V. Červený

Nakladatelství krátce provozoval pravděpodobně bez koncese Václav Červený (* 1879 Hradec Králové,† ? ?), vnuk zakladatele královéhradecké továrny na hudební nástroje Václava Františka Červeného. Jeho otec Bohumil Červený (* 1853, † 1909) pracoval v rodinné firmě a v Hradci Králové založil loutkovou scénu Živnostensko-čtenářské jednoty. Mladší Václavův bratr Jiří Červený působil v královéhradeckém studentském sdružení Mansarda a spoluzakládal kabaret Červená sedma. Václav Červený se podílel na programu společenských večírků v Hradci Králové, v Praze byl spoluzakladatelem Klubu artistů a účastnil se zájezdů kabaretní skupiny po venkově jako zpěvák a salonní kouzelník. Později byl zaměstnán ve firmě V. F. Červený & synové. V březnu 1920 získal živnostenské oprávnění k výrobě hudebních nástrojů a přes výhrady původního zaměstnavatele se osamostatnil. Údaje o jeho dalším působení nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 18 titulů. – Václav Červený navázal na ediční program zaniknuvšího pražského nakladatelství Červené sedma. V edici drobných tisků Repertoir lehké tvorby kabaretní (zprvu jako Repertoir, Lehká tvorba kabaretní, 1921–1922) publikovali kabaretní písně, šansony a sólové výstupy Jiří Červený, Vašek (Václav) Hlava, Jiří Voldán a R. (Jindřich) Plachta. Repertoir písní (1922) přinesl skladby Jiřího Voldána, Jiřího Červeného, Františka Hvížďálka a Ivo Rubína v úpravě pro zpěv a klavír, Repertoir aktovek (1922) texty Jiřího Drémana (vl. jm. Josefa Nerada), Eduarda Basse, Viléma Peřiny a překlad Jiřího Červeného (autoři Eduard a Friedrich Lunzerové). – Jediným zjištěným autorem výrazných kreslených obálek Repertoiru písní je Jiří Dréman. Hudebniny litografovala převážně pražská firma Em. Starý, nenáročný tisk dalších publikací zajišťovaly firmy Alois Lapáček v Praze a František Nemeškal v Hradci Králové.

Po zániku nakladatelství zařadila některé jeho hudebniny do své edice Syrinx pražská firma Josef Springer, ostatní produkci převzalo královéhradecké knihkupectví F. Píša.