Jaroslav Lukavský

Jaroslav Lukavský (* 1895 Kladno, † 1940 Praha) se vyučil knihkupcem u kladenské firmy Karel Stejskal (1915–1916 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), později pracoval u firem Höfer a Klouček v Praze a St. Kugli v chorvatském Záhřebu. V říjnu 1921 obdržel knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a otevřel knihkupectví v Praze na Novém Městě. 1923 připojil i nakladatelství a 1933 změnil firmu na veřejnou obchodní společnost Lukavský a spol., s níž přesídlil na Žižkov. Již v následujícím roce však zřejmě pro finanční potíže nakladatelské působení náhle ukončil a později se vrátil k původní obchodní formě. Provozoval již jen knihkupectví, které po jeho smrti vedla vdovským právem Marie Lukavská (* 1907 Černá Hora) do 1949, kdy je převzalo družstvo Kniha lidu.

Vyšlo cca 15 titulů. – Nakladatelství postupně zahájilo několik edičních projektů zaměřených na cizí autory, ve většině z nich však po úvodních titulech nepokračovalo. V edici Knihovna světových spisovatelů (1923–1924) vyšel souběžně s jiným překladem v nakladatelství Jos. R. Vilímek román Josef Balsamo Alexandra Dumase. „Knihovna proslulých problémů vědeckých“ Atlantis (1924) uvedla v překladu z angličtiny populární hypotézu Ignatiuse Donnellyho o zmizelém kontinentu jako kolébce civilizace. Soubor Vybrané spisy Dm. N. Kračkovského (1924) se představil jen úvodním svazkem jeho povídek s medailonem autora. Nejvýraznější edice Moderní světová bibliotéka (1926–1927) zařadila prózy současných ruských autorů (Boris Pilňak, Lidija Sejfullina, Michail Zoščenko, Pantělejmon Romanov, Konstantin Balmont a Leonid Leonov) v překladech Václava Koeniga, Bohumila Mužíka a Antonína Kurše; ohlašované překlady z japonštiny, čínštiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny a dánštiny již nevyšly. Z původní tvorby se postupně představili Josef Pacovský knížkou humoresek, František David aktovkou a Richard Jager a Vratislav Václav Tomek romány ze současnosti. Firma Lukavský a spol. zahájila formálně v rámci týdeníku Románová knihovna (pak Románový týdeník) VAZ (1933) sešitové vydání románu Alexeje Pavloviče Čapygina o Stěnku Razinovi. Knihu pak dotiskla zřejmě na vlastní náklad Holinkova tiskárna s mutacemi titulních stran pro nakladatelství Fenix a Fr. Hanek. Posledním nedokončeným titulem firmy bylo 1934 torzo sešitového vydání původní válečné utopie Tajemné auto (J. Malyška Valský). – Ilustracemi přispěli F. K. Loukotka, J. Polák a Jiří Vovk (Wowk), obálky navrhli Josef Vodrážka a Václav Čutta (pro sešitová vydání). Po tiskárnách K. Mašín v Kladně a Legiografie v Praze se na tisku vystřídalo několik menších tiskáren v Praze a v Benešově. Nakladatelskou vazbu zhotovila firma Zdeněk a Jan Nožička.