Josef Šrámek

Nakladatelství přeložené a původní beletrie a literatury faktu v Praze

Působnost 1922–1928

Josef Šrámek (* 1895 Hněvšín, dnes Chotilsko-Hněvšín, † ? ?) pocházel z rolnické rodiny, která se přestěhovala do Prahy. Zaměstnán byl údajně jako účetní a administrační úředník při vydavatelství denních listů. S žádostí o nakladatelskou koncesi neuspěl s odkazem na nedostatečné vzdělání a chybějící odbornost, knižní publikace proto vydával převážně na pokračování v sešitech s pravidelnou periodicitou a zprvu i s formálními znaky časopisu. Těžiště distribuce bylo v přímém odběru za předplatné, které zprvu zahrnovalo i životní pojištění odběratele s komplikovanými podmínkami plnění. – Nakladatelskou činnost spolu s  prodejem knih cizího náladu provozovali kromě Josefa Šrámka střídavě na několika adresách v Praze na Vinohradech a ve Vršovicích též jeho mladší sourozenci Jaroslav, Jan a Bohuslav Šrámkovi dílem ve vzájemné spolupráci nebo návaznosti, dílem samostatně.

Celkem vyšlo cca 45 titulů. – V obálkách periodika Románové noviny (1922–1925) vycházely po Karlu Hynku Máchovi (Cikáni s fotografiemi z filmového zpracování) prózy ruských předrevolučních a emigrovavších autorů (Vsevolod Vladimirovič Krestovskij, Alexandr Ivanovič Kuprin, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vjačeslav Kulikovskij). Závěrečný erotický románový cyklus Slávy V. Jelínka postihly cenzurní zásahy. Milostné a erotické prózy edice Universální knihovna (1923–1924; Boris Alexandrovič Lazarevskij, Ivan Dolin, Catulle Mendès, Honoré de Balzac, drobné překlady z francouzštiny a němčiny a opět Sláva Václav Jelínek) nabídl souběžně (ze stejné sazby, ale bez titulních listů) jako svou hlavní beletristickou náplň časopis Intimní zábavná četba. Volná sešitová řada Knihovna (respektive Šrámkova knihovna) románů a novell (1923–1927) přinesla husitskou trilogii Karla Herlossohna (Herloše) a rozsáhlý kolportážní román (G. von Brühl). Mimo řady vycházely především vícesvazkové Dějiny prostituce (1924-1926; text Paula Lacroixe, vl. jm. Pierra Dufoura, přeložil a doplnil Karel Jaromír Obrátil pod pseud. Karel Jaroš). Samostatně vydal Šrámek rovněž námět k reorganizaci československé armády (Jan Karlík), cestopis (František Sokol-Tůma) a zejména zprávu vyšetřovatele o vyvraždění carské rodiny bolševiky (Nikolaj Alexejevič Sokolov), z beletrie humoristické povídky (Jindřich Haša pod pseud. J. H. Hladnovský) a ojedinělou bibliofilii (Karel Jaromír Erben s dřevoryty E. A. Hrušky). Arno Sáňka připsal ještě Šrámkovi náklad a Hruškovi pseudonymní autorství bibliofilie Prostomyslné děvče (údajný autor pornografické básně Jean de Pouillon, nakladatel neuveden, asi 1928). Standardní knižní edici Ruská nová literatura (1925; jen Jurij Slezkin) nakladatelství nerozvinulo. Od 1925 vycházela hlavní beletristická produkce (především Sláva Václav Jelínek, dále Alfons Sedláček, z cizích Anastasija Alexejevna Verbickaja, Henry de Vere Stacpoole a Oscar Wilde v adaptaci Emmericha Aloise Hrušky) ve volné řadě Nová literatura či Edice Nové literatury, přičemž první název zastupoval i firemní označení. Poté, co z nakladatelství odešel jeho nejplodnější autor Sláva V. Jelínek (1924–1927 12 titulů v 15 svazcích), pokračovala řada od 1927 ve zmenšeném formátu definitivně jako Edice Nové literatury. Za redakční spolupráce středoškolského pedagoga a překladatele Adolfa Pohla zařadila soudobou ruskou revoluční prózu (Alexandr Sergejevič Něverov, Petr Alexejevič Širjajev, Lidija Nikolajevna Sejfullinová), původní venkovské povídky (Václav Budínsky pod pseud. X. Dub), společenský román (Alfons Sedláček) a aktuální fantastiku (Jiří Gnal; snad pseud. Jiřího Langsteina). – Několik diletantských obálek a ilustrací nakreslil Ferdinand Adámek mladší, ojedinělé ilustrace připojili Jaroslav Skrbek a malíř-invalida Vladimír Marek (levou rukou). Hlavní výtvarný spolupracovník nakladatelství Karel Jíra v obálkách i ilustracích zručně těžil ze soudobých výbojů české knižní výzdoby. Jeho expresivní barevné obálky výtvarně sjednotily romány Slávy V. Jelínka s dalšími tituly v řadě Nová literatura, obálky několika knih literatury faktu se inspirovaly konstruktivismem. Tisk zajišťovaly převážně menší venkovské firmy (mj. Jiří Jelen v Mělníku, Karel Nepodal v Blatné, Jaroslav V. Burian v Písku, Antonín Richter v Kamenici nad Lipou a Národní knihtiskárna v Moravském Krumlově, později především Karel Hofrychtr v Rovensku pod Troskami). Poslední tituly tiskl Max Forejt v Praze.

Mladší bratr Josefa Šrámka Jan Šrámek (* 1900 Hněvšín, dnes Chotilsko-Hněvšín, † ? ?) založil 1927 nabídkový knihkupecký a nakladatelský týdeník Kruh tisíce (od listopadu do prosince 1927 vyšlo 8 čísel). 1928 jej (opět za spolupráce Adolfa Pohla) změnil ve stejnojmennou sešitovou knižní řadu Kruh tisíce, do níž zařadil se svými nakladatelskými údaji a ve variantě grafické úpravy mutace několika posledních titulů Edice Nové literatury z nakladatelství Josef Šrámek.

Na sešitové řady Edice Nové literatury i Kruh tisíce bezprostředně navázalo nakladatelství Jaroslav Šrámek řadou Světová literatura.

Dokumentace: Nová literatura (nakl. věstník, 1925–1926, výtisk nezjištěn); Seznam [1928].

Literatura a prameny: ■ Národní archiv, policejní ředitelství I, konskripce, karton 614, obraz 903.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 06.04.2015 12:47