Linie

Umělecké avantgardní sdružení Linie založili 1931 výtvarní i slovesní umělci a kulturní publicisté, kteří působili na Českobudějovicku, občanským zaměstnáním především pedagogové obecných, odborných a středních škol, lékaři a právníci. Vůdčími osobnostmi sdružení, které rozvíjelo impulzy moderních uměleckých směrů v různých oborech umění (malířství, grafika, fotografie, film, literatura, hudba, divadlo, architektura), byli básník, dramatik a výtvarník Josef Bartuška a výtvarník Emil Pitter. Těžiště vnější prezentace členů a spolupracovníků sdružení bylo ve výstavách, organizovaných převážně výtvarnou skupinou a fotoskupinou Linie, a v živých uměleckých akcích. Jednotliví členové Linie se zapojovali i do aktivit jiných, převážně levicových uměleckých a kulturních uskupení. Činnost Linie ukončila koncem 1938.

Vyšlo cca 15 titulů. – Časopis Linie, vydávaný nákladem Vydavatelského a nakladatelského družstva jako publikační základna sdružení, vycházel po 12 číslech ročně od listopadu 1931 do června 1936 (ročníky 1–5) a od listopadu 1937 do června 1938 (6. ročník). Odpovědným redaktorem byl zprvu Josef Bartuška, pak krátce Rudolf Stejskal a v posledním ročníku Jiří Linhart. Redakční kruh tvořili Josef Bartuška, Karel Fleischmann, Miroslav Haller (později jej nahradil Josef Stejskal), Richard Lander, Miloš Mühlstein, Oldřich Nouza, Emil Pitter a Rudolf Stejskal. Ukázky z literární i výtvarné tvorby členů Linie i širšího okruhu jejích spolupracovníků i pohotovou reflexi soudobého uměleckého a společenského ruchu strukturoval časopis do přehledných rubrik (mj. Slovo, Jeviště, Zvuk, Tvar, Reklama, Škola, Rozhlas, Život). Pro funkcionalistickou grafickou úpravu časopisu, jednotnou pro všechny ročníky, zvolil grafik Emil Pitter bezpatková písma; titulky byl sázeny zpravidla (v názvu „linie“ důsledně) malopisem. – Přidružená knižní edice Linie (1932–1938), jejíž profil formoval redakční kruh časopisu, zařazovala především literární, výtvarnou a fotografickou tvorbu členů sdružení. Soubory grafiky představili Karel Fleischmann, Richard Lander, Josef Bartuška a Oldřich Nouza, verše a prózy (některé v působivé kombinaci s uměleckými fotografiemi) Karel Fleischmann, Josef Bartuška, Jiří Linhart a Václav Ambrož. Jiří Haller přispěl satirami a epigramy na osobnosti současného kulturního života (s karikaturami Richarda Landera), starší parodický epos z prostředí pražského německého gymnázia 80. let 19. století (Oskar Kraus) oživil novým překladem českobudějovický pedagog Leontin Baťa. K zařazení dalších básnických sbírek do edice přispěly zřejmě přátelské kontakty autorů (Eva Šáfrová, Miloš Tůma) se členy sdružení. Samostatně vyšel sborník výtvarné skupiny Linie k padesátinám Emila Pittera (1937, red. Josef Bartuška) s výtvarnými i literárními příspěvky Josefa Bartušky, Karla Fleischmanna, Miroslava Hallera, Jiřího Linharta, Miloše Mühlsteina, Ludvíka Mühlsteina, Oldřicha Nouzy a Josefa Stejskala. Individuální grafické úpravy většiny svazků edice navrhoval rovněž Emil Pitter, na úpravě dalších se vystřídali Stanislav V. Kocmoud (grafická alba), Josef Bartuška, Karel Fleischmann, Karel Valter a Richard Lander. Z výstavních katalogů Linie, zmiňovaných pamětníky, byla zjištěn jen katalog k výstavě 1935, vydaný v grafické úpravě a formátu časopisu. – Kmenovou tiskárnou Linie byla firma Karel Fiala v Českých Budějovicích (od 1936 ji vedl spolupracovník sdružení Karel Fiala mladší), kterou doplnila tiskárna St. Kocmoud; výjimečně se účastnily tiskárny v Brně a v Chrudimi.