Karel Janský

Nakladatelství učebných pomůcek, naučných spisů a map v Jindřichově Hradci a v Táboře; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1862 – asi 1901

Karel Janský (* 1833 Mělník, † 1899 Tábor) absolvoval piaristickou školu ve Slaném a reálku v České Lípě, vyučil se v Litoměřicích údajně kupcem a působil v Praze u knihkupeckých a nakladatelských firem Heinrich (Jindřich) Mercy a F. A. (B. A.) Credner. Podle nedoložených údajů též redigoval německou beletristickou edici Album, založenou Ignácem Leopoldem Kobrem. V červnu 1862 otevřel knihkupectví a nakladatelství v Jindřichově Hradci, k němuž postupně připojil knihkupecké filiálky v Třeboni (1864), Táboře (1866) a v Soběslavi (1868). 1872 koupil dům v Táboře a 1873 z Jindřichova Hradec do Tábora přesídlil. Jeho třeboňskou pobočku převzal již dříve Eduard Kvasnička, knihkupectví v Jindřichově Hradci koupil 1876 Josef Holče (psal se též Holtsche). 1881 Janský prodal i táborské knihkupectví a soběslavskou filiálku Arnoštu Pešlovi a ponechal si jen nakladatelství učebných pomůcek, které v 80. letech 19. století intenzivně rozvíjel, získávaje ocenění na výstavách ve Vídni, Paříži, Melbourne i jinde. Po smrti Karla Janského se majitelkou firmy stala vdova Johana Janská (roz. Siglitzová, sňatek 1874), od níž ji v březnu 1902 převzal syn Bohumil Janský (* 1878 Tábor, † 1917 Tábor), který již v říjnu 1901 získal nakladatelskou a knihkupeckou koncesi. Závod, který disponoval vlastní výrobní dílnou, pod jeho vedením nakladatelství utlumil a zaměřil se především na výrobu a prodej fyzikálních a chemických přístrojů, globů a modelů a na prodej preparátů, přírodnin a chemikálií školám. Po náhlé smrti Bohumila Janského (zemřel na srdeční příhodu) firmu dědicové (vdova Olga Janská a další) prodali v únoru 1918 Zemskému spolku pro léčbu a výchovu mrzáků v Praze, od něhož ji koncem 1921 koupila zakládaná akciová továrna na učebné a lékařské pomůcky Logia v Praze na Smíchově.

