Jan Jiránek

Tiskárna s příležitostnou nakladatelskou produkcí v Turnově

Nakladatelská působnost 1884–1946

Jan Jiránek (* 1856 Čtveřín u Turnova; † 1925 Turnov) pocházel ze selského rodu. Po studiu na obchodní akademii vstoupil jako cizojazyčný korespondent do turnovské Boháčkovy provazárny, později se osamostatnil a s přítelem Matějem Koťátkem založil velkoobchod motouzy. 1883 se zasloužil o oživení činnosti turnovského Sokola a do 1890 byl jeho náčelníkem. Jako šestatřicetiletý se vyučil knihtisku v první turnovské tiskárně, kterou založil 1871 Jan Sluka původně jako litografickou dílnu, k níž později připojil knihtisk. Asi 1890 si tiskárnu pronajal František Vonka, který však již 1892 odešel do Prahy, kde založil vlastní knihtiskárnu na Smíchově. Téhož roku Jan Jiránek ke Slukovi vstoupil jako společník a turnovská tiskárna pak působila pod firmou Sluka & Jiránek do 1901, kdy ji Jiránek převzal a dále provozoval pod svým jménem. 1895 se oženil s Malvínou Fuxovou, dcerou architekta Engelberta Fuxy a neteří svých přátel řezbářů Dominika a Konstantina Bušků ze Sychrova, bratrů básníka Bohdana Kaminského. Malvínina sestra Klára se 1919 provdala za literárního historika Alberta Pražáka. 1907 přenesl Jiránek závod do vlastní novorenesanční novostavby podle návrhu architekta Jana Heindla. 1922 získal koncesi pro novou knihtiskárnu v Železném Brodě, kterou pak pod názvem Grafia řídil jeho syn Vladimír Jiránek. Po smrti Jana Jiránka se majitelkou turnovského závodu stala vdova Malvína Jiránková (roz. Fuxová; * 1876 Lugoš, Uhry, dnes Rumunsko, † 1934 ?). K vedení železnobrodské tiskárny byl po předčasné smrti Vladimíra Jiránka rodinou povolán nejstarší syn Jaroslav Jiránek, který původně v oboru nepracoval. Turnovský podnik řídil od 1934 pod tradičním názvem Jan Jiránek nejmladší z bratrů Zdislav Jiránek (* 1907 ?, † 1969 ?). 1948 byla tiskárna znárodněna a 1950 zrušena.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – Firma byla po celou dobu svého působení zaměřena na zakázkové tiskařství, zprvu především litografii a světlotisk, a nakladatelství se věnovala jen okrajově. Tiskárna Jan Sluka, resp. F. Vonka,vydala ještě před vstupem Jana Jiránka do podniku evangelické i katolické modlitby, evangelický zpěvník, výklad učení Martina Luthera, 2 ročníky evangelického kalendáře Hus (na 1891 a 1892) a průvodce po Českém ráji v němčině (Josef Zdenko Pryl). Z nákladu firmy Sluka & Jiránek byl kromě map zjištěn mapový atlas a právněhistorický výklad o notářství (Václav Šediva). Od konce 90. let 19. století až do 40. let 20. století vycházely nákladem a tiskem firmy pohlednice, zprvu za spolupráce malířů Františka Kavána a Jana Prouska. Ke knižní produkci vlastního nákladu se tiskárna Jan Jiránek vrátila až koncem 20. let stručnými průvodci Prahou a Československem (vyšly v několika jazykových mutacích za spolupráce Svazu pro povzbuzení návštěvy cizinců v Praze) a později příručkami různého zaměření (podmínky středoškolského studia, programy politických stran, učebnice němčiny), které zčásti zařadila do edice Časová knihovnička (1935–1937). Úryvky z monografie Benita Mussoliniho o Janu Husovi přeložila Anna Loskotová a předmluvou doplnil F. M. Bartoš. Beletrii zastoupila jen začátečnická próza (Józa Tuttr). Od 2. poloviny 30. let se nakladatelský program tiskárny zúžil na tvorbu Alberta Pražáka (studie o Janu Herbenovi, portréty osobností Turnovska), jeho mladšího bratra Františka Pražáka (pedagogické studie), syna Přemysla Pražáka (redakce sborníku příspěvků o pěvci Otakaru Mařákovi) a předčasně zesnulou manželku Kláru Pražákovou (úvahy o dramatu). – Z výtvarných spolupracovníků nakladatelství byli zjištěni jen Zdeněk Juna a Josef Durych.

Prostřední syn Jana Jiránka a majitel knihtiskárny v Železném Brodě Vladimír Jiránek (* 1901 ?, † 1929 Turnov), který působil i jako ochotnický herec a pod pseudonymem Láďa Laďáček vystupoval jako kabaretiér, založil v Turnově okolo 1925 samostatné nakladatelství. – Vyšlo cca 95 titulů. Do sbírky drobných scénických útvarů (sólových výstupů, písní, scének a aktovek) Edice kabaretních rýmů a šprýmů (též s názvy Nová edice kabaretních rýmů a šprýmů, Nová edice časových kabaretních rýmů a šprýmů, asi 1925–1928) zařadil Jiránek vlastní kabaretní repertoár (pseud. Láďa Laďáček) i texty a hudebniny dalších autorů (Antonín V. Hlas, Jan Brzobohatý, Antonín Müller, Václav David, Jaroslav Bernat, K. Hauer, A. Pařízek, Břetislav Ludvík, Petr Hněvkovský a E. A. Hruška pod pseud. Ignotus). Pod pseudonymy Láďa Laďáček a Vladimír Drakula byl Jiránek i autorem jediných svazků edice krátkých dobrodružných příběhů Nová detektivní dobrodružství Nicka Cartera, pak Nová detektivní dobrodružství Roberta Clingera (1926–1927). Mimo edice vyšel jeho nákladem jen román ze současnosti (Pavel Havlín). Všechny tituly tiskla rodinná tiskárna Jan Jiránek v Turnově.

Literatura a prameny: In memoriam [Vladimíra Jiránka], Hlasy pojizerské 44, 1929, č. 5, s. 5; Albert Pražák: Nezapomenutelní z Turnovska (Turnov [1946]), s. 11–15; Karel Kinský: 75 let Jiránkovy knihtiskárny v Turnově, Beseda 3, 1945/1946, s. 164–165; Jitka Petrušková: Nový turnovský pantheon (Turnov 2003), s. 34; Vlastislav Hnízdo: Sto let turnovského knihtisku (Turnov 2011), s. 3–4.

Související osobnosti

Působiště

Turnov

Heslo bylo naposledy změněno 15.11.2017 22:49

J