Václav Vetterl

Nejmladší syn zakladatele písecké tiskárny Josefa Jana Vetterla (* 1779, † 1863) Václav Vetterl (* 1822 Písek, † 1900 Písek) absolvoval 3 třídy gymnázia v Písku a vyučil se tiskařem. Okolo 1846 převzal otcovu tiskárnu, jejíž součástí bylo i knihkupectví, které však asi počátkem 50. let 19. století zaniklo. V Písku byl členem městského a okresního zastupitelstva i vedení městské spořitelny. Kromě zakázkového tisku se věnoval též vydávání, případně redakci regionálních periodik. Již během krátkého politického uvolnění 1848 založil radikální Práchénský týdenník (1848, zjištěna jen č. 0 a 1–3 od května do července, odp. red. Antonín Žalud v Hošticích), v časopisu však nepokračoval zřejmě z obavy, že přijde o úřední zakázky. V době potlačení občanských svobod založil a vydával zábavný a poučný „časopis pro lid městský a venkovský“ Poutník od Otavy (5 ročníků v 9 svazcích vycházelo od ledna 1858 do října 1862 s půlroční přestávkou 1860). Redaktorem byl 1858–1859 Vojtěch Vlastimil Janota, 1860–1862 převzal redakci sám vydavatel. Zánik časopisu zdůvodnil nedostatkem financí na vyžadovanou kauci a delší chorobou. Na dalším píseckém časopisu Otavan, který opět redigoval V. V. Janota, se účastnil 1863–1864 a 1866–1867 pouze tiskem, přičemž v létě 1866 vydával jednolistové zprávy Telegram o probíhajících válečných událostech. Od července 1868 do ledna 1869 pak jeho nákladem vycházel čtrnáctideník, pak desetideník Písek, který redigoval opět V. V. Janota. 1871 tiskárnu prodal strojmistru Václavu Paďourkovi, odstěhoval se z Písku a založil tiskárnu v Jihlavě, kde se mu však nepodařilo v německém prostředí uspět. 1872 přenesl koncesi do Brna, kde v Besedním domě zřídil tiskárnu, která zajistila tisk ohroženého českého deníku Moravská orlice. 1874 ji změnil na akciovou společnost Moravská akciová tiskárna, v níž pak působil jako ředitel. 1882 z Brna odešel a založil tiskárnu v Poličce, kterou 1885 prodal Františkovi Ladislavu Popelkovi (vedl ji jeho otec, knihař František Popelka, od 1888 na svou koncesi). Vrátil se do Písku, ale počátkem 90. let 19. století ještě řídil jako správce další tiskárnu Popelků v Jaroměři. V Písku pak dožil za podpory města. Jeho dcera Hedvika Vetterlová (* 1850) byla od 1870 údajně herečkou Zemského českého divadla v Praze (dokumentace divadla její jméno neuvádí) a 1874 se provdala za soudního úředníka Emanuela Pacovského. Jejich syn Emil Pacovský byl vydavatelem umělecké revue Veraikon a nakladatelem uměleckých publikací. Sestra Václava Vetterla Marie byla manželkou spisovatele Jakuba Malého.

Vyšlo cca 7 titulů. – Knižnímu nakladatelství se Václav Vetterl na rozdíl od svého otce věnoval jen zcela okrajově, neboť je považoval za finančně ztrátové. Dva výraznější projekty jeho nákladu zůstaly torzem. Soubor překladů německého autora historických příběhů Karla Augusta von Witzleben Tromlitzovy povídky přeložené od Kl. W. Pünera (1846) nepokračoval po 1. svazku a z pozdějšího souboru Výbor básní Alexandra Puškina (1859–1860) v překladech Václava Čeňka Benda nevyšel ohlašovaný 3. díl. Nákladem tiskárny dále vyšly anonymní adaptace mravoučných příběhů, kompilační životopis Napoleona Bonaparta (Václav Klement), ovocnářská příručka (výtisk nebyl zjištěn) a Písecký hospodářský kalendář na rok 1863 (1862). Další uváděné tituly (německé verše tachovského lékárníka a spisovatele Heinricha Swobody, písně Velebína Podtřemšínského, vl. jm. Augustina Jedličky, aj.) podle formulací v tirážích („tisk a sklad“) firma zřejmě pouze tiskla a distribuovala na náklad autorů.