V. Šafránek

Regionální nakladatelství při knihkupectví a knihtiskárně v Táboře

Nakladatelská působnost 1906–1937

Zeť plzeňského knihkupce Jana Vratislava Hrubého Vojtěch Šafránek (* ? ?, † 1938 Tábor) koupil 1906 od Václava Krause knihkupectví a papírnictví v Táboře. Firmu, ke které připojil knihtiskárnu, prezentoval jako „závod pro průmysl tiskařský i papírnictví a první knihkupectví v Táboře“ (působilo od 1866, založil je Karel Janský). Tiskárnu si asi 1933 pronajal František Bambas a provozoval ji pod názvem V. Šafránek, náj. F. Bandas do poloviny 40. let, kdy ji koupil a převedl na své jméno. Majitelkou knihkupectví se po Šafránkově smrti 1938 stala vdova Jaroslava Šafránková (roz. Hrubá; * 1887). 1939 je od ní převzala její sestra Anna Růžena Durasová (roz. Hrubá;* 1882 Příbram), absolventka dívčí a obchodní školy, vyučená 1906–1908 u firmy J. V. Hrubý v Plzni. Téhož roku získala koncesi a firmu vedla pod původním názvem V. Šafránek do 1949.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Nejvýznamnějším nakladatelským počinem firmy V. Šafránek byl velkoryse koncipovaný „měsíčník věnovaný studiu jihočeské otázky“ Jihočeský kraj (6 ročníků za odpovědné redakce Vojtěcha Šafránka vycházelo 1910–1916/1919) s proměňujícím se okruhem redaktorů (mj. Bohumír Borkovec, Antonín Dříza, Karel Harmach, Vladimír Havel, Ferdinand Pakosta, František Alois Soukup, František Karel Soukup, Jaroslav Vystyd). Nesoustavná knižní produkce se omezila na učebnice, příručky a vlastivědné spisky regionálních badatelů, převážně pedagogů. U úvodního svazku zůstala brožurková edice Šafránkův průvodce po památných místech jihočeských (1906; jen Dušan František Zenkl: Příběnice). Odborná knihovna (1911–1915) soustředila příručky k bytovým zákonům (Karel Beran), stavebnímu právu (Karel L. Jelínek), samosprávě (Eduard Srb) a loutkářství (L. Borek). Samostatně vyšly mj. odborná učebnice Nauka o látkách (Václav Vilikovský, 1912–1930 3 vydání), příručka společenských tanců (Josef Bouša) a přehled národního hospodářství pro živnostenské školy (Roman Cikhart). K historii a vlastivědě Táborska dále přispěli Roman Cikhart, Emanuel Chalupný a Vojtěch J. Kosnar. Z nejednoznačných formulací v některých publikacích nelze bezpečně určit, zda je firma vydala svým nákladem, nebo jen tiskla na náklad autorů. 1935–1937 nakladatelství pokračovalo v knihtiskárně V. Šafránek, náj. F. Bandas, která rozšířila program o divadelní hry pro děti (Josef Řehoř Dubský) a adresáře Tábora (sestavil je Karel Chyška s dalšími). 1936 převzala do svého nákladu i radikálně levicový a protiklerikální „pokrokový čtrnáctideník našeho lidu“ Most k lepšímu zítřku (vydavatelem a odpovědným redaktorem byl Robert Mixa-Táboran, nákladem tiskárny vycházel od roč. 3, 1936, č. 10 do roč. 5, 1938, kdy zanikl č. 15).

Související osobnosti

Působiště

Tábor

Heslo bylo naposledy změněno 22.12.2022 11:09