Sylvestr Talla

Sylvestr Talla (* 1901 Chválkovice, dnes Olomouc-Chválkovice, † 1984 Moravské Budějovice) pocházel z rodiny kamnářského dělníka. 1919 se vyučil knihkupcem u olomoucké firmy R. Promberger, kde pak byl zaměstnán do 1924. Po několikaletém působení v dalších firmách v Brně a v Praze si 1930 pronajal knihkupectví Františka Minaříka (zal. 1928) v Moravských Budějovicích. 1932 získal vlastní knihkupeckou koncesi, knihkupectví od Minaříka koupil a převedl je na své jméno. Obchod úspěšně rozvíjel a 1934 jej rozšířil o filiálku v Jemnici. V Moravských Budějovicích rovněž vedl jazzový orchestr. Za německé okupace byl s několika přáteli 1940 zatčen pro přechovávání zbraní a 27 měsíců vězněn v káznici. Po květnu 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, z níž však ještě před únorem 1948 odešel. 1950 bylo jeho knihkupectví zlikvidováno, Talla pak vystřídal několik dělnických profesí a krátce pracoval v knižní distribuci. Do důchodu odešel 1967 jako účetní melioračního družstva. Od 1955 byl členem Spolku českých bibliofilů.

Knižně vyšly cca 3 tituly. – Při svém knihkupectví Talla vydal dvě příležitostná březiniana (jubilejní proslovy pedagoga Františka Jecha 1930 a 1934) a druhou sbírku veršů moravskobudějovického básníka Jaroslava Hoška (1937). 1938 chystal soukromý tisk Mrtvý Březina mluví (záznam výroků ducha Otokara Březiny, vyvolaného na několika spiritistických seancích) s úvodem Jana Dědiny, který však již nevyšel. – Publikace v polobibliofilské úpravě (drobnou výzdobou přispěli František Bílek, Václav Živec, Josef Kampinus a František Sedlák) tiskla novojičínská firma Kryl a Scotti, resp. Karel Kryl.

Koncem 60. let Talla navázal na své předválečné aktivity samizdatovými publikacemi. Po opisu nevydaného březinovského tisku z 1938 (7 kopií v říjnu 1968) našel své téma v bibliografii. Do počátku 80. let z registrujících i oborových bibliografií, aukčních a nakladatelských seznamů a dalších pramenů sestavil a v několika kopiích rozšířil cca 10 tematických soupisů (výtvarná alba, reprodukce, exlibris, literatura krvavá, erotická, anarchistická, zednářská aj.).