Gutenberg

Nakladatelská firma Gutenberg (hlavní sídlo měla údajně v Kodani) zakládala v Německu a dalších zemích pobočky, zaměřené na levná vydání děl klasické světové beletrie a popularizačních naučných spisů (doloženy publikace v němčině, maďarštině, polštině a češtině). V Československu se prezentovala v létě 1927 tiskovou reklamní kampaní, v níž nabízela přímým odběratelům spisy Charlese Dickense podobně jako nakladatelství Rodinná knihovna a Přítel knihy „bezplatně“, tedy jen za úhradu obalu a inzertních nákladů. Získaným abonentům pak byla nabízena dražší vázaná varianta. V Praze zastupoval hamburskou firmu Gutenberg-Verlag Eduard Kadossa, překladatel z maďarštiny do němčiny a údajně ředitel Mezinárodní kanceláře autorských práv. Protože neobdržel nakladatelskou koncesi a byl pokutován pro neoprávněné podnikání, vstup na český knižní trh se firmě zkomplikoval. Koncesní krytí Nakladatelství Gutenberg – zastoupení v Praze pak poskytl počátkem září 1927 Otto Lebenhart (* 1893 Beroun, † 1942 vyhlazovací tábor Malý Trostinec, Bělorusko), majitel dosud neprovozované knihkupecké koncese z 1921 a spolupracovník knihkupectví Orbis (1926 a 1927 pořádal jeho aukční katalogy). Ač byl rovněž pokutován pro neschválené používání firemního názvu a nepovolené přenesení koncese ze Zlatnické ulice na Václavské náměstí, zahájil pod názvem Gutenberg Ota Lebenhart intenzivní nakladatelskou činnost. Navzdory zákrokům profesních korporací (žaloby pro nekalou soutěž, bojkot firmy Svazem knihkupců a nakladatelů) a negativním ohlasům v tisku pokračoval do 1932, kdy zadlužený podnik zanikl. Otto Lebenhart pak krátce pracoval jako zplnomocněnec věřitelů nakladatelství B. Kočí (propuštěn byl pro zpronevěru), 1933–1935 jako úředník Nakladatelského družstva Máje a později u různých firem jako obchodní zástupce. V dubnu 1942 byl deportován do Terezína a v červenci téhož roku do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec v Bělorusku, kde zahynul.

Vyšlo cca 30 titulů. – Ještě před zahájením profesionální činnosti vydal Otto Lebenhart 1927 soukromý bibliofilský tisk s povídkou na téma knižních aukcí (Octave Uzanne). Ediční program nakladatelství Gutenberg Ota Lebenhart připravoval v intencích univerzálního konceptu firmy především knihovník Národního muzea Antonín Dolenský, jako další redaktoři a překladatelé byli uváděni František Hofman, František Heller, L. Henry Křikava, Antonín B. (jinde Antonín Boh.) Šrámek, Jiří Smola, E. Jokl, Vladimír Žikeš, František Soldan (Soldán) a J. Jahn. Na soubor Vybrané spisy Ch. Dickense (1927–1928, úvod František Sekanina) navázala volná série románů Waltera Scotta (1929–1930). Nabídku cizí beletrie uzavřelo lidové vydání souboru orientálních pohádek Tisíc a jedna noc (1930–1931) v kolektivním překladu z nezjištěné předlohy. Z naučné literatury vyšel Brehmův Život zvířat (1929–1930), jehož německou adaptaci Adolfa Mayera přeložil a upravil Václav (Stanislav) Maul, a Nový velký ilustrovaný slovník naučný (1929–1932). Autorská práva k všeobecně platným heslům pro různojazyčná vydání encyklopedie poskytoval Bibliografický ústav v Lipsku, pro české uživatele slovník adaptoval a doplnil vedoucí redaktor Antonín Dolenský s týmem spolupracovníků. Po vydání základní řady převzala 1932 zbytek nákladu firma Nebeský a Beznoska, připojila svazky dodatků a celý slovník pak prodávala jako svůj náklad. Z české klasické tvorby zařadil Antonín Dolenský Vácslava Beneše Třebízského historické romány a povídky (1929–1932) a Františka Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1928–1929), přestože oba celky vydávala současně jiná nakladatelství. Orientaci ve většině obsáhlých souborů znesnadňují pochybení nakladatelské redakce. Mimo schéma masových subskripčních akcí vydal Gutenberg 1930 původní soudobý román (Jiří Ota Parma) a překlad australského cestopisu (Colin Ross). – Publikace vycházely buď brožované „zdarma“, nebo vázané v celoplátěných deskách za obvyklou cenu. Návrhy nakladatelských vazeb a ilustrace u přeložených titulů přebíralo nakladatelství ze zahraničních vydání, spisy Václava Beneše Třebízského ilustrovali Ladislav (Láďa) Ehrlich, Rudolf Adámek a Jaromír Hauptmann (Sedláček-Hauptmann). V souboru Tisíc a jedna noc doplnily Adámkovy a Sedláčkovy kresby zřejmě převzaté tónované ilustrace A. Soltánové (vl. jm. Aranky Zoltánové) na přílohách. Na tisku se podílely firmy Ant. Strojil, V. Horák a spol., Pražská akciová tiskárna, František Rebec, Kalina a Dolenský (od 1930 Jaromír Dolenský) v Praze, Jos. B. Zápotočný v Rokycanech a Jiří Jelen v Mělníku.

Ve 20. a 30. letech 20. století působily na českém knižním trhu nejméně 2 další firmy se jménem Gutenberg v názvu. Byla to česká tiskárna Jaroslava Hencla Gutenberg a pražská pobočka německé společnosti Büchergilde Gutenberg, založené v Hamburku s programem šíření moderní literatury v levném provedení a dobré grafické úpravě. Ve 30. letech nabídla německojazyčnému publiku v Československu mj. překlady děl Karla Čapka a Emila Vachka do němčiny.