F. Šrekr

Knihtiskárnu založil a vedl Ferdinand Šrekr (* 1869 Šárka u Prahy, dnes Praha-Šárka, † 1936 Plzeň). Vyučený sazeč byl zaměstnán jako typograf v pražské tiskárně J. Stolaře, kde se 1892 seznámil s čelným představitelem pokrokového hnutí Antonínem Pravoslavem Veselým a založil s ním „orgán socialistické omladiny“ Pokrokové listy (odpovědným redaktorem byl A. P. Veselý, vydavatelem a nakladatelem F. Šrekr; 1893 vyšla jen č. 1 a 2/3 1. ročníku, všechna se zásahy cenzury). Jako Veselého spolupracovník byl pak zatčen a v únoru 1894 v procesu s tzv. Omladinou odsouzen na 14 měsíců vězení. (Později byl členem klubu Omladinářů-devadesátníků.) Od 1899 žil s rodinou 3 roky v Anglii, kde pracoval v tiskárnách, údajně též v ruské emigrantské tiskárně Vladimira Čertkova. Po návratu byl zaměstnán v tiskárně v Jablonci nad Nisou a v prosinci 1903 vstoupil jako společník do knihtiskárny F. J. Plašila v Hořicích. Ve snaze o osamostatnění od 1904 usiloval o tiskařskou koncesi pro Kralovice (hodlal mu ji přenechat faktor rokycanské tiskárny Jaroslav Strojil), ale pro politickou nespolehlivost ji získal teprve po odvolání díky podpoře českých politiků v červenci 1905. V září 1905 založil regionální „časopis hospodářský a politický pro okres kralovický a manětínský“ Nový obzor (3 ročníky čtrnáctideníku vycházely 1905 až 1908). Po dvouleté přestávce jej koncem 1910 obnovil pod názvem Kralovický obzor. Původní podnázev časopisu Vzdělávací národohospodářský a politický krajinský časopis, hájící zájmy Kralovicka, Manětínska, Radnicka a českého Podbořanska se postupně měnil podle změn rozsahu regionální působnosti i územního a státoprávního uspořádání. V srpnu 1915 byl časopis úředně zastaven a Ferdinand Šrekr mobilizován do 1. světové války. Po návratu se jako sociální demokrat angažoval v regionální politice. Kralovický obzor obnovil 1921 jako týdeník (1923–1924 vycházel s přílohou Podbořansko-žlutický obzor). Časopis pak pokračoval i po zakladatelově smrti v redakci jeho syna stejného jména do října 1942, kdy byl opět zastaven. Jeho součástí byly po celou dobu vycházení texty na pokračování (překlady světové beletrie, původní klasika i současná tvorba, beletrie i vlastivědná publicistika regionálních autorů) v úpravě, která umožňovala kompletaci díla odběrateli časopisu (k vystřihování ze stránek čísel nebo na vkládaných arších). Titulní listy nesly zpravidla označení Románová příloha Kralovického obzoru nebo Knihovna Kralovického obzoru, některá díla na pokračování zůstala nedokončena.

Vyšlo cca 30 titulů. Souborný katalog ČR eviduje i knižní publikace, které si z časopiseckých otisků na pokračování zkompletovali do knih sami odběratelé Kralovického obzoru. Pro formulaci hesla byly určující pouze tituly, které nabízela v knižní podobě firma F. Šrekr. – Nakladatelské působení zahájil Ferdinand Šrekr v září 1912, kdy se spolu s převzetím tisku stal i nakladatelem a distributorem sofistikovaného edičního projektu popularizátora vědy Alexandra Baťka, který se v té době přestěhoval z Plzně do Prahy (v poslední etapě jeho plzeňského působení byl nakladatelem a distributorem jeho publikací tamní knihkupec Jiří Faustus). Periodicky vydávané průběžně číslované sešity Illustrované přednášky přinášely v Baťkově redakci příspěvky z různých oblastí přírodních, technických a společenských věd (většinou na pokračování s přerušovaným stránkováním), které měly být odběrateli podle složitého abecedního a číselného třídění kompletovány do tematických a autorských celků. Nákladem Ferdinanda Šrekra vyšla čísla 301–350 základní řady a několik reedic, přispěli Alexandr Batěk, Josef Machač, Jaroslav Pecka, Josef Šulc, Arnošt Dittrich, Otakar Svoboda a Jan Hořejší. Přednášky Šrekr nabízel v různých číselných nebo v tematických souborech ve sníženém předplatném. 1913 asi po roce spolupráce zadal Batěk tisk Illustrovaných přednášek pražské firmě Zmatlík a Palička a jejich náklad i distribuci převzal do své režie. Další nesoustavná knižní produkce Ferdinanda Šrekra využívala sazbu některých textů, otiskovaných na pokračování v Kralovickém obzoru. Před 1. světovou válkou tak knižně vyšly překlady próz z angličtiny a ruštiny (Ernest Thompson Seton, Mark Twain, Anton Pavlovič Čechov). Pozdější Knihovna Kralovického obzoru (1922–1924) nabídla v knižních kompletech příspěvek k historii Kralovicka (Václav Kočka), stať o okultismu (Josef Holý), „vlastivědnou čítanku“ Sborník Podbořanský a Žlutický (red. Karel A. Polánek), překlad z angličtiny (Arthur Conan Doyle) a regionální pověsti i historické příběhy (František Polánek, Bohumír Struska). Knihovna Podbořansko-Žlutického obzoru (1923–1924) zařadila divadelní scény s osvobozeneckou tematikou (Pavel Viklan), vlastivědu Měcholupska (učitel Jan Wenig) a divadelní hru ze zázemí 1. světové války (Josef Šebesta-Smiřcký). Samostatně vyšly zápisky a vzpomínky organizátora dopravy ruských legií (Josef Znamenáček). – Několik obálek pro knižní varianty vydávaných titulů do dřeva a linolea vyryl odborný učitel Stanislav Bulant.