Evropské vydavatelstvo

Nakladatelství antisemitské a pronacistické publicistiky a oddechové beletrie v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1937–1947

Dcera knihkupce a nakladatele Jindřicha Bačkovského Lída (Ludmila) Bačkovská (provd. Jelínková; * 1910 Praha, † ? ?) se vyučila u svého otce a 1931–1937 u něho pracovala jako knihkupecká účetní. 1937 převzala knihkupectví Josefa Hacha synové, které Jindřich Bačkovský vedl za nezletilé dědice. 1938 se provdala a na podzim tr. otevřela Evropské vydavatelstvo Lída Jelínková-Bačkovská. Společníkem firmy se stal a jako generální plnomocník a prokurista ji řídil její manžel Harry Josef Jelínek. Pocházel z rodiny vlašimského lékaře, studoval na gymnáziu v Benešově a v Praze, 1926 maturoval na reálce v Praze-Karlíně. Zapsal se na studium medicíny, ale živil se jako gigolo v pražských barech, obchodoval s obrazy, jezdil automobilové závody, 1931 fingovaně prodal Karlštejn americkému podnikateli. Od 1936 byl agentem nacistické bezpečnostní služby a sbíral informace na české novináře a další osobnosti. 1944 bylo manželství Jelínkových po dvouletém sporu rozloučeno, Jelínek ze společnosti v květnu tr. vystoupil a osamostatnil se. Po 1945 se Lídě Jelínkové nepodařilo nalézt pro nakladatelství nový nosný program a již 1947 vydávání ukončila.

Vyšlo cca 50 titulů. – 1937 ještě před sňatkem s Jelínkem vydala Bačkovská v jeho volném překladu pod hlavičkou Evropského vydavatelstva publicistickou protinacistickou knihu Klause Hinrichse Státní koncentrační tábor VII. 1938 Jelínek v nakladatelství založil a redigoval politický časopis Znova (vycházel od října 1938 do ledna 1944 zprvu formálně jako čtrnáctideník, avšak nepravidelně a s přestávkami, od 1942 jako měsíčník), který se tr. stal nakrátko publikační základnou nacionalistické Akce národní obrody (předsedou byl Karel Domin, účastnili se mj. J. B. Foerster, Karel Horký, Růžena Jesenská). Za německé okupace se časopis bezúspěšně pokoušel (též antisemitskými denunciacemi a vydíráním, zejména v Jelínkových úvodnících) získat významnější spolupracovníky mezi odmlčevšími se osobnostmi české pravice a zadavatele inzerce. Od 1942 přinášel též ukázky z mladé aktivistické tvorby, úryvky z knih Evropského vydavatelstva, stati a recenze o umění (psali je mj. Karel Liška, Karel Šourek, Quido Papež a Jaroslav S. Vopravil). Knižní produkci zahájilo nakladatelství koncem 1938 edicí Politická knihovna (1938–1941, red. H. J. Jelínek) s protibenešovskou a antisemitskou publicistkou (autoři Fedinand Kahánek, H. J. Jelínek a Dieter Schwarz). V beletrii převažovaly detektivky, bulvární a tendenční romány, filmové příběhy, exotická dobrodružství. Kmenovými autory byli Jelínkův přítel prozaik, divadelník, filmový scenárista, překladatel, vedoucí Frankovy zpravodajské a propagační služby v ČSR a člen SA Felix Achilles de la Cámara a bulvární beletrista Frank H. Argus. V jediné beletristické edici Vlna (1942–1943) kromě nich publikovali Marie Uhrová a Jaroslav Slavata, z cizích Vittorio Giuseppe Rossi a Johann Fethke. Mimo edici vyšly prózy Marcela Hudce, Karla Režného, Čeňka Šlégla, J. S. Vopravila a Františka Zavřela, verše Bohumila Macha a Jana Vaňka. Produkci doplňovaly knihy o přírodě, převážně překlady z němčiny, 1941 vyšel v Jelínkově redakci sborník statí ke stému výročí narození Antonína Dvořáka. Po 1945 založila Lída Jelínková edici knih pro mládež Jitro (1946; autoři Marcel Hudec a Jožka Štětinová) a samostatně vydala jen sbírku veršů (Jiří Škvor pod pseud. Pavel Javor), učebnice ruštiny a novoročenku na 1948 (J. S. Vopravil). – Knížky ilustrovali zejména Alois Moravec, Jiří Peške, Otakar Štembera a Fernand Vácha, grafickou úpravu a obálky navrhoval i sám Jelínek.

Harry Jelínek po rozvodu 1944 založil vlastní nakladatelství Jelínek v Praze na Smíchově, stačil však vydat jen dva tituly (kromě dalších vydání vzpomínek proslulého antisemitského kreslíře Karla Rélinka překvapivě i vědeckou studii pražského německého historika Eduarda Wintera Josefinismus a jeho dějiny v grafické úpravě Oldřicha Menharta). Protože ztratil zdroj příjmů, vydával se za příslušníka gestapa a zabavoval obchodníkům zboží. V lednu 1945 byl vyšetřován gestapem pro loupeže, v dubnu 1945 odjel přes Domažlice do Bavorska. Opuštěný smíchovský podnik převzal po osvobození do národní správy neúspěšný nakladatel Karel Chalupa, již 1946 jej však pro nedostatek prostředků zlikvidoval. Jelínek vydal 1952 v Mnichově pod firmou Taurop Verlag, früher Europäischer Verlag vlastní prózu ...und rückwärts ist die Hölle. 1954 snad fingoval úmrtí, 1956 se údajně v Bavorsku oženil s brněnskou Němkou a bývalou nacistickou agentkou Erikou Bartschovou (krycí jméno „Aranka"), s níž ve 30. letech spolupracoval. Později žil do smrti v Itálii, kde vydal knihu L'indimenticabile di Harry Jelinek (Milano 1969) a byl oceňován jako německý malíř.

Dokumentace: Lexikon dobrodružné literatury 2, Nakladatelé A-J ([2010]), s. 43.

Literatura a prameny: Arno Bělohlávek – Karel Dobeš: Neprodal jen Karlštejn (1984), s. 146–183.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 17.04.2017 22:05

E