Fr. Vaněk

Regionální nakladatelství při tiskárně a knihkupectví ve Valašském Meziříčí, knihkupectví v Kroměříži

Nakladatelská působnost 1883–1896, 1898

František Vaněk (* ? ?, † ? ?) vedl údajně v prvé polovině 70. let 19. století v Přerově knihkupectví, jehož koncesionářem byl poštmistr František Polydor. Současně působil i v Kroměříži jako společník tiskárny Josefa Šperlína (doloženo 1872) a jako samostatný knihkupec (doloženo 1873). Později odešel do Valašského Meziříčí, kde 1878 založil knihkupectví, k němuž postupně připojil knihtiskárnu a litografii. Nejpozději od 1883 rozvinul i nakladatelství a 1884 převzal a do své nakladatelské nabídky zařadil produkci firmy G. A. Bibus z Telče. 1885 založil čtrnáctideník Valašské hlasy, jehož redaktorem se stal Arnošt Dadák. Ten 1889 od Vaňka vydávání prodělečného časopisu převzal a po jeho zániku rozvinul vlastní nakladatelství v Miloticích nad Bečvou. Okolo 1891 Vaněk prodal část nakladatelského skladu spolu s autorskými právy pražskému knihkupci a nakladateli Františku Bačkovskému, který pak některé tituly se změněnými nakladatelskými údaji doprodával jako nová vydání. Valašskomeziříčský závod koupili 1896 od Vaňka František a Jaroslav Chrastinové a dále jej provozovali pod firmou Bratří Chrastinové. František Vaněk odešel do Kroměříže, kde zakoupil dům a otevřel v něm knihkupectví a papírnictví, které vedl asi do 1905. Podrobnější údaje nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 80 titulů. – První edicí nakladatelství byla Sbírka zákonů rakouských (1883), která však záhy zanikla. Stopy svého valašskomeziříčského působení v nakladatelství zanechali notářský koncipient Josef Baše (sbírka veršů Siluety) a literární historik Jan Václav Novák (knížky pohádek). Místopisem Valašskomeziříčska a valašskými pohádkami a pověstmi přispěl vsetínský pedagog, regionální historik a národopisec Matouš Václavek. Pro děti vycházely též drobné několikastránkové sešitky v edici Pohádkové večery (1883–asi 1886, red. V. Rak; záznamy neověřeny). Produkci doplnily příručky květomluvy, gratulanty, vzory milostných dopisů a zápisů do památníků. Formálně jako časopis vycházely tři svazky „sbírky humoresek, frašek, žertovných anekdot a básní" Veselé čtení pro náš lid (1887–1889), samostatně vyšly vojenské humoresky A. Hrdličky. Ve spisku Vrah Šimák (1887) popsal anonymní autor zločiny aktéra aktuálního moravského hrdelního procesu. Po několikaletém útlumu, způsobené zřejmě finanční ztrátou z vydávání Valašských listů, oživil Vaněk nakladatelství „sbírkou spisů starších spisovatelů českých" Domácí knihovna (1894–1896, red. František Bayer) s reedicemi próz Františka Jaromíra Rubeše, Jana z Hvězdy, Prokopa Chocholouška, Václava Klimenta Klicpery a Josefa Kajetána Tyla. K drobným svazečkům pro děti se vrátil edicí Pohádkový svět a její německou obdobou Die Märchenquelle (90. léta 19. stol., red. Matouš Václavek; výtisky nezjištěny). Postupně však produkci zúžil na zeměpisné, vlastivědné a dějepisné školní příručky pro obecné a měšťanské školy (autor Matouš Václavek) a na další školní pomůcky (nástěnné tabule s násobilkou a se vzory písma, mravoučné průpovědi k výzdobě tříd apod.). – Několik titulů pro školní potřebu (bibliograficky registrovány byly předlohy do herbářů od Jana Petruse staršího, zeměpis Moravy od Matouše Václavka a výukové zeměpisné mapy) vydal Vaněk asi 1898 nákladem svého knihkupectví v Kroměříži. 1899–1905 rovněž vydával (též pod zkratkou F. V. K.) místopisné pohlednice Kroměříže.

Literatura a prameny: Miloslav Baláš: Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (Valašské Meziříčí [1972]), s. 3–5; Historie a současnost podnikání na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnovsku (Žehušice 2007), s. 133; Dan Suchomel: Místopisné pohlednice města Kroměříže 1, Rakousko-Uhersko 1896–1918 (Kroměříž 2013), s. 39.

Související osobnosti

Působiště

Valašské Meziříčí, Kroměříž

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 30.01.2016 20:58

V