L. J. Peroutka

Nakladatelství popularizačních spisů a původní beletrie v Praze-Bubenči

Působnost 1940–1948

Leopold Jan Peroutka (* 1912 Vídeň, Rakousko, † 1945 Hlásná Třebaň) se po 1918 s rodiči přestěhoval z Vídně do Bratislavy, kde absolvoval 4 třídy reálného gymnázia a 2 třídy odborné školy. Pak byl úředníkem, knihkupeckou praxi údajně získal jako volontér v Paříži. Odešel do Prahy, kde pracoval jako obchodní zástupce u firmy L. Mazáč a později byl až do nucené likvidace podniku 1939 vedoucím prodeje knihkupectví a nakladatelství Svazu československého důstojnictva VOK (=Vojenské odborné knihkupectví). V říjnu 1939 založil na koncesi z téhož roku vlastní nakladatelství, které vedl za spolupráce Jaromíra Bobka. Jako jazykový redaktor pro nakladatelství pracoval středoškolský pedagog František Chmelař. L. J. Peroutka padl 5. května 1945 v Hlásné Třebani, kde měl rekreační chatu, při odzbrojování vysokých funkcionářů gestapa, prchajících z Prahy (pamětní deska v místní sokolovně). Po jeho smrti vedla nakladatelství s pomocí Jaromíra Bobka vdovským právem Petronela (Ela) Peroutková (* 1914 Bratislava, † 2003 Praha).

Vyšlo cca 22 titulů. – Jediná edice nakladatelství Česká scéna (1940–1946) přinesla původní divadelní hry soudobých autorů (Stanislav Emil Zich, Karel Zajíček, Jindra Zoder) pro ochotnická divadla. Třídílná popularizační publikace České postavy (1940–1941) soustředila životopisy vybraných českých umělců, vědců, politiků a podnikatelů (psali je František Bartoš, Josef Bartoš, Josef Hakl, Josef Hobzek, Stanislav Jandík, Zdeněk Jerman, Jiří Karásek ze Lvovic, František Kovárna, Adolf Kunta, Eduard Maška, Eva Medková, Bohumil Němec, Josef Nožička, Karel Pokorný, Artuš Rektorys, Vladimír Sís, F. A. Soukup, Ferdinand Strejček, Otakar Šourek, Josef Vladyka a F. K. Zachoval). Grafické řešení díla umožňovalo publikovat jednotlivé medailony o rozsahu kolem 20 stran též jako separáty v samostatných brožurách. Životní osudy význačných osobností představily v různých žánrech i další tituly nakladatelství. Postupně tak vyšly vzpomínky na malíře Antonína Slavíčka (Eva Medková, psána Slavíčková-Medková), výpravný sborník k 350. výročí narození Jana Amose Komenského (1942, red. Jiří Václav Klíma; 2. vydání 1947 rozšířily příspěvky dalších autorů), paměti holandského malíře-konvertity (Willibrord Verkade) s kresbami Sigismunda Boušky, románový životopis K. H. Máchy (František Bureš) s výzdobou Františka Tichého a příspěvek k životopisu Jana Nerudy (Stanislav Jandík) s dobovou dokumentací. Nevyrovnaná naučná produkce přinesla ještě brožuru o potřebě rasové čistoty (asi pseud. H. Vohburg, 1940), přehled vývoje otrokářství (Karel Režný, 1941), po válce úvahu o výchově uměním (Jindra Zoder) a studii o sociologii práce (Zdeněk Ullrich). Venkovské romány Josefa Jahody, které průběžně tvořily hlavní beletristickou složku programu, tematicky doplnila próza Evy Medkové (Slavíčkové-Medkové). – Vnější podobu publikací formoval v intencích pozdního funkcionalismu především architekt Jaroslav Čermák, po válce ojediněle přispěl Zdeněk Rossmann. Jednotlivé obálky navrhli mj. Jiří Mrázek, Josef Liesler, Arnošt Paderlík a Karel Skála, několik knih ilustroval Antonín Marek Machourek, Tiráže publikací přinášely zpravidla nadstandardní technické údaje (počet stran i tiskových archů, šířku a výšku sazby, rozsah tisku a ilustrací, druh a velikost užitých písem, druh papíru). Tisk zajišťovala především firma Všetečka & spol., řidčeji Politika a Unie, po válce Grafia.

Literatura a prameny: Leopold Jan Peroutka..., in Kniha a národ 1939–1945 (2004), s. 19. ■ Osobní sdělení.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 20.03.2015 09:09