V. Šafránek

Vyučený sazeč Vojtěch Šafránek (* 1870 ?, † 1938 Tábor) pracoval v pražských tiskárnách (mj. Dr. Ed. Grégr a F. Šimáček) a asi 1900 otevřel vlastní papírnictví a knihtiskárnu v Táboře. V srpnu 1906 se oženil s dcerou plzeňského knihkupce Jana Vratislava Hrubého Jaroslavou a převzal vedení nejstaršího táborského knihkupectví (založil je 1866 Karel Janský, pokračovali Arnošt Pešl a Václav Kraus), které v červenci téhož roku koupil J. V. Hrubý od posledního majitele Václava Krause. Vojtěch Šafránek později převedl knihkupectví na své jméno a 1925 přestěhoval celý podnik, pro který užíval označení „závod pro průmysl tiskařský i papírnictví a první knihkupectví v Táboře“, do vlastní novostavby. Tiskárnu po smrti svého jediného syna Vladimíra 1933 pronajal Františku Bandasovi, který ji pak provozoval pod názvem V. Šafránek, náj. F. Bandas do poloviny 40. let, kdy ji koupil a převedl na své jméno. Majitelkou knihkupectví se po Šafránkově smrti 1938 stala vdova Jaroslava Šafránková (roz. Hrubá; * 1885 Příbram, † 1971 Tábor). 1939 je od ní převzala její sestra Anna Růžena Durasová (roz. Hrubá;* 1882 Příbram, † 1962 Tábor), absolventka dívčí a obchodní školy, vyučená 1906–1908 u firmy J. V. Hrubý v Plzni. Na vlastní koncesi pak firmu vedla pod původním názvem V. Šafránek do 1949.

Celkem vyšlo cca 20 titulů. – Nesoustavná knižní produkce firmy V. Šafránek se omezila na učebnice, příručky a vlastivědné spisky regionálních badatelů, převážně pedagogů. U úvodního svazku zůstala brožurková edice Šafránkův průvodce po památných místech jihočeských (1906; jen Dušan František Zenkl: Příběnice). Odborná knihovna (1911–1915) soustředila příručky k bytovým zákonům (Karel Beran), stavebnímu právu (Karel L. Jelínek), samosprávě (Eduard Srb) a loutkářství (L. Borek). Samostatně vyšly mj. odborná učebnice Nauka o látkách (Václav Vilikovský, 1912–1930 3 vydání), příručka společenských tanců (Josef Bouša) a přehled národního hospodářství pro živnostenské školy (Roman Cikhart). K historii a vlastivědě Táborska dále přispěli Roman Cikhart, Emanuel Chalupný a Vojtěch J. Kosnar. Z nejednoznačných formulací v některých publikacích nelze bezpečně určit, zda je firma vydala svým nákladem, nebo jen tiskla na náklad autorů. Významnější složkou její produkce byla periodika. S odkazem na jméno popularizátora vědy Filipa Stanislava Kodyma Šafránek založil a 1905–1906 (2 ročníky) jako odpovědný redaktor vydával „časopis pro podporování a povznesení hospodářských a kulturních snah našeho lidu“ Kodym (řídil jej Edvard Reich), zaměřený především na rozvoj a modernizaci zemědělství. 2. ročník (1906) doplnila příloha Domácnost a rodina, věnovaná „poučení a zábavě našich hospodyní“. Od 3. ročníku (1907) ve vydávání periodika pokračoval Josef Cikánek. 1910–1916/1919 vycházel nákladem firmy velkoryse koncipovaný „měsíčník věnovaný studiu jihočeské otázky“ Jihočeský kraj (6 ročníků za odpovědné redakce Vojtěcha Šafránka) s proměňujícím se okruhem redaktorů (mj. Bohumír Borkovec, Antonín Dříza, Karel Harmach, Vladimír Havel, Ferdinand Pakosta, František Alois Soukup, František Karel Soukup, Jaroslav Vystyd). 1935–1937 nakladatelství pokračovalo v knihtiskárně V. Šafránek, náj. F. Bandas, která rozšířila program o divadelní hry pro děti (Josef Řehoř Dubský) a adresáře Tábora (sestavil je Karel Chyška s dalšími). 1936 převzala do svého nákladu i radikálně levicový a protiklerikální „pokrokový čtrnáctideník našeho lidu“ Most k lepšímu zítřku (vydavatelem a odpovědným redaktorem byl Robert Mixa-Táboran, nákladem tiskárny vycházel od roč. 3, 1936, č. 10 do roč. 5, 1938, kdy zanikl č. 15).