Ferd. Böhm

Nakladatelství původní soudobé tvorby v Třebenicích, regionální nakladatelství v Českých Budějovicích

Působnost 1909–1912, 1923–1932

Syn soudního úředníka Ferdinand Böhm (* 1877 Jindřichův Hradec, † ? ?), bývalý poddůstojník a soudní opisovač, nastoupil 1906 do funkce městského tajemníka v Třebenicích. Ve svém působišti založil, vydával a redigoval ostře protiněmecky zaměřený „menšinový týdenník pro Třebenicko a severní české Polabí“, později „týdenník pro obranu českých menšin“ Pařík (vycházel od června 1908 do dubna 1913), jehož název odkazoval ke jménu lékaře Václava Paříka (*1839, †1901), politického a kulturního činitele a zasloužilého starosty města. Dále Böhm vydával a redigoval „list pro informace a zájmy krajanů ve všech zemích světa“ Pozdrav ze staré vlasti (vycházel jako orgán klubu přátel zahraničních Čechů Frič třikrát měsíčně 1909–1912; hlavním spolupracovníkem v Praze byl Josef Pachmayer) se samostatnými přílohami Ruský Čech a Češka doma i za hranicemi (red. Anči Böhmová) a krátce též „časopis pro všestranné informace o literatuře naší i cizí“ Z literárních luhů (vycházel měsíčně 1910). Od 1909 pod názvem „nakladatelství menšinového týdenníku Pařík“, řidčeji pod svým jménem (zpravidla jako Ferd. Böhm), rozvinul ve vlastní redakci též intenzivní nakladatelskou činnost. Na jaře 1913 byl vyšetřován a krátce vězněn pro zpronevěru obecních financí. Po soudním procesu v Litoměřicích, v němž byl zproštěn viny, z Třebenic odešel. V 1. polovině 20. let 20. století působil jako ředitel knihtiskárny Obchodní organisátor v Českých Budějovicích, od listopadu 1920 do září 1922 byl rovněž odpovědným redaktorem stejnojmenné „měsíční revue pro praktické vedení a organisování obchodů  a průmyslových podniků". Jeho manželka Anna (Anči) Böhmová (*1881 Praha) byla autorkou pohádek a drobných statí. Od 1923 Böhm pod svým jménem obnovil příležitostnou nakladatelskou činnost, později se prezentoval jako majitel velkého nakladatelství. 1936 byl odsouzen do vězení pro nesplácení půjček a sňatkové podvody; jeho další osudy nebyly zjištěny.

Celkem vyšlo cca 35 titulů. – V Třebenicích soustředila většinu knižních publikací Knihovna menšinového týdenníku Pařík (1909–1912), v níž soudobí čeští autoři, převážně přispěvatelé měsíčníku Z literárních luhů, publikovali verše a prózy (Adolf Brabec, František Josef Čečetka, Antonín Dubský, Petr Fingal, František S. Frabša, Josef Leopold Hrdina, Adolf Heyduk, František S. Jaroš, Ferdinand Karafiát, Josef František Karas, Antonín Klášterský, Hugo Kepka, Emanuel Lešehrad jako E. Lešetický, Anna Mazurová, Gustav Roger Opočenský, František Serafínský Procházka, Josef Karel Šlejhar, Quido Maria Vyskočil), publicistiku (Ferdinand Karafiát, Hugo Kepka) a právní výklady (Mojmír Lepař). Edici uzavřel kalendář na rok 1913 s beletristickými i publicistickými příspěvky autorského okruhu nakladatelství a s dokumentací perzekuce českých menšin v  pohraničí. Specializovaná Nová dramatická knihovna (1911) se již nerozvinula (jen Gustav Klika). Medailony J. S. Machara a Františka S. Procházky s ukázkami jejich tvorby (autor F. S. Frabša) představila levná edice drobných brožur Literární podobizny (1909–1910). – Böhmovo zjevné úsilí o dobrou výtvarnou úroveň vydávané produkce naplňovaly střídající se tiskárny (Václav Stočes v Kralupech nad Vltavou, Šmíd a spol. v Týnu nad Vltavou a v Soběslavi, Karel Hofrychtr v Německém Brodě, Společenská knihtiskárna, resp. Strojil a Nepodal v Blatné, výjimečně pražská Unie) v limitech svých technických možností. Tiskárna Jindřich Slovák v Kroměříži využila k výzdobě typizované štočky ze svých zásob, tisky pražské firmy Antonín Reis propojil výrazným grafickým řešením anonymně i pod svým jménem typograf Jaroslav Motyčka. Z autorů několika kreslených obálek byli zjištěni Jan Dědina a František Pavel Malý, častou součástí výpravy knih byly portréty spisovatelů ve frontispisu. Ze standardu produkce vybočila ilustračním doprovodem (Franz von Bayros) a typografií (Karel Dyrynk v tiskárně Politika) próza Bílý páv (Quido Maria Vyskočil). – 1923–1932 vydal Böhm v Českých Budějovicích soudobé pohádky (Marie Žlábková, Anna Böhmová) s ilustracemi Karla Čiháka, dále knížku svých rad obchodním cestujícím v edici Böhmova knihovna obchodních příruček (1926), informační a inzertní publikaci o městě a okolí a drobné brožury (Lidmila Kudrnová o Josefu Jungmannovi, Tomáš Janovský o převratu 1918 v Budějovicích). Většinu titulů tiskla knihtiskárna Obchodní organisátor.

Dokumentace: Literární oznamovatel nakladatelství menšinového týdenníku Pařík (nakl. věstník, 1910).

Literatura a prameny: Tajemník Böhm v Třebenicích zatčen, Národní listy 18. 5. 1913, s. 3; Aféra třebenického tajemníka, Národní listy 22. 5. 1913, s. 3; Bohdan Kadlec: Böhmův zločin (Poznámky k litoměřickému procesu), Český sever (Libochovice) 12, 1914, č. 1, s. 2–3; Měl ženu, tiskárnu a byl momentálně v tísni [soudnička], Národní politika 1. 5. 1936, s. 13; -l.: Českobudějovický nakladatel sňatkovým podvodníkem, [nezjištěný deník asi koncem 1936]; Historie a současnost mikroregionu INTEGRO (Žatec 2004), s. 34. ■ Státní okresní archiv Litoměřice/Lovosice, fond Václav Kosina, fond AM Třebenice, inv. č. 79, 87.

Související osobnosti

Působiště

České Budějovice, Třebenice

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 18.04.2017 13:40