Stan

Beletristické nakladatelství při stejnojmenném časopisu v Břeclavi

Působnost 1929–1931

„Měsíčník přátel literatury a umění“, později „list přátel umění a kultury“ Stan (1929–1930 vyšly 2 ročníky) založili z iniciativy úředníka státních drah v Bratislavě Josefa Sekery redaktoři zaniklého břeclavského měsíčníku Fujara (vydával jej 1927 František Vavřík) spolu s dalšími osobnostmi regionálního kulturního života. Původní redakční kruh tvořili Karel Nekula, Josef Sekera, Jaroslav Zatloukal a Ladislav Narcis Zvěřina, později vedli redakci Josef Sekera a Josef Zamazal, s nimiž spolupracovali postupně Oldřich Zemek a Josef Ošmera. Odpovědným redaktorem časopisu a zřejmě i finančním podporovatelem celého projektu byl břeclavský městský důchodní Alois Kučík. Přidružená knižní produkce v intencích programu sbližování mladého moravského a slovenského umění (téměř třetinu tvořily tituly ve slovenštině) vycházela postupně nákladem knihtiskárny František Navrátil, časopisu Stan a nespecifikovaného vydavatelského družstva, resp. vydavatelstva Stan (Stanu).

Vyšlo cca 16 titulů. – Edice Stan (též Edice Stanu, resp. Knihovna Stanu, 1929–1931, red. Josef Sekera) vycházela zprvu ve dvou paralelních řadách. V polobibliofilské úpravě představila sbírky básní Karla Nekuly, Emila Boleslava Lukáče (slovensky) a Oldřicha Zemka a prózy Zdeňka V. Přibíka. Souběžně vyšla ve skromnějším provedení antologie moderního rumunského básnictví (uspořádala Jindřiška Hušková–Flajšhansová) a knížka próz L. N. Zvěřiny. V obdobné méně nákladné úpravě pak edice zařadila prózy Josefa Sekery (mj. román Vinaři) a sbírky veršů Jaroslava Zatloukala a Josefa Ošmery, ve slovenštině povídky Petra Jilemnického a básnickou prvotinu Fraňa Kráľe. – Grafické úpravy a obálky, inspirované konstruktivismem, navrhovali Jaroslav Dobrovolský a výtvarný redaktor časopisu Josef Zamazal, návrhem obálky přispěl též Mikuláš Galanda. Tituly reprezentativní řady vyzdobili původními dřevoryty Jaroslav Dobrovolský, Arnošt Hrabal a Emil Hlavica, první svazky edice vyšly v papírových vazbách. – Výběr z české, slovenské i světové klasiky měla představit bibliofilská edice Krystaly (1930), v níž však vyšlo jen velkoformátové vydání básně Karla Jaromíra Erbena s dřevoryty Jaroslava Dobrovolského. Mimo edice vydal Stan příležitostný tisk ke 2. schůzce moravských bibliofilů 1929 (Otokar Březina), cyklus dřevorytů Jaroslava Dobrovolského Bratislava s komentářem Josefa Sekery ve slovenštině a špionážní drama z carského Petrohradu (Emil Rusko, Julius Štefánčik: Krútňava). – Kvalitní tisk časopisu i většiny knižních titulů zajišťovala zprvu břeclavská tiskárna František Navrátil, kterou v polovině 1930 vystřídala firma Vladimír Chlanda.

Literatura a prameny: Josef Sekera: Jak jsem začínal, Nový život, 1954, s. 409; Jožo Mikulič: Břeclavská léta spisovatele Josefa Sekery, Od hradské cesty, 1971–72, s. 170–171; Josef Rybák: O Josefu Sekerovi, in Josef Sekera (Plzeň 1977), s. 2; Josef Ošmera: Literární Břeclav, Jižní Morava 9, 1973, s. 195–196; Jožo Mikulič: Padesát let ediční činnosti břeclavské, Malovaný kraj 9, 1973, č. 6, s. 20–21.

Související osobnosti

Působiště

Břeclav

Heslo bylo naposledy změněno 05.12.2017 21:41