Anna Tylová

Nakladatelkou byla zřejmě Anna Tylová (* 1871 ?, † ? ?), rozená Fabianová, poprvé provdaná Beznosková. Její syn z 1. manželství Bohumil Beznoska odešel 1911 do USA a po návratu 1920 vstoupil jako tichý společník do nakladatelství svého švagra Miloslava Nebeského. Bohumilova matka se po smrti manžela, truhláře Antonína Beznosky, znovu provdala za typografa Vincence Tyla, již 1912 však byla opět vdovou. Nakladatelství uvádělo adresu nejprve v Praze na Žižkově, asi od 1920 na Starém Městě čp. 855 v budově tiskárny Th. Venta (později Neuber, Pour a spol.). Jeho jedinou ediční náplní byly reedice příběhů pro mládež z tvorby spisovatele Alfonse Bohumila Šťastného (* 1866, † 1923) bez uvedení jeho jména. V nových vydáních vycházely výlučně tituly, vydané na přelomu 19. a 20. století karlínským nakladatelstvím Rudolf Storch (>LČL 4, s. 366–368) v edicích Detektivní novelly a Storchova knihovna povídek z blízkých i dalekých krajů. Přestože nakladatelství Anna Tylová působilo bez koncese, profesní korporace jeho činnost na rozdíl od jiných obdobných případů zřejmě nesledovaly. Z dosavadních zjištění lze předpokládat, že nakladatelka svým jménem kryla dosud neznámé obchodní dohody mezi tehdejším starostou Spolku českých knihkupců a nakladatelů a členem vedení knihtiskárny Th. Venta i Neuber, Pour a spol. Emilem Šolcem, který 1911 koupil firmu Rudolf Storch včetně skladových zásob a do 1919 pokračoval v jejím programu, a budoucím nakladatelem Miloslavem Nebeským, který pak získal v únoru 1921 koncesi rovněž do čp. 855 na Starém Městě. Je pravděpodobné, že skutečným nakladatelem produkce Anny Tylové byl její zeť Miloslav Nebeský.

Vyšlo cca 210 titulů. – Příběhy fiktivního autora Léona Cliftona vycházely pod původním názvem Detektivní novelly (asi 1919–1924) se standardními podnázvy Dle zápisků (v pozdějších svazcích zpravidla Z pamětí) amerického detektiva Léona Cliftona. Asi od 1925 pokračoval v edici nakladatel bez koncese Václav Jenč. Knihovna dobrodružných povídek z našich i cizích krajů (asi 1921–1923, red. Anna Tylová) přinášela reedice původních příběhů i zkrácených adaptací populárních předloh, na rozdíl od prvních vydání nikoliv pod jménem A. B. Šťastného, ale pod pseudonymy Václav Kraus, F. Hora a J. Zelenka. Oproti původním vydáním uváděly obě edice jednotlivé tituly v jiném pořadí a pod jinými čísly. Kromě brožovaných svazečků nabízelo nakladatelství i soubory několika příběhů v poloplátěných vazbách se společným titulním listem. – Sešity cliftonek převzaly tradiční anonymní obálku z nakladatelství Rudolfa Storcha, rovněž sešity druhé edice přebíraly ve výrazně horší kvalitě různorodé obálky z původních vydání. Tisk zprvu zajišťovala firma Th. Venta, resp. Neuber, Pour a spol., později Josef Kolanda v Praze a Jar. Strojil v Přerově.