Nakladatelství knih A. V. Nováka

Nakladatelství cestopisů a próz s exotickou tematikou v Černošicích

Působnost 1922–1948

A. V. Novák (vl. jm. Václav Novák, podepisoval se též V. Novák; * 1895 Vodňany, † 1979 Třebotov) pocházel z početné rodiny soudního zřízence, která záhy ztratila živitele. Vyučil se zedníkem, 1911–1915 studoval na střední průmyslové škole v Praze a pak byl zaměstnán v několika stavitelských kancelářích. 1919 odcestoval s manželkou do USA, kde přednáškami pro krajany a spoluprací s krajanským tiskem získával prostředky k cestě na Tahiti, odkud se však po tříměsíčním pobytu vrátil přes Spojené státy do Československa. 1921 se usadil se v Dolních Mokropsech (dnes Černošicích), pořádal v českých městech přednášky se světelnými obrazy o USA a Tichomoří a od 1922 publikoval své literární práce, inspirované zážitky z cest, ve vlastním nekoncesovaném Nakladatelství knih A. V. Nováka (později též s názvem Nakladatelství knih cestovatele A. V. Nováka; jako místo vydání uváděl současně Prahu a Horní Černošice). 1923 založil s Oldřichem Benešem na jeho pražské adrese nakladatelství Knihovna exotické literatury. Podílel se v něm na redigování edice K. E. L., do níž zařadil i jeden titul svého nákladu. Přestože Beneš získal koncem 1924 nakladatelskou koncesi, A. V. Novák ze společného podniku 1925 vystoupil a pokračoval sám jako tzv. soukromý nakladatel. 1926–1927 podnikl další cestu, při níž navštívil Cejlon, Indii, Malajsko, Singapur, Sumatru, Francouzskou Indočínu, Šanghaj a Japonsko; domů se vrátil přes Koreu, Sovětský svaz a Polsko. Činnost svého nakladatelství nepřerušil ani během cesty a po návratu opět pořádal přednášková turné. I svou druhou výpravu popsal v cestopisech a do navštívených zemí (jen výjimečně do Čech) opět situoval děj nových beletristických prací. Jako nekoncesovaný nakladatel vlastních spisů se nezapojil do profesních struktur a nemohl tak těžit z výhod společné knihkupecké distribuce. Část své produkce distribuoval prostřednictvím komisionáře (ve 2. polovině 30. let jím byl pražský nakladatel a knihkupec Václav Naňka, později mj. Ludvík Souček), většinu však nabízel knihkupcům a odběratelům přímo. V nakladatelských seznamech seskupoval nabízené tituly podle žánrů, teritorií a čtenářského zaměření. Ve 30. letech rozšířil ediční program z výlučně vlastní tvorby na tematicky blízkou překladovou literaturu. Výzvy živnostenských orgánů, aby nakladatelské podnikání ukončil, odmítal s odkazem na oprávnění, vyplývající z tiskového zákona. Teprve pod tlakem protektorátních nařízení, která zakazovala nakladatelskou činnost bez koncese, svěřil 1944 dva tituly k vydání pražskému nakladatelství Karel Hloušek. Ve 30. letech se angažoval v národněsocialistické straně, za 2. světové války byl starostou v Dolních Mokropsech. Od 1949, kdy musel nakladatelství uzavřít, byl do 1954 zaměstnán v různých stavebních organizacích. Pohřben je v Černošicích.

