Žatva

Nakladatelství s označením Žatva, později též F. S. Frabša a Obrana a rozhledy venkova, založil a řídil publicista a redaktor František S. Frabša (* 1887 Unhošť u Kladna, † 1956 Liberec) při týdeníku národněsocialistické Jednoty československých malozemědělců, domkářů a živnostníků Obrana venkova (od září 1921 s názvem Obrana a rozhledy venkova). Frabša v té době časopis vedl jako odpovědný redaktor (od roč. 13, 1921, č. 2 do roč. 17, 1925, č. 40) a načas i jako majitel a vydavatel (od roč. 13, č. 12 do roč. 17, č. 1). V publikacích, které distribuoval z administrace časopisu, inzeroval též produkci svých dalších popřevratových nakladatelských aktivit, volně spjatých s národněsocialistickou stranou (edice Národní knihovna, nakladatelství Lidová tribuna).

Vyšlo cca 25 titulů. – Nevyhraněná edice Naše vzdělání (1921, red. F. S. Frabša) zařadila přeloženou politickou publicistiku (Otto Autenrieth), informační spisek k pozemkovým reformám (Vladimír Drobný), překlad politického románu (Edward Słonski) a životopisný medailon J. V. Pokorného-Pikulíka s ukázkami jeho tvorby (F. S. Frabša). Otázky dne (1922–1923) nabídly brožury k německo-české problematice v pohraničí (Rudolf Kepka) a k odlukce církve od státu v Brazílii (Jan Havlasa), další aktualita (Ferdinand Kahánek o židovské otázce) však vyšla mimo edici. V ostatní produkci převažovaly publicistické a vzpomínkové příspěvky k průběhu a důsledkům bolševického převratu v Rusku (Viktor Michajlovič Černov, Boris Fedorovič Sokolov, Vladimir Michajlovič Zenzinov) a povídkové soubory českých autorů (Jiří Červený, Otakar Hanuš, Rudolf Kepka, Gustav Roger Opočenský, Maryša Šárecká-Radoňová), zařazeny byly i dobové osvobozenecké a protiklerikální verše (Josef Kratochvíl, Alfons Jehlička). Se zaměřením časopisu Obrana a rozhledy venkova souvisely ekonomické stati (Josef Salaba) a vzpomínky na starý ruský venkov (Jegor Jegorovič Lazarev). Knižní produkci doplnil „měsíčník pro literaturu, umění a život" Ve stínu lípy (10 čísel v redakci F. S. Frabši vycházelo od 1922 do února 1924). – Barevné obálky významnějších titulů kreslili především F. K. Loukotka a Karel Rélink (i šifra K. R.), ojediněle přispěl Josef Rohan. Mezi několika zúčastněnými tiskárnami nakonec převážily firmy Neuber, Pour a spol. v Praze a Šmejc a spol. v Jičíně.