Literární a umělecké sbírky města Kolína

Z podnětu Roberta Marka, kulturního organizátora a redaktora časopisu Věstník Klubu čsl. turistů – odbor Kolín (vycházel s podtitulem Vlastivědný sborník středního Polabí) se v listopadu 1932 v Kolíně ustavilo Muzeum básníků Legra a Machara. Zvolené kuratorium (jeho předsedou se stal Robert Marek, jednatelem odborný učitel Josef Zach) bylo součástí kolínského odboru KČST, který činnost muzea v prvých letech financoval. Rychle rostoucí sbírky (převážně dary) byly poprvé prezentovány v únoru 1934 na výstavě k 70. narozeninám J. S. Machara a v září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno. 1938 se přejmenovalo na Muzeum básníků K. Legra, J. S. Machara a O. Fischera a po návratu k původnímu názvu koncem 1939 rozšířilo svůj záběr na dokumentaci všech významných umělců a vědců, spjatých původem, životem nebo dílem s Kolínskem. 1941 převzalo jeho sbírky město Kolín a od 1942 působilo pod novým názvem Literární a umělecké sbírky města Kolína, zkráceně LUSK. Již od konce 1939 rozvinulo intenzivní výstavní program, v němž byli do konce 1948 představeni mj. literáti Karel Leger, František Jaromír Rubeš a Božena Němcová (spolu s herečkou Terezií Brzkovou), hudebníci František Kmoch a Antonín Dvořák, výtvarníci Zdenek Rykr, Vladimír Jan Hnízdo, Vincenc Morstadt, František Hlaváček, Marie Válková, Ludvík Červinka, Jan Čart, Jožka Kraťochová, Josef Holoubek, Mikoláš Aleš, Josef Holler a fotografové Jaromír Funke a Bedřich Berwid. Výstavy koncipoval a  instaloval převážně Robert Marek, který 1940 připravil i přehledovou výstavu Kolínští beletristé 1840–1940. 1948 se LUSK stal samostatným oddělením kolínského muzea s vlastním rozpočtem a vedením. Nová expozice sbírek zahrnovala Macharův úmrtní pokoj, pracovnu Karla Legera, síň kolínských spisovatelů s koutkem Kmochovy hudby a od 1949 i síň kolínských malířů. Počátkem 50. let 20. století (asi 1952) byly sbírky LUSK včleněny do Okresního muzea a jejich expozice zrušena. Na některých výstavních katalozích muzea však LUSK dále figuroval jako spolupořadatel (bibliograficky doložena je ještě 78. výstava LUSK v dubnu-květnu 1956).

Publikační činnost muzea zahájilo 1934 bibliofilské vydání Macharovy básně Palestyna s výzdobou Františka Pavelky (redigoval je Josef Zach). K prvním dvěma macharovským výstavám posloužily zvláštní otisky příspěvků z Věstníku Klubu čsl. turistů, další výstavní katalogy pak vycházely nákladem muzea (k výstavě Jana Čarta 1943 vydal LUSK novotisky pěti jeho grafických listů). Funkci běžných příležitostných tisků, mapujících aktuální muzejní aktivity, přesáhl svým významem již slovníček kolínských beletristů od Roberta Marka, vydaný k výstavě 1940. Programový nakladatelský počin představuje až Edice LUSK (1942–1947, red. Robert Marek), která se rozvinula po přeměně muzea na Literární a umělecké sbírky města Kolína. Do různorodého souboru kolinensií přispěli verši Jiří Korbel, esejemi chemik a teolog Alois Červín, dokumentárními kresbami Kolína František Hlaváček, příběhy z času stavby železnice Vilém Veletovský (pseud. Vilém Velet) a studiemi o kolínských stopách v životě a díle Mikoláše Alše Robert Marek a Emanuel Svoboda. Edici završilo dokumentární svědectví rabína Richarda Federa o nacistické likvidaci kolínské židovské komunity (s kresbami Karla Fleischmanna a Karla Fantla). 1949 již nesměla vyjít připravená studie Hany Netukové-Divecké o Karlu Legerovi. – Na výtvarné podobě edice se podílel nejčastěji Vladimír Jan Hnízdo, většinu jejích titulů  i ostatních muzejních publikací vytiskla kolínská tiskárna Alois Hanuš.