Vyšlo cca 95 titulů knih, map, obrazových souborů a naučných tabulí. – Již v Jindřichově Hradci vydal Janský spolu s příručkami pro nejširší vrstvy (praktické návody pro domácnost a k sázení v loteriích) přírodopisné tabule a atlasy pro obecné i střední školy. Produkci postupně rozšířil o další učebné pomůcky pro široké spektrum škol, zaměřiv se především na schematické přehledy, diagramy, nástěnné tabule, mapy a školní obrazy pro výuku různých předmětů a doprovodné texty k nim. Mnohé didaktické pomůcky vycházely souběžně v české a německé verzi, některé i v dalších jazykových mutacích. Jako jejich autoři, případně adaptátoři z německých předloh, se uplatnili především regionální odborníci, zprvu učitel Jan Nešpor (nerostopisné tabulky, tělověda, učebnice domácího hospodářství) a jindřichohradecký lékař Josef Khek (tělověda). Po přenesení firmy do Tábora převážili pedagogové z širšího regionu, zejména z táborského gymnázia a soběslavského učitelského ústavu, mj. Václav Křížek (dějepisné a zeměpisné tabulky s komentáři, přírodovědné obrazy, stati o řízení škol a školní správě), František Hromádko (populární přehledy fyziky, tabule k výuce fyziky s komentářem), Hynek Mejsnar (komentovaný překlad z klasické řečtiny), František Šafránek a Jan Bohuslav Novák (zeměpisné tabule s výkladem), František Šanda, Otomar Zelenka a August Smolík (výukové tabule a příručky technického kreslení) a Tomáš Hron (cvičebnice zpěvu). Program jediné edice nakladatelství Počátkové věd (1883) avizoval popularizační přehledy různých vědních oborů, převzaté z anglické edice Science primers. Po statích o přírodních vědách (Thomas Henry Huxley), chemii (Henry Enfield Roscoe) a fyzice (Balfour Stewart) v překladech táborských pedagogů (František Bayer, Alois Mollenda, František Šafránek) však další ohlašované svazky nevyšly. Z širšího okruhu českých pedagogů a vědců do nakladatelství ojediněle přispěl Gustav Adolf Lindner (návodné verše k osvojení zaváděné metrické soustavy po šifrou Dr. G. L.), významněji Josef Klika mladší (tabule s výkladem k občanské nauce, fyzice, zdravovědě), dále František Bayer (rostlinopisné tabule), Adolf Frumar (mj. komentář k dějepisným obrazům Felixe Jeneweina), Josef Velenovský (atlas rostlinstva), Vincenc Blahouš (tabule k výuce krasopisu) a Josef Pešek (přehledy české literatury). Knižní produkci uzavřel 1901 učitel Antonín Přistoupil metodickou příručkou výuky podle školních obrazů z nabídky Janského nakladatelství. Z úzce pedagogického zaměření produkce vybočili notář Max Wellner úvahami o kulturních dějinách, odborný učitel Antonín Červený populární statí pro rolníky o výživě rostlin, pomolog Karel Hamböck štěpařskou příručkou a František Augustin Slavík historickou studií. Kartografická produkce nakladatelství přinesla kromě školních nástěnných map (Alois Studnička a Josef Erben) především nedokončený soubor map všech okresních hejtmanství v Čechách Josefa Erbena a v několika vydáních též jeho obchodní a cestovní mapy (vše v české a německé verzi). Významnou složku nabídky tvořily školní obrazy, které nakladatelství prezentovalo v tematických cyklech (Nástěnné obrazy zoologické, Závěsné obrazy k vyučování názornému pro prvé i vyšší třídy škol obecných, Závěsné obrazy rostlin k přírodopisnému vyučování ve školách obecných a měšťanských, Nástěnné obrazy dějepisné, Obrazy zeměpisné, Obrazy ze silozpytu, Závěsné obrazy liturgické k názornému vyučování náboženství katolickému, Průpovědi nástěnné aj.). Obrazy Janského nákladu lze jen obtížně odlišit od obrazů převzatých od jiných nakladatelů; z výtvarníků byli zjištěni Felix Jenewein, H. Kempten a K. Wagner. Závěsné mapy, naučné tabule a obrazy nabízelo nakladatelství zpravidla v několika variantách podle provedení (černobílé, barevné) a adjustace (nenapnuté, napnuté, s lištami apod.). Do generální komise Janský přebíral a do svých nabídkových seznamů zařazoval též naučné spisky i učebnice, které vlastním nákladem vydávali autoři jeho nakladatelství i další pedagogové (Panteleon Engel, Quido Havlasa, Hubert Fiala, Jakub Jůzl aj.). Distribuoval rovněž obrázkové knížky s verši Františka Douchy pro nejmenší děti, tištěné v Norimberku „na plátěných listech, které se netrhají“. – První Janského publikace tiskli Jindřich Mercy v Praze a Al. Landfras a syn v Jindřichově Hradci, později se na výrobě jeho produkce podílely především táborské tiskárny Jan K. Frank (pak P. Frank) a Jan Nedvídek (respektive Jan a Karel Nedvídek). Výchovné nápisy tiskla firma Prokop Zapletal (později Družstvo knihtiskárny) v Hranicích, litografické zakázky (tabule, barevné obrazy, mapy) získávaly nejčastěji pražské firmy Hynek Fuchs a A. Haase.

Dokumentace: Seznam 1878, 1891, [1901], [1902], [1903], 1908, 1910, 1912.

Literatura a prameny: Dne 6. t. m. zemřel..., Tábor 36, 1899, č. 10, s. 3; Miroslav Sígl: Kdo byl a kdo je: Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko (2007), s. 173. ■ Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Krajský soud Tábor, kniha 24, obch. rejstřík, sign. Jd II, fol. 71; karton 105, sign. Einz III 240/1900; kniha 23, obch. rejstřík, sign. Jd III, fol. 240.

Související osobnosti

Působiště

Tábor, Jindřichův Hradec

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 20.09.2015 16:17

J