Veleslavín (Slaný)

Nově ustavené Tiskařské a nakladatelské družstvo Veleslavín, spol. s r. o., jehož hlavním podílníkem byl národněsocialistický politik Josef V. Klečák, koupilo 1924 slánskou knihtiskárnu Františka Hermana, k níž připojilo vybavení uzavřené tiskárny Františka Jeřábka. Firmu vedl do 1931 faktor František Franz, který si opatřil tiskařskou koncesi na své jméno. 1929 tiskárna přesídlila do vlastní nově adaptované budovy a od 1931 ji vedl na vlastní koncesi František Jiráček pod názvem Veleslavín Slaný. Později se přeměnila na veřejnou obchodní společnost Veleslavín (Jiráček, Flaisik a Pužman), jejímiž spolumajiteli byli František Jiráček, František Flaisik a Ladislav Pužman. V prvých letech za vedení Františka Franze provozovala i nakladatelství, od 1931 se věnovala jen tiskařství. Tiskla mj. regionální periodika Naše slovo, Svobodný občan, Světlo a síla, Licht und Kraft, Motorista a Nezávislý motorista, později brožury k přednáškám a výstavám akce Lepší Slaný, organizované 1939–1942 továrníkem a od 1940 starostou města Janem Jaroslavem Pálou. Zanikla po 1949.

Vyšlo cca 6 titulů. – První autorem nakladatelství byl holandský teolog a kritický interpret biblických textů Henri W. PH. E. van den Bergh van Eysinga, jehož přednášky přeložil Rudolf Vonka. Následovaly román a soubor povídek Viléma Neubauera, vzpomínky na dětství Jana z Finberka a jediný svazek chystaného souboru Illustrované spisy Prokopa Chocholouška (1930; Poprava českobrodská), vydávaného po sešitech. Obálky publikací navrhoval a většinu titulů ilustroval Josef Kočí. Do „literárního měsíčníku“ Veleslavín (redigoval jej Karel Skála, zodpovědným redaktorem byl Karel Petr Novotný, vyšla jen 2 čísla z prosince 1929 a října 1930) přispěli Vilém Neubauer verši, Karel Mejstřík statí o významu díla R. M. Remarqua a Karel Skála náměty ke zlevnění české knihy. Obsah doplnily propagační referáty o publikacích nakladatelství a informace o knižní produkci v Sovětském svazu.