O slovníku

Slovník českých nakladatelství 1849–1949 v elektronické podobě je vytvářen postupně vkládanými, doplňovanými a zpřesňovanými nakladatelskými hesly.

Heslář

Heslář slovníku eviduje profesionální nakladatelství, knihkupectví a tiskárny s nakladatelskou produkcí i subjekty, které nakladatelsky působily mimo živnostenské struktury zpravidla pod souhrnným dobovým označením „soukromá nakladatelství“. Z této poslední nesourodé skupiny, zahrnující nakladatele vlastních spisů, neprofesionální nakladatele brožur, bibliofilií, erotik, kuriozit apod., tiskaře ze záliby, nakládající korporace (spolky, sdružení, instituce) i samostatně či při časopisech vydávané knižní edice, eviduji pouze ty subjekty, jejichž produkce vykazuje znaky určitého edičního programu. Pokud nakladatelská činnost tvoří jen část působení zkoumaného subjektu (např. tiskárny), soustřeďuji výklad především na ni a ostatní, byť objektivně významnější aktivity zaznamenávám pouze výčtově.

Časové vymezení

Časový záběr vytvářeného slovníku je prozatím vymezen roky 1849–1949. Horní hranici určuje nakladatelský zákon z 24. března 1949, který vyloučil soukromé podnikání v oboru a vytvořil předpoklady k začlenění nakladatelství do systému centrálně direktivního řízení totalitního státu. Dolní hranici jsem vybral z více možností, které nabízí období formování nakladatelství jako samostatného profesního oboru bez nezbytné vazby na tiskařství, tedy prvá polovina 19. století. Postupná jazyková diferenciace původně německých nebo bilingvních nakladatelství na jazykově česká a německá, která u nás probíhala souběžně s emancipací nakladatelské profese, se stala nezvratnou po událostech roku 1848. Následující rok 1849, určený v tomto kontextu spíše symbolicky („sto let samostatného vývoje novodobého českého nakladatelského podnikání“) tak umožňuje současně přijmout termín „český“ i ve významu jazykovém.
Do záběru slovníku tedy vstupují nakládající subjekty s převažující česky psanou knižní produkcí, které svou činnost zahájily nejdříve v roce 1849 a ukončily nejpozději v roce 1949, přičemž pro zařazení hesla je rozhodující skutečná nakladatelská produkce, nikoliv právní či úřední akt (např. datum udělení koncese nebo formální likvidace podniku).

Hesla

Při výběru hesel ke zpracování postupuji „od okraje ke středu“, tedy od drobných osobnostních, efemérních či kuriózních aktivit a regionálních firem přes výrazné programové podniky k neosobním univerzálním nakladatelstvím továrního typu. Ve snaze popsat především dosud nezpracované aktivity se prozatím nezabývám nakladatelstvími, jejichž hesla byla, ať již mnou či jinými autory, zpracována a zařazena do Lexikonu české literatury (dále LČL). Elektronický slovník proto nezahrnuje a v dohledné době nezahrne hesla nejvýznamnějších českých nakladatelství 19. a 20. století. Rozsah jednotlivých hesel je určován především objemem zjištěných informací a mou schopností je vyhodnotit, sumarizovat a komprimovat. Nemá tedy hierarchizující funkci a nesignalizuje objektivní význam daného nakladatelství.
Při formování struktury hesel jsem vyšel ze zkušeností, které jsem získal při práci pro LČL, rozsah „povinných“ údajů jsem však pro publikovanou podobu hesel svého slovníku oproti maximalistické podobě hesel LČL zredukoval.
Záhlaví tvoří název nakládajícího subjektu v protokolované, případně nejčastěji užívané podobě. Institucionální funkci má záhlaví i v případě, že je jím jméno osoby. Následuje stručná charakteristika produkce a označení místa působiště, případně výčet dalších činností. Samostatně je uváděn časový rozsah nakladatelského působení (s označením „působnost“, u subjektů s dalšími činnostmi „nakladatelská působnost“).
Vlastní heslo přináší v maximální stručnosti „životopis“ nakladatelství včetně údajů o jeho majiteli, majitelích nebo vedoucích pracovnících se základními biografickými daty (rok a místo narození či úmrtí). Nezjištěná data, vyžadující doplnění, jsou značena otazníky, přičemž samostatným symbolem je označen každý chybějící údaj (vročení nebo místo, v krajním případě * ? ?, † ? ?). Následuje popis produkce s těžištěm ve výčtu a charakteristice knižních edic. Podkladem k této části hesla je vždy relativně úplný soupis produkce daného nakladatelství, jehož ověření „de visu“ je limitováno dostupností a stavem konzervačních knižních fondů našich významných knihoven. U hesel menšího rozsahu či u podniků s komplikovaným vývojem se část životopisná i popisná mohou prostupovat. Jména majitelů, vedoucích pracovníků a výrazných slovesných i výtvarných spolutvůrců profilu nakladatelství, zejména redaktorů edic, odkazují na vytvářený paralelní slovník nakladatelských osobností. Hesla tohoto slovníku budou postupně doplňována o stručné biografie osob s akcentem na jejich nakladatelské působení. Slovník osobností však nenahradí fulltextové vyhledávání, protože k jeho heslům nebudou přiřazovány všechny výčtové zmínky o jednotlivých osobách.
Hesla uzavírají dvě informační rubriky. V rubrice Dokumentace uvádím zjištěná propagační periodika nakladatelství (termín „nakladatelský časopis“ označuje periodikum s původními články, termín „nakladatelský věstník“ periodikum, omezující se na informace o aktuální či skladované produkci). Další údaj rubriky (termín „Seznam“ spolu s vročením) odkazuje ve formalizované podobě (bez citace přesného názvu) na významnější seznamy a katalogy nakladatelství. Rubrikou Dokumentace se především pokouším upozornit na nevyužitý informační potenciál nakladatelských periodik, seznamů a katalogů, které zůstávají trvale na okraji sběratelského a zpracovatelského zájmu českých odborných pracovišť, přestože představují cenný a nevyužívaný zdroj doplňujících knihovědných informací (jména slovesných i výtvarných spolupracovníků nakladatelství, vročení nedatovaných vydání, ceny publikací, popis komerčních variant jednoho vydání, reprodukce nedochovaných obálek a nakladatelských vazeb apod.). Rubrika Literatura a prameny odkazuje v přísném výběru na zjištěnou literaturu předmětu, výjimečně i na archivní dokumenty nebo ústní sdělení. U subjektů, kde nakladatelská činnost byla jen zlomkem jejich celkového působení, uvádím zpravidla jen literaturu, která se vztahuje k této činnosti. V rubrice neuvádím odkazy na souhrnné informační prameny slovníku.
Významné personální či programové vazby mezi jednotlivými již zařazenými subjekty jsou ve slovníku avizovány možností prokliknutí z jednoho hesla do druhého. Symbolem (>LČL) jsou vyznačeny odkazy na nakladatelská hesla LČL, která jsou k dispozici v knižní podobě (Lexikon české literatury 1, A–G, 1985; 2, H–L, 1993, Dodatky A–G; 3, M–Ř, 2000; 4, S–Ž, Dodatky A–Ř, 2008) a elektronicky na stránkách Ústavu pro českou literaturu AVČR jako součást Edice E ve formátu PDF (http://www.ucl.cas.cz/edicee/lexikon/lexikon).

