Jan Toman

Nakladatelství při knihkupectví a knihtiskárně ve Žďáru nad Sázavou

Nakladatelská působnost 1908–1948

Jan Toman (* 1877 Žďár nad Sázavou, †  1953 Žďár nad Sázavou) byl synem  řezníka a hostinského ve Žďáru. Bratři jeho matky Františky, později provdané Mikešové, působili jako  tiskaři a nakladatelé: Jan Florián Šašek ve Velkém Meziříčí a František Šašek v Novém Městě na Moravě. Jan Toman se vyučil tiskařem ve velkomeziříčském závodě J. F. Šašek a pak byl zaměstnán jako sazeč v brněnské tiskárně W. Burkart. 1906 získal knihkupeckou koncesi pro Žďár a v papírnickém krámu své tety Matyldy Šaškové (* 1854, † 1922) otevřel knihkupectví, které expedovalo nakladatelskou produkci i časopisy novoměstské firmy F. Šašek. 1908 zahájil vlastní nakladatelskou činnost, převzal sklad Šaškova zaniklého nakladatelství a 1909 jej včlenil do své nakladatelské nabídky. 1913 podnik rozšířil s finančním přispěním své tchýně Františky Süssové o tiskárnu, do jejíž budovy soustředil celý závod. Po válečné přestávce (za 1. světové války byl na srbské frontě) pokračoval od 1919 nesoustavně v nakladatelství do 1948. Knihkupectví Jan Toman bylo znárodněno 1949, Tomanova tiskárna zrušena 1951.

Vyšlo cca 45 titulů. – Toman nejprve připojil nové svazky k převzatým Šaškovým edicím Knihovna populárních výkladů zákonů (1908; kalendáře právníků 1908 a 1909) a  Knihovna Ozvěny z Novoměstska (1908; vlastivědné kompendium Josefa Františka Urbánka). Již 1909 však všechny skladované naučné tituly Šaškova i svého nakladatelství nově uspořádal a uvedl na trh (některé jako obálková vydání) pod společným označením Tomanova knihovna příruček. 1909–1913 v souboru pokračoval právními výklady Josefa Františka Svobody a Mojmíra Lepaře, vinařskou příručkou Ladislava Čecha a zejména novými ročníky Kalendáře právníků (poslední na rok 1914). Nevydal však ohlášené pokračování fotografického kalendáře J. S. Vítského (vl. jm. J. F. Svobody) a neuskutečnily se ani dříve avizované projekty fotografické edice a časopisu Fotografická revue. Po válce Toman zprvu pokračoval v programu populárních právních příruček edicí Živnostenské kapitoly (1919–1922, red. Alois V. Kožíšek) s výklady živnostenských předpisů (převážně od Václava Svobody) a výborem statí Emila Edgara. Obrat v zaměření nakladatelství přinesla Tomanova lidová knižnice (1923–1925), která s programem „četbu špatnou nahražovati četbou vážně umravňující a sledující vyšší cíle" zařadila tendenční katolické prózy Františka Čecha a V. Svatohora (vl. jm. Václava Bělohlávka). Dřevoryty Karla Němce na obálkách edice představují zřejmě jedinou účast výtvarníka na knihách nakladatelství. Od počátku 30. let 20. století pak Tomanovým nákladem vycházely převážně homiletické a katechetické spisky (především kázání a promluvy Arnošta Olivy). Jediným vybočením byla jeho epizodická nakladatelská účast na žďárských ochotnických aktivitách: 1936 vydal hru Richarda Bukovanského (další vyšly z jeho tiskárny v rychlém sledu nákladem blíže neidentifikované Divadelní nakladatelské agentury ve Žďáře) a téhož roku i prvá čísa žďárského ochotnického časopisu Divadelní revue (roč. 1, 1936/1937, č. 1-2;  pak vydávání časopisu převzal jeho majitel a redaktor Alois Valla, který jej od 2. ročníku přenesl do Brna). Tomanovým nákladem vycházely i pohlednice Žďáru a okolí. – Tisk Tomanovy produkce až do založení vlastní tiskárny zajišťovaly převážně spřízněné rodinné firmy: nejprve F. Šašek v Novém Městě na Moravě (krátce i jeho nástupce Alois Veselý), pak Tomanovi bratranci František Šašek v Boskovicích a zejména dědic a  pokračovatel velkomeziříčské firmy J. F. Šašek (>LČL) Alois Šašek. Ten pak ve 20. letech 20. století ve Velkém Meziříčí nakrátko obnovil i vydávání právnických kalendářů a dalších příruček.

Dokumentace: Seznam [1909].

Literatura a prameny: k.: Kolega Jan Toman šedesátníkem, Československý knihkupec 14, 1937, s. 143; Ivo Filka: Tiskaři a tiskárny na Žďársku (strojopis, Žďár nad Sázavou [1988]), s. [6–8].

Související osobnosti

Působiště

Žďár nad Sázavou

Heslo bylo naposledy změněno 21.04.2017 22:06