Vyšlo cca 80 titulů. – Po úspěchu knižní prvotiny Povídky z Tahiti, ostrovů hříšné lásky (1922; během 2 let 4 vydání, celkem 7 vydání do 1947) vydával spisovatel v Nakladatelství knih A. V. Nováka v rychlém sledu své romány, povídky a cestopisné črty, inspirované pobytem v USA a na Tahiti. Od 1924 je soustředil do souboru Knihy A. V. Nováka (později též s názvem Knihy cestovatele A. V. Nováka, v inzertní části knih jako Spisy A. V. Nováka, resp. Spisy cestovatele A. V. Nováka; 1924–1938), do něhož zařazoval jak nová díla, mapující druhou cestu, tak postupně i další vydání některých starších prací. Ke svému mládí a k první cestě se vrátil ve dvou obsáhlých autobiografických románech. Asi 1935 založil nacionalistický časopis Národní spolupráce (výtisky nebyly zjištěny), který po několika číslech zanikl. V Praze pak od března 1936 vydával čtvrtletní „zpravodaj z dalekých krajů“ Cesty po světě (zastaven byl v dubnu 1941), v němž se kromě propagace svých knih věnoval událostem v Orientu, koloniální otázce, vystěhovalectví apod. 1930 v jeho nakladatelství vyšel první cizí autor (indický novinář Santos Kumar Ghose Hazra). Překladům pak věnoval edici Knihy z dalekých krajů (1936–1948, red. A. V. Novák), která volně navázala na program Knihovny exotické literatury. Prózy, reportáže a cestopisy, situované do Japonska a Tichomoří, z angličtiny (Frank Ashton-Gwatkin pod pseud. John Paris, Pearl S. Bucková, Charles Nordhoff a James Norman Hall, Frederick O´Brien, Sydney Walter Power, Clifford W. Collinson), francouzštiny (Pierre Daye, Louis Charles Royer), němčiny (Arthur Berger), švédštiny (Victor Berge a Henry Wysham Lanier) přeložili Edvard Maška, Bedřich Hohaus, L. Ziziusová a především sám Novák. Ve 40. letech rozšířilo edici několik povídkových souborů světových autorů s obdobnou tematikou, z jejího zaměření vybočila anglická humoristika (P. G. Wodehouse). Vlastní tvorbu uzavřel Novák 1948 povídkami z Jugoslávie. – První nakladatelskou značku zřejmě nakreslil grafik Ladislav Grosman jako variantu ke značce edice K. E. L., autoři dalších dvou značek nebyli zjištěni. Obálky beletristických titulů souboru Knihy A. V. Nováka navrhovali nejčastěji František Horník a Zdeněk Burian, řidčeji Petr Pištělka, prózy z čínského a japonského prostředí zdobily převzaté kresby orientálních umělců. Jako frontispis byly zpravidla zařazeny dokumentární fotografie. Cestopisy v souboru vycházely ve větším formátu s fotografiemi na obálkách a s obrazovým doprovodem v textu i na přílohách. Plátěné nebo poloplátěné desky s raženým emblémem pro nakladatelské vazby zhotovilo pražské knihařství Zdeněk a Jan Nožička. Na obálkách edice Knihy z dalekých krajů se uplatnily zprvu fotografie a fotomontáže z dobových dobrodružných filmů, později malby Zdeňka Buriana a Jana Brauna. Novákovy knihy zpočátku tiskly pražské firmy V. Palásek a Fr. Kraus, Horký a spol. a Josef Kolanda, 1925–1934 Löschner a spol., pak postupně Plachý a spol., Borgis (F. Loos), Holinkova tiskárna (nájemce Jindřich Žatečka), Bohumil Holinka a Mladá fronta.

Dokumentace: Seznam [1927], [1928], [1934], [1939].

Literatura a prameny: rh.: Když se vlastenecký obchod nezdaří [o zániku časopisu Národní spolupráce], Nová svoboda 12, 1935, s. 392–393; Jiří Pazdera: Cestovatel Václav Archibald Novák, Naše noviny (Strakonice) 40, 1985, č. 45, s. 3; sb [Sylva Bartůšková]: A. V. Novák, in Lexikon české literatury 3 (2000), s. 559–560; Milena Křížová: Významné osobnosti Černošic, Starosta pro těžká válečná léta, Informační list, 2007, č. 2, s. 50; Jan Šejbl: Exotika z Černošic, Studie a zprávy (Historický sborník pražského okolí) 1, 2011, č. 1, s. 31–37, obr. příl.

Související osobnosti

Působiště

Černošice

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 12.01.2015 12:38

N