Ars, Doležal a Steinbrener

Vimperská firma J. Steinbrener založila 1931 v Červeném Kostelci s tamní tiskárnou Josef Doležal komanditní společnost Ars Catholica (Doležal a Steinbrener) a jejím vedením pověřila dosavadního cizojazyčného korespondenta firmy J. Steinbrener Františka Dlouhého. Od pražské firmy Melantrich nová společnost převzala zásoby svatých obrázků i jejich podklady (štočky, litografie z majetku bývalé tiskárny Koppe a Bellman) a zaměřila se na tisk náboženských obrazů, svatých obrázků a plastických reliéfků pro pernikáře a cukráře (mikuláši, čerti, husaři apod.). Polygrafické devocionálie (nově tištěné též hlubotiskem, ofsetem a světlotiskem) směřovaly především na export. 1939 červenokostelecká tiskárna Josef Doležal ze společnosti vystoupila (jméno původního společníka však v jejím názvu zůstalo) a firma přesídlila do Jaroměře, kde činnost rozšířila o knihařství (především vazby vimperských modlitebních knížek) a nakladatelství Ars, Doležal a Steinbrener, později jen Ars. 1945 se jaroměřský závod osamostatnil od mateřské vimperské firmy a jeho národním správcem se stal dosavadní obchodvedoucí František Dlouhý (* 1903 Šumburk nad Desnou, dnes Tanvald, † 1976 Nový Bydžov). Po 1948 bylo nakladatelství zrušeno a tiskárna se zprvu specializovala na ražené znaky a emblémy pro politickou agitaci (Pionýr, Picassova holubice aj.). 1950 byla začleněna do n. p. Obchodní tiskárny Kolín s programem výroby děrných štítků do mechanických počítacích strojů.

Vyšlo cca 40 titulů. – V nakladatelství Ars vycházely zejména české a německé ilustrované knížky pro děti (psali je mj. Karel Dewetter, Anna Nora Jiroušková, Josef Kubička, Hanuš Sedláček, František Šálek, Quido Maria Vyskočil, ilustrovali Rudolf Adámek, Cyril Kotyšan, Jan Podhajský, A. L. Salač, Ladislav Šaloun, Otakar Štáfl), leporela a omalovánky. Po 1945 rozšířily program překlad z ruštiny (pohádky Korneje Čukovského), sbírka veršů (Josef Tonar), knížky pro mládež (Vladimír Hloch, Alexander Berndorf) a válečné vzpomínky (Ota Ritz-Radlinský pod pseud. Vincek). Do edice Jaroměřské kalendáře (1946–1948) nakladatelství soustředilo poslední poválečné ročníky populárních lidových kalendářů Kmotr Švanda, Rolník, Svatováclavský kalendář, Velký zábavný kalendář, Všudybyl (redigovali je Vladimír Hloch, Josef Sekera, Jarmila Svatá, Antonín Šorm, Quido Maria Vyskočil). Výtvarník Vojtěch Kubašta pro firmu navrhl prostorové skládací jesličky, jejichž výroba však byla po 1948 zastavena. Dokončeny a s pronikavým úspěchem exportovány byly až po několika letech nakladatelstvím Artia. – Ilustrované knihy pro děti tiskla firma J. Otto & Růžička v Pardubicích, kalendáře Oldřich Javůrek v Josefově a Družstevní knihtiskárna v Hradci Králové.