J. Z. Laš
Knihtiskárna s edicí pro mládež v Klatovech
Zakladatel tiskárny Jan Zikmund Laš (* 1872 Dvůr Králové nad Labem, † 1938 ?) se vyučil tiskařem u firmy Franz Morawek ve Dvoře Králové a v Trutnově. Pak byl do 1896 zaměstnán v knihtiskárně Karel Trohoř ve Dvoře Králové a později v Kutné Hoře, v Novém Městě nad Metují, v Hradci Králové a v Roudnici. 1902 si pronajal a 1903 koupil knihtiskárnu ve Slaném, 1905 získal koncesi na své jméno a 1910 zde založil a redigoval týdeník Slánské hlasy, který vydával až do jeho zastavení v prosinci 1914. V listopadu 1919 převzal Závod tiskařský a nakladatelský v Klatovech (firma byla založena jako akciová společnost 1911) a stal se vydavatelem a redaktorem týdeníku Klatovské listy (vycházel 1882–1890 a 1897–1945), který též tiskl. Protože prvorozený syn majitele firmy a jeho předpokládaný nástupce Karel Laš zemřel předčasně 1927, řízení tiskárny i redakce Klatovských listů se po smrti J. Z. Laše 1938 ujal jeho další syn, vyučený typograf Jaroslav Laš, který byl předtím pro nezřízený život vypuzen z domova a pobýval v Lipsku, kde se oženil s Němkou. Po převzetí tiskárny počátkem 1939 změnil její název na J. Z. Laš a jako vydavatel a odpovědný redaktor Klatovských listů zaměřil časopis pronacisticky a ostře antisemitsky. Zemřel 5. 5. 1945 sebevraždou v Rakovníku. Po válce působila firma podle dostupných údajů jako tiskařská a nakladatelská společnost s r. o. Rauscher a Laš.
Vyšlo cca 9 titulů. – Firma Závod tiskařský a nakladatelský tiskla Klatovské listy a knižnímu nakladatelství se až na ojedinělou brožuru o klatovském divadle nevěnovala. Jaroslav Laš vydal 1932 vlastním nákladem vzpomínky Adolfa Smoláka (Adolfa Pechmanna). Nákladem tiskárny J. Z Laš za vedení Jaroslava Laše vycházela od 1940 edice Klatovská dětská knihovnička (též s názvy Klatovská dětská knižnice, resp. Klatovská knižnice dorostu; 1940–1941). Jako pandán regionální edice Vlastivědná knižnice Klatovska, vydávané od 1936 nákladem konkurenční tiskárny Ot. Čermák, ji koncipoval a řídil pedagog Josef Biskup, který do ní zařadil především svou vlastní tvorbu pro děti (verše, prózy) a pod pseudonymem Josef Klos uspořádal sborník veršů klatovských autorů. Dále přispěli František Biskup loutkovou divadelní hrou, Bohumil Schweigstill pohádkami, Julie Flanderková prózami a František Šálek verši a prózami. Většina titulů soustředila texty, otištěné předtím v časopisech a denících, medailony autorů do jednotlivých svazků psali Josef Biskup (šifra Bp), Marie Biskupová (pseud. Marabi) a Jaroslav Janoušek. – Na výzdobě a ilustracích se podíleli především spolupracovníci Vlastivědné knižnice Klatovska Jana Brožová, Vojtěch Cinybulk, F. V. Eisenreich, Svatopluk Havrlík (značka edice) a Josef Konrád, dále mj. Julius Bous, Jaroslav Dědina a Karel Stehlík. – Po svém odchodu na Příbramsko 1941 přenesl Josef Biskup edici do příbramské tiskárny Ant. Pelz.
Literatura a prameny: Jindřich Hulinský: Historie slánských tiskáren, in sb. Slánští knihtiskaři (Slaný 1934), s. 34–35; Rodinu p. J. Z. Laše, maj. knihtiskárny a redaktora Klatovských listů... [nekrolog Karla Laše v rubrice Úmrtí], Šumavan 59, 1927, č. 52, s. [3]; 60leté jubileum Jana Z. Laše z Klatov, Grafické listy 18, 1932, č. 8, s. 4; Otakar Čermák: Z historie klatovské žurnalistiky, in Klatovy, město a okolí [1936], s. 109–111; Milada Čermáková. Nenáviděný Jaroslav Laš, Klatovsko 33, 1992, č. 20, s. 5.
Související osobnosti
Působiště
Obrazová dokumentace
Heslo bylo naposledy změněno 15.11.2017 22:47
L
- Marie Lábková viz Vlastivědné nakladatelství a knihkupectví Marie Lábkové
- Václav Lácha
- Fr. Landgraf
- J. Z. Laš
- Miroslav Láth
- Alois R. Lauermann
- E. Lauseger viz Česká beletrie
- Leopold Lažan
- Edvard Leschinger
- Jindřich Levý
- Lidová bibliotéka viz Moderní bibliotéka
- Lidová knihovna vídeňská
- Lidová tribuna
- Jan Liebich
- Linie
- Literární a umělecké sbírky města Kolína
- Litevna
- Karel Ločák
- Jindřich Lorenz
- Loutkář Choceň viz Tiskárna a nakladatelství Loutkáře
- Jaroslav Lukavský
- LUSK viz Literární a umělecké sbírky města Kolína
- Metoděj Lužný