J. Mrkvička

Nakladatelství politicko-ekonomických příruček a původní beletrie v Praze, přechodně součást knihtiskárny Mrkvička a Polenský

Nakladatelská působnost 1919–1927

Akcidenční sazeč a faktor pražské tiskárny Politika Josef Mrkvička (*  1872 Jičín, † 1937 Praha) inicioval jako funkcionář Spolku faktorů knihtiskáren a písmolijen pražských vznik spolkové reprezentační publikace Ročenka českých knihtiskařů, spolu s ředitelem tiskárny Politika Emilem Geistlichem uspořádal její první ročníky (na roky 1911–1914) a přispěl do nich odbornými statěmi. Podílel se na spolkovém vydání Kroniky trojánské (1918), které komentoval drobným spiskem. 1919 působil jako samostatný nakladatel, úzce spolupracoval s Technicko-hospodářskou jednotou a 1920 založil s faktorem Josefem Polenským (* 1865 ?, † ? ?) v Praze na Novém Městě knihtiskárnu a nakladatelství Mrkvička a Polenský (Nová práce). Na podzim 1922 společný podnik opustil (Polenský pokračoval s novým společníkem pod firmou Polenský a Čoudek) a později byl opět krátce samostatným nakladatelem v Praze na Vinohradech.

Celkem vyšlo cca 18 titulů. – Jako nakladatel se Josef Mrkvička uvedl počátkem 1919 překladem amerického legionářského tisku (Harvey O'Higgins) a pokračoval aktuálními příručkami Michala Navrátila (Almanach Národního shromáždění v edici Politické příručky Československé republiky a 2 ročníky politického kalendáře). Současně se stal nakladatelem a administrátorem nově založeného časopisu Technicko-hospodářské jednoty Nová práce (1919, do č. 3 s titulem Práce) i přidružené edice Knihovna Práce (1919), v níž vyšly mj. ekonomické a organizační úvahy Stanislava Špačka, Odona Páry a Rudolfa Kučery. Všechny publikace jeho nákladu tiskl Emil Geistlich. – Po ustavení Masarykovy akademie práce (s úkolem „organizovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu") převzala počátkem 1920 Novou práci i pokračující edici Jednota přátel Masarykovy akademie práce. Tisk a náklad zajišťovala nově ustavená veřejná obchodní společnost Mrkvička a Polenský (Nová práce), která však koncem 1921 spolupráci s časopisem ukončila. Mezitím již od počátku 1921 vydávala a tiskla časopis Filmový věstník (uváděna byla jen Knihtiskárna Mrkvička a Polenský, vydavatelem byl Josef Mrkvička, pak Josef Polenský, zodpovědným redaktorem Karel Kalina; od podzimu 1922 ve vydávání pokračovala nástupnická firma Polenský a Čoudek). Nakladatelské projekty tiskárny Mrkvička a Polenský, naznačené 1921 úvodními svazky edic Divadelní knihovna (veseloherní satira Františka Hlavatého a Františka Hrdličky), Oblaka (verše Marie Calmy) a Drahokam (próza Emila Vachka), po Mrkvičkově odchodu nepokračovaly. – Na poslední dvě edice Mrkvička později navázal edicí Příboj (redigoval a vydával ji 1926–1927 v Praze na Vinohradech), v níž vyšly cestopisné reportáže (Jaroslav A. Urban, Jan Rambousek), původní i přeložené prózy (Ramón Maria del Valle-Inclán, Luigi Pirandello, Václav Prokůpek) a verše (Emanuel Janský). Polobibliofilský chrarakter vtiskl edici kromě účasti výtvarníků (Jan Rambousek, Petr Dillinger, František Pavelka) zejména výběr tiskáren (Grafia, Orbis, Müller a spol. v Turnově, F. Obzina ve Vyškově).

Literatura a prameny: Úmrtí, Typografické listy 49, 1937, č. 6.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 22.04.2017 21:01

M