Jos. B. Zápotočný

Významná knihtiskárna s okrajovou nakladatelskou činností v Rokycanech

Nakladatelská působnost 1905–1938

Zakladatel tiskárny Josef Bartoloměj Zápotočný (* 1866 Heřmanův Městec, † 1948 Rokycany) se vyučil sazečem v tiskárně Josefa Neuberta v Lounech, pak pracoval jako sazeč novin v tiskárně Národních listů v Praze. Od 1893 žil v Rokycanech, kde 1896 založil vlastní tiskárnu Jos. B. Zápotočný, kterou v srpnu 1899 přenesl do definitivních prostor v adaptovaných mlýnech. Firma tiskla a v některých obdobích i vydávala regionální i odborná periodika (mj. Žďár, Tyrš, Brdský kraj, Poštovní obzor, resp. Nový poštovní obzor), především se však osvědčila jako zakázková tiskárna knižních publikací pro četná pražská i mimopražská nakladatelství. Soustavnější nakladatelskou činnost rozvíjela jen 1912–1916 pod neprotokolovaným názvem Nakladatelství Krameriovy knihovny. Josef B. Zápotočný se výrazně angažoval v regionální politice i ve veřejném životě (od 1903 byl členem obecního zastupitelstva a 1929–1938 starostou města). Vedení rokycanské tiskárny Jos. B. Zápotočný převzal již počátkem 1929 zakladatelův synovec Josef Zápotočný (* 1898, † 1977). Vyučil se u svého strýce sazečem a další odborné zkušenosti získal v Praze a v Lipsku. Pod jeho vedením firma úspěšně pokračovala do 1950, kdy byla ještě jako soukromá připojena k Západočeským tiskárnám. 1952 byla zrušena a její bývalý majitel pak pracoval jako dělník v železárnách v Hrádku u Rokycan.

Vyšlo cca 20 titulů. – Po ojedinělé regionální publikaci (Jan Pohl: Radnice, 1905) se tiskárna k nakladatelství vrátila až 1912, kdy pod firmou Nakladatelství Krameriovy knihovny zahájila beletristickou edici Krameriova knihovna českého lidu. Již dříve tiskla edici obdobného názvu Nová Krameriova expedice (1903–1904, autor J. S. Machar), tu však v Rokycanech vydával vlastním nákladem při svém časopisu Kramerius redaktor a publicista Karel Horký. – Krameriova knihovna českého lidu (2 série 1912–1916, red. Josef Hodek), vedená výchovným programem vypuzení „otravného bejlí literárního“ tzv. krvavé literatury, přinesla v 1. sérii (1912–1914) Hodkův překlad z polštiny (Henryk Sienkiewicz) a českou prózu 19. století (Gustav Pfleger Moravský, Vítězslav Hálek a výbor z humoristiky). 2. série Krameriovy knihovny (1912–1916) zařadila výběr ze soudobé i starší světové beletrie. Německou literaturu zastoupili Hermann Sudermann a Clara Viebigová, ruskou A. Lugovoj (Alexej Alexejevič Tichonov), Alexej Feofilaktovič Pisemskij a Ignatij Nikolajevič Potapenko, francouzskou Gyp (Sibylle Gabrielle Marie Antoinete de Martel de Janville), Pierre L’Ermite (Edmond Loutil) a Paul Bourget, katalánskou Josep Pous y Pagès, polskou Władysław Stanisław Reymont a Eliza Orzeszkova. Soudobou českou tvorbu představili Felix Vondruška prozaickým debutem a Anna Ziegloserová povídkami. Mimo edici vyšel v nakladatelství aktuální spisek o balkánské válce 1912 (1913). 1. série edice byla tištěna dvousloupcově ve větším formátu, část nákladu titulů 2. série kapesního formátu vycházela vázaná v jednotně řešených měkkých plátěných deskách. Jedinou individuální obálku nakreslil Josef Wenig (šifra W.), všechny tituly tiskla mateřská firma Jos. B. Zápotočný v Rokycanech. Na knižním trhu se edice výrazněji neprosadila. Většinu svazků zřejmě brzy po vydání převzalo a ve vlastních obálkách distribuovalo mladoboleslavské nakladatelství Jos. L. Švíkal a ještě v polovině 20. let 20. století nabízel některé svazky 2. série s novými titulními listy a obálkami jako svůj náklad knihkupec František Kostelecký v Novém Bydžově. – K nakladatelství  se knihtiskárna Jos. B. Zápotočný vrátila až 1929, kdy vydala jeden díl románového cyklu Rolfa Fremonta Spravedlnost osudu. Samostatnou nakladatelskou produkci uzavřela jediným svazkem odborné Poštovní edice (1938), který připravila redakce časopisu Poštovní obzor.

1934 získal Josef B. Zápotočný jako hlavní věřitel pražského nakladatelství B. Kočí z konkurzní podstaty této firmy část jejího knižního skladu. Spolu se synem nakladatele Bedřicha Kočího Bohumírem Kočím a s využitím jeho koncese založil téhož roku v Praze veřejnou obchodní společnost Zápotočný a spol., která se zprvu zaměřila především na rozprodej skladovaných knih. Počátkem 1938 ze společnosti vystoupil a firma pak pokračovala pod nezměněným názvem bez jeho účasti jako jedno z pražských nakladatelství.

Literatura a prameny: Padesát let knihtiskárny Jos. B. Zápotočný v Rokycanech (Rokycany 1946), s. 5; [Václav] Poláček: Padesát let knihtiskárny Jos. B. Zápotočný v Rokycanech, Knihkupec a nakladatel 8, 1946, s. 318; DŘ [Dana Řezníková]: Zápotočný, rodina podnikatelů v polygrafickém průmyslu, in Milan Myška a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech Moravy a Slezska do poloviny 20. století (Ostrava 2003), s. 513–514.

Související osobnosti

Působiště

Rokycany

Heslo bylo naposledy změněno 17.10.2016 17:39

Z