Souhrnné informační prameny

Základní faktografická data jsem získal excerpcí informačních zdrojů, na které v jednotlivých heslech znovu neodkazuji. Jsou to zejména publikace Gesammt-Verlags-Katalog des Deutschen Buchhandels und des mit im direkten Verkehr stehenden Auslandes (Münster in Westfalen, Adolph Russell's Verlag 1882–[1894], Bd. 12, 13, 16), Adresář českých knihkupců, nakladatelů a příbuzných oborů (postupně s názvy Adresář českých knihkupců a nakladatelů, dále českých knihtiskáren, knihařů a papírníků; Adresář českých knihkupců, nakladatelů, papírníků, knihařů a knihtiskařů, jimž připojen též seznam českých časopisů; Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a příbuzných oborů; Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a oborů příbuzných; Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a odborů příbuzných; Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a příbuzných odborů Republiky československé; Lorenzův adresář knihkupců, nakladatelů a příbuzných odborů Republiky československé a Lorenzův adresář knihkupců, nakladatelů a příbuzných odborů v Republice československé jakož i čsl. závodů v cizině; Třebíč, Jindřich Lorenz 1898–1931, roč. 1–13), Karel Nosovský: Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého (Praha, nákladem vlastním 1927, 687 s., obr. příl.), L. K. Žižka: Setba 1898–1938 (Praha, Grémium knihkupců a nakladatelů 1940, 133 s., obr. příl.) a časopisy Spolku, respektive Svazu českých knihkupců a nakladatelů Oznamovatel (1882–1890), Knihkupecký oznamovatel (1893/94–1923, roč. 1–30), Československý knihkupec (1924–1938, roč. 1–15) a Knihkupec a nakladatel (1939–1948/49, roč. 1–10). Excerpované údaje byly doplněny průzkumem uspořádané části archivního fondu Svaz knihkupců a nakladatelů (Literární archiv Památníku národního písemnictví). Základem pro bibliografii nakladatelské produkce jsou výstupy z elektronická databáze Česká národní bibliografie a elektronických katalogů konzervačních fondů českých knihoven, které doplňuji a koriguji údaji z dalších zdrojů. Na elektronickém kontaktu uvítám jakékoliv zpřesňující a doplňující informace, zejména nezjištěná biografická data nakladatelských osobností.

Poděkování

Za možnost dlouholeté přípravy slovníku vděčím pracovním podmínkám, které mi v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky vytvářeli bývalí představení Jiří Opelík, Luboš Merhaut a Pavel Janáček i ředitel ústavu Pavel Janoušek, sběru dat výrazně napomohl projekt Grantové agentury AV ČR A 56702. Mé časem ochabující úsilí účinně regeneroval jedinečný badatelský komfort, které na pracovišti Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech u Libáně po řadu let obětavě poskytovali Eva Bílková a Karol Bílek. Bez inspirativních podnětů tohoto dnes již neexistujícího prostředí by slovník nikdy nevznikl.
S vstřícností, trpělivostí a ochotou, za niž srdečně děkuji, se setkávám zejména při využívání služeb Národní knihovny (studovna vědeckých pracovníků, skladiště v Klementinu, studovna v Hostivaři), Divadelního ústavu (knihovna a dokumentace), Památníku národního písemnictví (studovna knihovny a literárního archivu), Městské knihovny v Praze (generální katalog), Knihovny Národního muzea (studovna periodik na Zámečku) a svého bývalého pracoviště v Ústavu pro českou literaturu (Středisko literárněvědných informací). Reprodukce dokumentů ze svých sbírek mi ochotně poskytuje oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea.
Současnou elektronickou podobu slovníku vytvářím za laskavé technické pomoci svého syna Filipa Zacha bez grantové podpory jako soukromý badatel. Podaří-li se soubor připravit ke knižnímu vydání, předpokládám jeho publikaci v pražském nakladatelství Libri.

Aleš Zach