Josef Šperlín

Advokátní solicitátor a organizátor českého hospodářského a kulturního, zejména hudebního života v tehdy jazykově převážně německé Kroměříži Josef Šperlín (* 1826 Bystřice nad Pernštejnem,  † 1913 Krasjatyči, Ukrajina) zřídil 1870 knihtiskárnu, při níž rozvinul i nakladatelství. 1872 se spojil s přerovským knihkupcem Františkem Vaňkem (firma krátce působila pod názvem Národní kněhtiskárna Šperlína & Vaňka), který však ze společného podniku záhy odešel a později založil vlastní tiskárnu ve Valašském Meziříčí. Šperlín pak firmu provozoval samostatně (též pod názvem Národní knihtiskárna Josefa Šperlína) do 1879, kdy její vedení odevzdal svému synovi Jaroslavu Šperlínovi (* 1859 Kroměříž, † 1905 Příbram) a odešel do Volyňské gubernie v tehdejším Rusku, kde zakoupil statek v Rudně Bazarské. Jaroslav Šperlín vedl tiskárnu "ne právě s patřičnou dbalostí" do října 1888, kdy byl uvězněn a později souzen pro přečin zaviněného úpadku. Zadluženou tiskárnu získal v exekuční dražbě majitel pohřebního ústavu Pietas Vilém Povondra (odborné řízení svěřil typografu Václavu Kindlovi), který ji 1889 prodal Antonínu Odehnalovi. Od něho ji 1890 koupil Jindřich Slovák a dále rozvíjel pod svým jménem. Jaroslav Šperlín se později odstěhoval do Příbrami, kde se stal redaktorem Příbramských listů.

Vyšlo cca 30 titulů. – Převážná většina nakladatelské produkce je soustředěna do prvních let existence firmy a obráží osobní zájmy nakladatele. Sám Šperlín sestavil Národní zpěvník a Věnec operních zpěvů, k nimž připojil druhé vydání libreta Škroupovy zpěvohry Dráteník od Josefa Chmelenského. Pod titul Národní pověsti „sepsané od rozličných spisovatelů" (mj. Josef Bohuslav Líman, Josef Franta Šumavský, František Bohumil Tomsa, František Jaromír Rubeš, Josef Václav Zimmermann) shromáždil méně známé pohádky, historické a romantické pověsti a povídky. Valašskými lidovými pohádkami a pověstmi z Rožnovska přispěl František Bayer.  Kratšími prózami ze současnosti se uvedli V. Lipovský, Jan Vávra, J. Kunštátský (i jako J. K.) a Jan Nečas, který připojil též žertovné deklamace. Původní tvorbu doplnily překlady z polštiny (Jan Zacharyasiewicz) a ruštiny (Ivan Sergejevič Turgeněv), nezjištěnou  prozaickou předlohu adaptoval katolický kněz František Jan Pondělík. Kromě beletrie a hudebnin vyšly populární náboženské spisky (zejména poutní modlitby a písně) a praktické příručky (tabulky úroků, starší i aktuální rakouské zákony). – Knihy byly kvalitně tištěny a pečlivě graficky upraveny, byť se skromnou, převážně jen typografickou výzdobou.

Jaroslav Šperlín 1888 založil, redigoval a vydával regionální čtrnáctideníky Kroměřížan a Hostýn (vycházely střídavě po týdnech od dubna do srpna 1888). Nakladatelskou produkci tiskárny téhož roku uzavřela topografie Kroměřížska (Alois Segeth).