Antonín Oliva

Antonín Oliva (* 1897 Třebíč, † 1973 ?) se 1915 vyučil knihkupcem u firmy Rudolf Loos ve Znojmě, u níž pak setrval do 1919. 1920 založil s Antonínem Kloudou (* 1890 Třebíč, † ? ?) veřejnou obchodní společnost Klouda a Oliva, která převzala znojemskou knihkupeckou pobočku třebíčské firmy O. Kubeš. 1926 se společníci rozešli. Klouda pokračoval na původní koncesi pod firmou Antonín Klouda a Oliva otevřel na svou koncesi z 1924 další znojemské knihkupectví Antonín Oliva. Po německém záboru Znojma na podzim 1938 odešli oba do Třebíče. Klouda tam přenesl své knihkupectví (působilo až do 1949) a Antonín Oliva přesídlil do Brna, kde koupil knihkupectví a novinářství (tj. distribuci novin a časopisů) Bratří Wltžkové a v dubnu 1939 je převedl na své jméno. 1942 rozšířil činnost o nakladatelství a vzápětí navázal úzkou spolupráci s přerovskou knihtiskárnou Jar. Strojil jako její zákazník i jako generální komisionář publikací, které tiskárna vydávala vlastním nákladem. Počátkem 1950 odevzdal knihkupectví družstvu Kniha lidu a stal se vedoucím pracovníkem družstva. Později pracoval ve vedení národního podniku Kniha v Brně.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Zúčastněná znojemská knihkupectví vydala ve 20. letech postupně cca 4 nesourodé regionálně zakotvené publikace (vlastivědu Znojemska Bohumila Miloše Pipka, překlad stati Ernsta Vogela o zhoubném působení kopané, prózy Fráňi Kopečka s ilustracemi Rudolfa Adámka a verše pseudonymu Zdena ze Znojma). Soustavnější nakladatelskou činnost rozvinul Antonín Oliva ve 40. letech 20. století v Brně. Nevýrazný program s absencí významnějších autorů, motivovaný zřejmě válečnou nakladatelskou konjunkturou, přinesl obrázkové knížky s veršíky (Jan Kalenda pod pseud. E. Lank, Helena Ženíšková, Vladimíra Svobodová), soudobé mravoučné pohádky (František Šubrt) a příběh pro starší děti (Oldřich Bělecký). Knížkou sociálních veršů přispěl Lambert Kolář pod pseudonymem L. Ostrovacký. Z naučných titulů vyšly příručka pro motoristy (překlad z němčiny), učebnice řízení rolnického hospodářství Františka Voltra a informační zeměpisné spisky Karla Gama. Obsáhlejší Gamovy cestopisné reportáže a zeměpisné stati zařadil Oliva do své jediné edice Světem (1946), kterou převzal po 1. svazku od Klubu revoluční kultury v Ostravě. 1947–1949 vycházela v sezónní periodicitě módní alba Compas se střihovou přílohou; poslední sešit vydalo v Olivově redakci brněnské nakladatelství Práce. – Na ilustracích se podíleli Helena Ženíšková, Otakar Zemina, František Pokorný a Otakar Štembera, módní návrhy kreslili J. Kubín a Sylva Lužová, fotomontážní obálky cestopisů navrhl František Přeček. Znojemské tituly tiskly české tiskárny z okolních měst, většinu knih Olivovy brněnské produkce vytiskla přerovská firma Jar. Strojil.