F. Píša

František Píša (* 1873 Dříteč u Pardubic, † 1949 Hradec Králové) se vyučil knihkupcem u královéhradecké firmy B. E. Tolman a další praxi získal v knihkupectvích V. Soběslavský v Roudnici nad Labem a A. Storch syn v Praze. Od 1898 byl 10 let zaměstnán u svého staršího bratra Arnošta Píši (* 1865, † 1950), jemuž pomáhal s vybudováním významné brněnské knihkupecké a nakladatelské firmy A. Píša (> LČL 3, s. 925–926). 1908 se osamostatnil v Hradci Králové, kde na koncesi z téhož roku převzal a na své jméno převedl knihkupectví Břetislava Broukala (založil je 1903 Jaroslav Peřina). V silné konkurenci dalších firem se soustředil na knihkupectví a jen okrajově přispěl též k regionální nakladatelské produkci.

Vyšlo cca 8 titulů. – Volnou sérii pohlednic s královéhradeckými motivy Umělecké pohlednice Jar. Panušky (vycházela v 10. letech 20. století) doplnil Píša albem barevných reprodukcí Panuškových kreseb Hradce Králové (okolo 1912). Po delší přestávce se k nakladatelství vrátil až 1925 plánem města a 2. vydáním aktovky předčasně zesnulého královéhradeckého spisovatele Jaroslava Macáka (pseud. Jan L. Klen). V novém vydání pak rovněž uvedl rozebrané tituly edice Repertoir aktovek (1927), jejichž 1. vydání spolu s dalšími texty repertoáru pražského kabaretu Červená sedma předtím převzal k prodeji ze zaniklého královéhradeckého nakladatelství V. Červený. Posledním titulem Píšova nákladu byla zřejmě hra k slavnostním příležitostem (Otokar Pospíšil, 1928). – Panuškovo album tiskla firma M. Knapp v Praze-Karlíně, úsporný tisk dalších titulů zajišťovala většinou královéhradecká firma Jaroslav Oma.