Josef Elstner

Nakladatelství původní i přeložené beletrie a populárně naučné literatury v Praze na Vinohradech; zasílatelské knihkupectví

Nakladatelská působnost 1925–1948

Papírník Josef Elstner (* 1892 Býčina u Mnichova Hradiště, dnes Kněžmost-Býčina, † 1945 Praha) získal 1924 nakladatelskou koncesi a 1925 založil pod svým jménem nakladatelství. Počátkem 1927 je přejmenoval na Ústřední legionakladatelství (též legio-nakladatelství) a téhož roku rozšířil koncesi o zasílatelské knihkupectví. 1930 se vrátil k původnímu názvu Josef Elstner (užíval i označení Nakladatelství legionáře Josefa Elstnera), 1936 převzal produkci nakladatelství Plamja a 1941 změnil opět název firmy na Slovanské nakladatelství Josef Elstner. Po náhlém úmrtí majitele v březnu 1945 vedla závod do 1949 vdovským právem Anna Elstnerová (* 1896 ?, ? ?).

Vyšlo cca 160 titulů. – Ambiciózní projekt edic české a světové beletrie i naučné literatury z 1925 zůstal naplněn jen zčásti. Avizovaná edice naučné literatury Hlubina nevznikla, „knihovna původní beletrie“ Zlatý kolovrat (1925–1926) po povídkách Josefa Kopty a románu Josefa Haise Týneckého nepokračovala. V edici Rozmar  (1925–1928, red. František Kovárna) nahradily původní humoristiku a satiru (jen román Emila Vachka) ve 2. řadě povídky Michaila Zoščenka. „Knihovna světové beletrie“ Duha (1925–1927) vyhledávala senzační a dobrodružné náměty (autoři Louis Fréderic Rouquette, Raymonde Machardová, Jean Drault, Jaime Mir, Albéric Cahuet a Albert Londres), další beletristická edice Nová panorama (1927, red. František Kovárna) se neprofilovala (jen Jaroslav Maria a Antoine François Prévost d´Exiles). 1927 převzal Elstner do svého nákladu měsíčník Literární skupiny Host (dohodu zřejmě zprostředkoval redakční spolupracovník nakladatelství František Kovárna), vydal však jen 7. ročník (1927/1928), který se střídavou účastí dalších členů skupiny redigoval A. C. Nor. Jako samostatná příloha Hosta vycházel nakladatelský věstník Přehled (roč 1, 1927/1928; zjištěna jen 4 čísla). V přidružené edici Knihovna Hosta (založil ji 1925 nakladatel Václav Petr) pokračoval Elstner verši Dalibora Chalupy (1927). Z okruhu přispěvatelů časopisu ještě krátce spolupracovali s nakladatelstvím František Kovárna, který redigoval Sebrané spisy Bohumila Havlasy (1927–1928) a A. C. Nor jako redaktor Spisů Gustava Pflegra Moravského (1927–1928). Spisy Vítězslava Hálka (1929, red. Oldřich Zemek) a výpravná Cestopisná knihovna (1930), zaměřená na díla cestovatele Svena Hedina, zůstaly torzem, ve Spisech Oldřicha Zemka (1930) pokračovala po úvodním svazku brněnská nakladatelství Literární středisko a A. Píša. Po roční odmlce, způsobené zřejmě finančními problémy, se Elstner zaměřil na původní lidovou beletrii. Jádrem programu se staly Spisy F. J. Čečetky (1932–1939) a prózy legionářského spisovatele Rudolfa Vlasáka v edici Knihovna válečných (pak válečných legionářských) románů (1935–1937). Edice Románový kurýr a Jelínkova knihovna poutavých románů (1934; výtisky nebyly zjištěny) nabídly bulvární romány (Sláva V. Jelínek, Jaroslav Demasi). Jednotlivé tituly mimo edice přinesly mj. současnou prózu (J. V. Rosůlek, Jindřich Snížek), drama (Václav Mencl) a politickou beletrii (K. St. Chmurski). Jen technickou účastí se zřejmě nakladatelství podílelo na edici Hasičské příručky (1934–1935, red. Karel Marek). 1936 převzal Elstner náklad Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům (tým spolupracovníků vedl pedagog Josef Keprta), kterou vydávala 1929–1935 (6 dílů s rejstříkem) postupně nakladatelství Přítel knihy a Plamja. 1937–1938 k ní připojil 2 díly doplňků (starší svazky opatřil novými titulními listy) a 1940 komplet uzavřel dalším obsahem a rejstříkem, zčásti již zasaženým cenzurou. Dvě původní naučná díla, vydávaná po sešitech, zůstala nedokončena. Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům, zahájený za vrchní redakce Karla Kaviny 1937 (ve 40. letech byla část nákladu kompletována s pozměněným titulem Naučná encyklopedie – Slovník přírodních věd), pokračoval do 1947, kdy přestal vycházet po úvodních sešitech 5. dílu. Již 1941 zastavila cenzura uprostřed 3. dílu pokračování výpravného popularizačního kompendia Národní kronika česká (od 1940 je za účasti řady autorů redigoval František Roubík). V beletrii se postupně prosazovala literatura pro děti a mládež od obrázkových knížek pro nejmenší přes pohádky k chlapeckým a dívčím příběhům (autoři Antonín Jaroš, Vlasta Salačová, Čeněk Sovák, Libuše Špačková a Pavel Soldán, vl. jm. Bohuslav Čepelák), kterou od počátku 40. let doplnila současná původní próza pro dospělé (především Jaroslav Janovský, dále Jiřina Parmová, Marie Pleinerová, Jaromír Hořejš, Ladislav Ptáček, Karel Balák a Bulhar Konstantin N. Petkanov). Po válce zařadilo nakladatelství pohotově dokumentární svědectví z koncentračních táborů (Jan Pavel Mladský) a pokračovalo v knížkách pro mládež (mj. Bohumila Běhounková, z cizích Vitalij Bianki). U úvodních svazků zůstaly edice Vážky (1946; Francis Jammes) a dobrodružná Smršť (1947; Max Morell); poslední edice Vzrůst (1947–1948) střídala bez zřetelného programu přeloženou i původní románovou tvorbu (Sven Edvin Salje, J. B. Priestley, F. J. Čečetka, P. J. Pretorius, Vasilij Rjachovskij). – Do počátku 40. let byl kmenovým výtvarným spolupracovníkem nakladatelství A. L. Salač. Ilustracemi dále přispěli Josef Čapek, Vlastimil Rada, Vilém Preiss, J. Volkov, K. T. Neumann, Oldřich Cihelka, Karel Müller, Zdenka Valentová, po válce Václav Sivko, Jaromír Hofman, Vojtěch Kubašta, Bohumír Čermák a Helena Goerkeová. Jednotlivé obálky navrhovali mj. Karel Šimůnek, Rudolf Peitner, Karel Vítek, ve 40. letech Božena Trnková, Sláva Kittner, Milan Hegar a Mikuláš Medek. Na tisku se podílelo několik závodů, z nichž kvalitou vynikl Orbis. Od poloviny 30. let spolupracovalo nakladatelství zejména s tiskárnou Legiografie, 1940 přejmenovanou na Knihtisk.

Dokumentace: Přehled (nakl. věstník, 1927/1928).

Literatura a prameny: Gd. [Jan Gotthard]: Úmrtí, Knihkupec a nakladatel 7, 1945, s. 63; A. C. Nor: Život nebyl sen 1 (Brno 1994), s. 260–261, 264, 273–274; Anna Elstnerová: Naše nakladatelství…, in Kniha a národ (2004), s. 190–191, 224.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 27.11.2012 15:42