Edvard Fastr

Nakladatelství regionálních publikací, map, knih pro děti a mládež v Jaroměři, Jilemnici, Lounech a v Praze; knihkupectví, knihtiskárna

Nakladatelská působnost 1909–1949
Syn mlynáře na Vrchlici Edvard Fastr (* 1877 Kutná Hora, † 1955 Praha) se vyučil knihařem, sazečem a knihkupcem u kutnohorské firmy Karel Šolc. Po několikaletém působení v pražských tiskárnách, kde působil postupně jako sazeč, metér, korektor a faktor, otevřel počátkem 1904 knihkupectví v Jaroměři, kde 1909 zahájil příležitostnou nakladatelskou činnost (turistické mapy Adolfa Řeháka a úspěšný Fastrův ilustrovaný průvodce po českém severovýchodě) a 1910 uspořádal vzlet letadla aviatika Jana Kašpara. 1911 prodal knihkupectví Aloisi Šmahelovi a z konkurzní podstaty koupil tiskárnu a knihkupectví Aloise Neuberta v Jilemnici, kde vydal průvodce Bucharovy výlety do Krkonoš s rozšířil produkci o umělecké pohlednice (Orlické hory, Krkonoše, Babiččino údolí, Betlém u Kuksu aj.). 1912 prodal závod Antonínu Baumgartnerovi a koupil zadlužený závod Otomara J. Bukače v Lounech. 1. světová válka narušila náročný projekt edice Fastrovy monografie českých měst (1915-1922) s kresbami Jaroslava Šetelíka (vyšla jen Kutná Hora a Louny). Po válce Fastr rozšířil kartografickou produkci o edici Fastrovy podrobné kolorované mapy politických okresů Československé republiky a automapy. 1929 prodal knihkupectví a soustředil se na nakladatelství, které nově zaměřil na leporela, knížky pro děti (kmenoví autoři Leontina Mašínová, Marie Naumanová-Hovorková a Josef Kubička s cyklem o šotkovi Jarabáčkovi), od poloviny 30. let též na literaturu pro mládež, zejména dívčí četbu (Pavla Moudrá, Quido Maria Vyskočil). S novým ilustračním doprovodem vydával klasickou dětskou četbu (v několika vydáních s různými ilustrátory např. Broučky Jana Karafiáta a Babičku Boženy Němcové). 1938 přesídlil do Prahy, kde ediční program rozšířil o populární zdravovědné příručky (Miroslava Klímová-Fügnerová), po 2. světové válce i o jazykové učebnice a filozofické eseje v edici Nový život (1947-1948, red. Albert Pražák). - Tradicionelní ilustrační doprovod knih pro děti a mládež zajišťovali zejména Marie Fischerová-Kvěchová (populární rodičovský deník Můj památníček s její výzdobou vycházel opakovaně od počátku 30. let) a Josef Wenig, dále mj. Václav Čutta, Jan Goth, Rudolf Mates, Artuš Scheiner, Karel Svolinský a B. S. Urban.

Dokumentace: Seznam [1940].

Literatura a prameny: Ivo Markvart: Umělecké nakladatelství – mapový ateliér Edvard Fastr, Louny – Praha (náčrt vydavatelského portrétu) (Louny 2003), 8 s.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Jaroměř, Jilemnice, Louny

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 10.11.2011 09:29

F