Jaroslav Tožička

Zakladatel a majitel firmy Jaroslav Tožička (* 1896 Praha, † 1968 Praha) se vyučil knihkupcem u A. Srdce v Praze (1910–1912 absolvoval i pokračovací knihkupeckou školu), pak působil u J. Otty. Z 1. světové války, do níž narukoval na východní frontu, se vrátil se jako ruský legionář. 1920 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a téhož roku založil vlastní firmu.

Vyšlo cca 150 titulů. – Na edici drobnějších próz Dobrodružné novely (1922–1924; autoři C. C. Andrews, Maurice Leblanc, Alfred de Vigny, Arthur Conan Doyle, A. B. Reeve aj.), kterou po roce převzal nakladatel sešitového dobrodružného čtiva Bohumil Špinka, navázala výraznější Tožičkova knihovna (1923–1931). Výběr titulů klasiků dobrodružné četby různých žánrů (Zane Grey, Francis Bret Harte, Alexandre Dumas, Edgar Wallace, Richard Austin Freeman, John Gardon Brandon, Seamark a Filip MacDonald) překládali Jiří Dvořák, Jan Dostál, B. Z. Nekovařík, Růžena Peyrová, Jaromír Acler, Karel Weinfurter aj. Specializaci firmy, působící v Lípové ulici, však formovala blízkost novoměstského univerzitního a nemocničního areálu. Úspěšnou edici Tožičkova sbírka lékařských příruček (1924–1939), zaměřenou na českou lékařskou literaturu, zejména kompendia a repetitoria jednotlivých oborů (s opakovanými vydáními některých svazků) doplnila mimo edice další původní lékařská díla (např. Soudní lékařství Františka Hájka, psychologické a psychoanalytické studie, lékařské jazykové příručky, lékopisy, receptáře), zdravovědná literatura (příručky pohlavní výchovy Jana Šimsy, dietní kuchařky aj.) a sportovní a tělovýchovné příručky. Souběžně Tožička budoval specializované lékařské knihkupectví a antikvariát s nabídkou cizojazyčných knih a časopisů (od poloviny 30. let používal též neprotokolovaný název Vědecké nakladatelství a knihkupectví Jaroslav Tožička) a odborně působil ve funkcích knihkupecko-nakladatelských korporací. Firma, od 1930 čelící konkurenci nedalekého Lékařského knihkupectví a nakladatelství Mladé generace lékařů, též distribuovala, případně nakladatelsky zajišťovala zájmové náklady lékařských sdružení (Kurzy interní kliniky prof. dra J. Pelnáře a propedeutické kliniky prof. dra B. Prusíka pro praktické lékaře Spolku českých lékařů nebo Knihovna duševní hygieny Československé společnosti pro péči o duševní zdraví, kterou pak uzavřelo nakladatelství Josef Svoboda). Nakladatelství postupně rozšířilo repertoár o populárně-naučnou literaturu i beletrii pro dospívající chlapce (zejm. František Běhounek a Antonín Benda), počátkem 40. let též o reedice knih autorského okruhu rasově perzekvovaného nakladatele Karla Synka (>LČL 4, s. 508–511), historické příběhy (Jan Wenig), pohádky pro děti (Zdeněk Hrdlička, Bohumil Tožička), ojediněle i o ženské a dívčí romány. 1937 Tožička převzal distribuci produkce nakladatelství V. Čejka a do 1938 doplnil (zprvu za redakce Václava Čejky) několik titulů do jeho objevné beletristické edice Dobré knihy. Po experimentální próze Milady Součkové Amor a Psyche předznamenaly další svazky edice před jejím návratem k původnímu nakladateli (Carlo Sforza, Stefan Zweig) Tožičkovu orientaci na obdobnou faktograficky zaměřenou produkci (memoáry neurologa a psychoanalytika Fjodora Nikolajeviče Dosužkova a zvěrolékaře Carla Berndta). 1940 vyšly i bilancující Dějiny trampingu Boba Hurikána. – Knihy pro mládež ilustrovali zejména Otto Ušák (pohádky a dívčí četba), Karel Hálek a Václav Junek (knihy Františka Běhounka), na výzdobě edice Dobré knihy se podíleli Zdenek Rykr a Toyen.