Podbrdská kulturní pospolitost

Volné sdružení tvůrčích kulturních a uměleckých osobností Podbrdská kulturní pospolitost se zformovalo ke společným aktivitám koncem 1929 po předchozím nerealizovaném pokusu o vytvoření družstva k provozování loutkové scény s vysokou uměleckou náročností v Berouně. Sdružení (iniciativně v něm působili zejména prozaik a ekonom František Hampl, knihovník Josef Poch a architekt Jan Slavík z Berouna a malíř, sochař a grafik Václav Živsa z Hořovic) organizovalo výstavy výtvarného umění, literární večery, odborné přednášky, koncerty, divadelní představení a vystoupení divadelních umělců; v Berouně iniciovalo postavení pomníku Bedřicha Smetany. Činnost ukončilo v prvých letech německé okupace.

Vyšlo cca 10 titulů. – Do berounské Edice Podbrdské kulturní pospolitosti (1930ˆ–1936) přispěli Josef Poch a Antonín Matějček záznamy přednášek, Jaroslav Pasovský máchovskou statí, Karel Vokáč lyrickým místopisem a Jiří Jelínek a Václav Živsa komentovaným překladem stati Émila Zoly o Edouardu Manetovi. Mimo edici vyšel román Františka Hampla Štěstí na křižovatce (1933), který převzalo k distribuci Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství v Praze. Z drobných příležitostních tisků ke kulturním akcím sdružení byl zjištěn jen katalog k berounské výstavě Jiřího Jelínka s textem Vladimíra Holana (1931). V Příbrami vydala Podbrdská kulturní pospolitost jako prémii pro své členy dva „sborníky podbrdské kulturní práce" Druza (1932 a 1933; vycházely jako měsíční příloha časopisu Naše obrana v grafické úpravě Václava Živce), do nichž jejich redaktor Ladislav Stehlík soustředil příspěvky širšího okruhu literátů i výtvarníků. Názvem Druza i jmény některých přispěvatelů se sborníky přihlásily ke starší stejnojmenné edici předčasně zesnulého hornického básníka a prozaika Fráni Kučery z Podlesí u Příbrami. – Na výtvarné podobě publikací Podbrdské kulturní pospolitosti se podíleli Jan Slavík a Václav Živsa, tisk zajistily firmy Josef Šefl v Berouně a Ant. Pelz v Příbrami.