knihovnu Časopisu pokrokového studentstva a vydal její úvodní 2 svazky) a založil tři edice, které redigoval a vydával nejprve nákladem Časopisu pokrokového studentstva, od 1910 pod svým jménem (s označením Dr. R. Brož, Dr. Rud Brož, Dr. Rudolf Brož, v inzerci též Nakladatelství dr. Rud. Brože). Edice Rozpravy (od 1909) zůstala úzce spjata s vydávanými časopisy (i zařazením několika separátů) a pokračovala i po Brožově odchodu, naposled nákladem revue Nové Čechy (do 1937). Obě další edice se zařadily mezi amatérské nakladatelské aktivity, které před 1. světovou válkou stavěly vyhraněný ediční program a péči o vnější úpravu knih běžného nákladu proti eklektické produkci velkých nakladatelských firem. Slovanská knihovna (1909–1911) soustředila překlady k vývoji a situaci ruského revolučního hnutí (Ivan Petrovič Juvačev, Konni Zilliacus, Pinchas Rutenberg), k nimž připojila cestopisnou reportáž z Dalmácie (Hermann Bahr). Zbylý náklad edice Brož 1912 přenechal vznikajícímu nakladatelství Mladé proudy. V edici Vlny (1909–1911) publikovali původní tvorbu Josef Mach a Emanuel Lešehrad (verše), Jiří Mahen (drama), Karel Hugo Hilar (esej) a Stanislav K. Neumann (verše a vzpomínky na Omladinu). Výběr doplnily překlady z dánštiny (Peter Nansen), angličtiny (Edgar Allan Poe), francouzštiny (Marie Madeleine de La Fayette, Hugues Rebell, Maurice Maeterlinck), ruštiny (Leonid Andrejev, Alexandr Kuprin) a pravděpodobně z němčiny (Stanisław Przybyszewski). Mimo edice vyšel k máchovskému výročí 1910 Máj s výrazným výtvarným doprovodem Jana Konůpka. – Několik obálek pro obě edice nakreslil Jan Konůpek, který zřejmě zasáhl i do grafického řešení knihovny Vlny. Na výzdobě a úpravě dalších jejích svazků se anonymně podíleli V. H. Brunner, Jaroslav Benda a nezjištění umělci a typografové. Tisk zajišťovaly tiskárny Časopisu pokrokového studentstva a Pokrokové revue, především Albert Malíř a Alois Lapáček v Praze a Společenská tiskárna, respektive A. Strojil v Blatné.

Dokumentace: E. Čapek: Z literatury pokrokového hnutí (1928), s. 33–35.

Literatura a prameny: Rudolf Brož: Moje Slovanská knihovna, Přehled 8, 1911/1912, s. 210–212; Dr. Č [Em. Čapek]: Dr. Rudolf Brož zemřel..., Národní politika 3. 1. 1940 (3. vyd.), s. 4; Dr. E. Čapek: Za dr. Rudolfem Brožem, Venkov 4. 1. 1940, s. 3.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 23.11.2012 00:28