Klub zaměstnanců Léčebného fondu veřejných zaměstnanců

Spolek pro šíření krásné knihy a grafiky v Praze

Působnost 1936–1942 (1945)

Úředník pojišťovacího ústavu Léčebný fond veřejných zaměstnanců a bibliofil Leo Rais (* 1893 ?, † 1942 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko) inicioval 1936 založení spolku Klub zaměstnanců Léčebného fondu veřejných zaměstnanců (KZLFVZ) s cílem vydávat pro členy cenově dostupné bibliofilie a umožnit jim výhodný nákup původních grafických listů od soudobých českých umělců. Ediční program formovala knihovní rada Klubu zaměstnanců, v níž se Rais rovněž významně angažoval. Koncem 1940 někteří členové, nespokojení s konzervativním zaměřením produkce, z Klubu zaměstnanců odešli a ustavili nový spolek Kruh krásné knihy. Od 1941 ediční činnost KZLFVZ komplikovaly cenzurní zásahy i zesilující regulace nakladatelského podnikání v Protektorátu (po restrikcích nekoncesovaných nakladatelů vyšly některé tisky KZLFVZ formálně nákladem knihkupce Josefa Engsta nebo Průmyslové tiskárny). V říjnu 1941 byli Leo Rais spolu s dalšími členy knihovní rady Josefem Dundrem a Janem Majtlem zřejmě na udání zatčeni gestapem a 1942 zavražděni v Mauthausenu. Poslední publikace KZLFVZ byla dotištěna a expedována až po květnu 1945, další činnost však již spolek nerozvíjel (zanikl po 1948).

Vyšlo cca 16 titulů. – Základní řada Soukromé tisky Klubu zaměstnanců Léčebného fondu veřejných zaměstnanců (1936–1940) představila tradiční bibliofilský repertoár (Karel Hynek Mácha, Petr Bezruč, Božena Němcová, Jan Amos Komenský), oživený úryvkem z nového překladu Homérovy Odysseie (Vladimír Šrámek) a komentovaným vydáním překladu staroslověnské svatováclavské legendy (Jan Vilikovský). Ze sazby pro nakladatelství Edvard Fastr zařadil KZLFVZ přednostní vydání Chodských pohádek (K. J. Erben, J. Š. Baar, J. F. Hruška). Na výzdobě původními litografiemi, dřevoryty a rytinami se podíleli osvědčení grafičtí umělci Cyril Bouda, Antonín Strnadel, Karel Svolinský a František Bílek. Mimo řadu vydal KZLFVZ 1939 ze sazby pro nakladatelství Sfinx B. Janda (1936) bibliofilské vydání Vlastního životopisu Benvenuta Celliniho s původními mědirytinami Cyrila Boudy a 1940 ze sazby přílohy sborníku Hollar nákladem několika členů Klubu knihomilskou esej T. J. Cobden-Sandersona. Všechny tituly vytiskla Průmyslová tiskárna převážně v grafické úpravě svého ředitele Methoda Kalába (výjimečně spolupracovali Jaroslav Benda a Oldřich Menhart). Osobitější program představil až „soubor pojednání o grafice a graficích“ Grafické zjevy (1940–1942), jímž hodlala knihovní rada „demonstrovat všechny grafické techniky“ a „zachytit obraz i aktivitu soudobé české grafiky“. V jednotně strukturovaných monografiích (odborná stať, výroky umělce, ukázky tvorby a soupis jeho grafického díla) se představili Jan C. Vondrouš, Václav Fiala, Arno Nauman, Cyril Bouda, Viktor Stretti a Hugo Boettinger, výkladem přispěli Antonín Matějček, Jan Konůpek pod pseudonymem J. Šťastný, Jan Květ, Arthur Novák a Růžena Boettingerová. Do jednotlivých svazků, rovněž graficky upravených Methodem Kalábem a tištěných Průmyslovou tiskárnou, byly vkládány původní grafické listy zúčastněných umělců. Náklad většiny publikací KZLFVZ se pohyboval okolo 250 číslovaných výtisků, exkluzivní tisky pro užší okruh odběratelů vycházely v 99 výtiscích. – Program budoucího Kruhu krásné knihy předjali před odchodem z KZLFVZ jeho členové Milan Čížek, Jaroslav Novotný, Vladimír Orlt, Jaroslav Pohl, Arnošt Vlašimský a Jiří Žantovský, když v září 1940 společně vydali báseň Viktora Dyka Milá sedmi loupežníků s původní grafikou Vladimíra Sychry, v úpravě typografa Rudolfa Hály a tiskem Orbisu.

Iniciátor KZLFVZ Leo Rais se uvedl jako samostatný nakladatel 2 soukromými tisky. Již 1935 vydal povídku Villierse de l’Isle Adam a na jaře 1937 milostné verše holandského humanisty Jana Nicolaie Everaërtse (pseud. Johannes Secundus Everardus) v překladu Václava Renče. Obě publikace doprovodil dřevoryty sochař a grafik Jiří Jaška, který pro manžele Raisovy vytvořil i exlibris a novoročenky. Později vyryl pamětní dvojlist vdovy Faniny Raisové k výročí manželovy smrti 28. dubna 1946.

Literatura a prameny: M. N. [Miloslav Novotný]: Za vzácným bibliofilem, Marginalie 19, 1946, s. 111–112; Č. B. [Čeněk Burkoň]: Mučedníci bibliofilie, Okénko do dílny umělcovy 4, 1947/1948, s. 79–80; Bedřich Beneš Buchlovan: Sedm lístků z matriky soukr. vydavatelů 6, Marginalie 22, 1949/50, s. 53; Karel Zink in Marginálie 1968 ([1972]), s. 89.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 26.07.2017 19:45

K