Metoděj Lužný

Metoděj Lužný (* 1889 Kožušany, dnes Kožušany-Tážaly, † 1942 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko) absolvoval 4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci a 1905–1909 se vyučil knihkupcem u olomoucké firmy R. Promberger. Pak pracoval v Plzni u firmy Jiří Faustus a v několika pražských knihkupectvích do 1914, kdy byl mobilizován. Na ruské frontě padl do zajetí a vstoupil do československých legií. Zařazen byl do 6. střeleckého pluku Hanáckého, s nímž se 1920 vrátil v hodnosti rotmistra. Krátce byl zaměstnán u firmy Jos. R. Vilímek v Praze a v říjnu 1921 otevřel na koncesi z téhož roku vlastní knihkupectví v Olomouci. 1926 zřídil pobočku v Šumperku a 1930 v Olomouci-Hodolanech. Hodolanskou pobočku převzal 1937 na své jméno Leonard Hřivna, šumperská filiálka zanikla pravděpodobně po záboru města Německem na podzim 1938. Později byl Lužný za nezjištěných okolností zatčen a 27. 3. 1942 zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Firmu po jeho smrti likvidoval německý vnucený správce Friedrich Gross, vdova po knihkupci zemřela bez dědiců 1944.

Vyšlo cca 12 titulů. – V nakladatelství se Lužný programově věnoval ruským legiím a Hané. Knihovna příležitostných divadelních her (1925) přinesla jen drama z bojů legionářů na magistrále (František Stehlík). K výročím bitvy u Bachmače zpracoval kronikář Hanáckého pluku Adolf Kubíček válečné dějiny pluku (1928) a uspořádal album jeho legionářských zakladatelů (1938). Legionáři vystupují i v románové trilogii Antonína Navrátila Trosečníci (1929–1933) o osudech ruských sourozenců ve víru války. K hanácké tematice přispěli Stanislav Krejčí (vesnickým románem), Ludvík Přidal (prózami v hanáckém nářečí) a František Novotný (národopisnými tanečními a hudebními scénami pro veřejná vystoupení). Produkci doplnily humoristické povídky (Antonín Dříza) a dobrodružný román z anglického prostředí (Jaroslav Lipinský). – Obálky navrhli mj. Otto Matoušek, František Hoplíček a Karel Kašpařík, tisk zajišťovaly různé olomoucké tiskárny a šumperská Grafia.