Josef Zeibrdlich

Syn knihtiskaře Josef Zeibrdlich (* 1883 ?, † 1958 ?) absolvoval reálku a pracoval jako bankovní úředník. Při žádosti o nakladatelskou koncesi, kterou získal přes nesouhlas pražského knihkupeckého grémia v listopadu 1926, argumentoval závazkem dokončit rozpracovaný projekt zaniklého nakladatelství Elka na vydání Alba representantů všech oborů veřejného života československého. (1924 byl trestně stíhán redaktor obdobného projektu, tiskárenský knihař Josef Mifka; nelze vyloučit, že šlo o týž podnik.) Po vydání alba na jaře 1928 (s vročením 1927) pokračoval Zeibrdlich v nakladatelské činnosti do dubna 1936, kdy podnik zrušil a s jeho aktivy vstoupil jako tichý společník do firmy J. Strnadel a spol. 1938 se nakladatelské koncese vzdal.

Vyšlo cca 8 titulů. – Album representantů všech oborů veřejného života československého (1927, red. František Sekanina) vznikalo „na podkladě ideového rozvrhu a všestranné podpory p. MUDra Jana Šimsy“ a představilo soubor portrétů téměř 5000 veřejných činitelů, uspořádaný 41 redaktory do 43 tematických okruhů. Zařazené osobnosti podepisovaly svolení s reprodukcí fotografie a přispívaly na tiskové výlohy s příslibem získání výtisku publikace zdarma. Jednotlivé okruhy uvedli vstupními texty jejich redaktoři, k podobiznám odkazovaly abecedně řazené medailony kolísavé informační hodnoty. Deklarovanému záměru nabídnout publikaci jako pomůcku k oslavám 10. výročí Československa odpovídalo řazení úvodních okruhů (První vláda a revoluční Národní shromáždění, Československé legie, Československá revoluce, Vojenská Maffie atd.), její praktické využití však omezoval formát (39x30 cm) a rozsah (1202 stran). Skromnější Společenský adresář československý 1930/1931 přinesl aktuální seznam a adresy členů vlády, ministerstev a dalších úřadů, zastupitelstev cizích států a společenských center, ohlášené periodické aktualizace příručky však nenásledovaly. Širší uplatnění našel teprve „biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic“ Kulturní adresář ČSR (1934), který sestavil zkušený slovníkář a editor Antonín Dolenský. Na vydání jediného dalšího ročníku (1936) se již Zeibrdlich zřejmě nakladatelsky nepodílel. Produkci doplnily publikace ekonomického zaměření: příručka odhadů nemovitostí (K. Pavlů), studie o současné hospodářské situaci (Jaroslav Kulhánek) a tabulky výpočtu úroků (V. Francl). Posledním titulem nakladatelství byla učebnice krejčovského střihačství (František Marek), jejíž aktualizovaná vydání později realizovalo nakladatelství J. Strnadel a spol. – Grafickou úpravu Alba representantů řídil Vítězslav Vostradovský, tisk zajistily grafické závody Neuber, Pour a spol. v Praze. Další tituly tiskly Prota a Impressa.