Kytice

Beletristická edice v Praze a v Roudnici na Labem

Působnost 1911–1929

Edici založil, vydával a redigoval literární historik, pedagog a divadelník Milan Svoboda (* 1883 Praha, † 1948 Praha). Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě pražské univerzity, překládal z latiny (spisy Jana Husa) a francouzštiny (mj. Émila Zolu, J. J. Rousseaua), edičně připravil Viklefův Dialog v překladu Jakoubka ze Stříbra. 1907–1920 byl středoškolským profesorem v Praze a v Roudnici nad Labem, po 1920 působil krátce na ministerstvu školství. Poté se plně věnoval divadlu, zejména jako činoherní režisér (nejprve v Bratislavě a v Praze, po 1945 v Mostě a na Kladně) a divadelní pedagog.

Vyšlo cca 10 titulů. – Před založením vlastní edice Svoboda spolupracoval na bibliofilském vydání Máchova Máje, které 1910 vydali s jeho doslovem Karel Dyrynk a Ludvík Bradáč jako tzv. volné vydání Spolku českých bibliofilů. Koncem 1911 vydal (rovněž jako volné vydání SČB) vlastním nákladem Kytici z básní K. J. Erbena, jíž zahájil stejnojmennou edici Kytice (1911–1913, 1921–1929). Pokračoval tragédií Penthesilea Heinricha von Kleista (spolunakladatelem knihy byl její překladatel Otokar Fischer), českou prózou a poezií 19. století (Božena Němcová, Václav Šolc a Karel Havlíček Borovský) a svazkem drobných próz a scén svého přítele Edvarda Béma. 1913 měl být do edice zařazen připravovaný Almanach na rok 1914, pro nakladatelovy výhrady k některým příspěvkům však byl vydán jinde. Kytice pokračovala až v květnu 1921 dvěma scénami z doby národního obrození (k vlastní aktovce na motivy Aloise Jiráska připojil Svoboda dramatický pokus Jana Emlera). Závěr edice patřil opět Bémovi, který přispěl divadelními hrami ze života Boženy Němcové a J. K. Tyla a milostnou prózou. Edvard Bém též převzal poslední svazky Kytice do svého nákladu. – Výtvarným řešením (individuální formáty, dekorativní výzdoba, původní grafika, přednostní výtisky) inklinovala edice k tradiční bibliofilii, výší nákladu (mezi 325-2050 výtisky) k tzv. krásné užitkové knize. V prvém období s nakladatelem spolupracovali výtvarníci Vratislav H. Brunner a František Kobliha, nakladatelské vazby pro část nákladu podle jejich návrhů vyhotovili Ludvík Bradáč a Antonín Malík. Na skromnější výzdobě obnovené edice se kromě Brunnera podíleli Václav Mašek a  František Kysela. Náročný, zpravidla dvoubarevný tisk za účasti typografů Karla Dyrynka a Methoda Kalába zajišťovaly osvědčené pražské závody – nejprve Politika a Grafia, později Státní tiskárna a Průmyslová tiskárna.

Dokumentace: Věstník knihovny Kytice (nakl. věstník) in Philobiblon (Bílovice u Brna 1912).

Literatura a prameny: -äg- [Josef Träger]: Svoboda Milan PhDr. …, in Ottův slovník naučný nové doby (1940), díl 6, sv. 1, s. 625–626; kd [Edmond Konrád]: Zemřel Milan Svoboda, Svobodné noviny 29. 4. 1948, s. 2; Rudolf Pros – L. Veselý: Za dr. M. Svobodou, Divadlo 34, 1948, s. 62; Prokop Toman ml.: Za Milanem Svobodou – bibliofilem, Marginalie 21, 1948/49, s. 33–34; Josef Knap: Zrození Almanachu na rok 1914, in Sborník Národního muzea v Praze, řada C, sv. 7 (1962), s. 105–107; Viktor Dyk, St. K. Neumann, bratři Čapkové: Korespondence z let 1905–1918 (1962), s. 52, 54, 55, 219; Karel Zink: Spolek českých bibliofilů a knihomilské tisky v letech 1908–1925, in Marginálie 1968 ([1972]), s. 36. ■ Milan Mikolášek: Milan Svoboda (1883–1948) [Soupis fondu LA PNP], (Staré Hrady 1997), 3 s.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Roudnice nad Labem

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 23.08.2017 22:44