L. Masaryk

Knihtiskárna s nakladatelskou produkcí v Hustopečích

Nakladatelská působnost 1885–1890

Mladší bratr Tomáše G. Masaryka Ludvík Masaryk (* 1854 Hodonín, † 1914 Portorose, dnes Portorož, Slovinsko) se vyučil sazečem a od konce 1877 pracoval v brněnské tiskárně Josef Groák. 1878 byl mobilizován a účastnil se vojenského tažení do Bosny a Hercegoviny. 1880 otevřel v Hustopečích vlastní tiskárnu, jejíž další rozvoj finančně podpořil T. G. Masaryk. Ludvík však přenesl těžiště svého působení do Prahy a 1886 otevřel „první moravskou vinárnu" s dodávkami vlastního vína nejprve v Palackého, od 1889 ve Vodičkově ulici, kde ji nástěnnými obrazy vyzdobil Mikoláš Aleš. Oblíbený vinárník z ní zprvu vytvořil debatní středisko umělců, spisovatelů, novinářů a vědců, podnik však v 90. letech 19. století několikrát změnil působiště a přes opakovanou bratrovu finanční výpomoc postupně upadal, až zanikl. Tiskárnu v Hustopečích převzal již 1890 Wilhelm Seidel (v českých tiscích uváděn jako Vilém Seidl) a 1894 prodal Ludvík i svůj hustopečský dům a vinici. 1900 opustil i Prahu a byl pak mj. hostinským v Brně a hoteliérem na Istrii. Zemřel po mozkové mrtvici, pohřben byl v Terstu.

Vyšlo cca 10 titulů. – Ještě jako zaměstnanec brněnské tiskárny Ludvík Masaryk založil a redigoval časopis Vojenské listy (1878, zanikl 28. číslem), ve své hustopečské tiskárně vydával regionální týdeník Auspitzer Wochenblatt (4 ročníky 1885–1888, do 1887 s přílohou Illustrirtes Sonntagsblatt). Od prvního knižního titulu (T. G. Masaryk: Základové konkretné logiky, 1885), zejména však po Masarykově rozchodu s nakladatelem Janem Ottou v době vrcholících bojů o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, působila tiskárna jako pomocná nakladatelská základna kruhu spolupracovníků časopisu Athenaeum, jehož ročníky 5 až 7 (vycházely 1887–1890 nákladem T. G. Masaryka, pak Josefa Kaizla) rovněž tiskla. Kromě T. G. Masaryka v nakladatelství publikovali odborné stati Jan Gebauer (Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském), Josef Kaizl a Jan Peisker, dále Emanuel Kovář překlad indických pohádek a Arnošt Kraus edici německé středověké básně; některé tituly vyšly ze sazby Athenaea. Produkci doplnily výtahy z ekonomických a sociologických studií (Leonid Vladimirovič Chodskij, Auguste Comte) a 1890 uzavřelo nakladatelské působení tiskárny výpravné album kreseb Mikoláše Alše k národní písni Sirotek. Odborné tituly distribuovalo pražské vědecké knihkupectví Bursík a Kohout, náklad Alšova alba převzal 1894 k prodeji J. Otto. – Wilhelm Seidel, který vytiskl ještě 8. ročník Athenaea (1890/91), obnovil 1892 nakrátko i Auspitzer Wochenblatt.

Literatura a prameny: Stanislav Polák: T. G. Masaryk 1 (2000), s. 117, 144, 279–280, 301–302, 313, 438, 441; 2 (2001), s. 90, 204–205, 341, 355, 396–397, 424; 3 (2004), s. 39, 277; 4 (2005), s. 45, 376, 653.

Související osobnosti

Působiště

Hustopeče

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 24.07.2022 21:38

M