Všestudentský spolek Jihočeští akademici (VSJA)

Všestudentský spolek Jihočeští akademici (původně Jihočeští akademikové), zkratka VSJA, sdružoval písecké vysokoškoláky i studenty nejvyšších ročníků píseckých středních škol. Založen byl pravděpodobně 1927 a aktivně působil s proměnlivou intenzitou do 1941. Podle stanov, které spolek přijal 1931 z iniciativy tehdejšího předsedy Jaroslava Štěrby, bylo jeho účelem „sdružiti studentstvo z Písku a okolí na podkladě nekonfesijním a nepolitickém k jednotné soustavné práci sociální, kulturní, školské, společenské, zábavní a tělovýchovné“. Ve spolku pracovaly odborné komise, resp. odbory, které organizovaly kulturní, společenské a sportovní akce; sociální komise zajišťovala bezúročné půjčky nemajetným studentům. Ve volnějším spojení s VSJA byl písecký ochotnický divadelní spolek Prácheňská scéna, který pod jeho záštitou pořádal některá představení. Jediným zdrojem finančních prostředků spolku byly podle dostupných údajů společenské akce (plesy, mikulášské zábavy, taneční čaje, akademické rauty apod.); kulturní pořady (zjištěny byly přednášky spisovatelů A. C. Nora a Bernarda Horsta 1931, dále večer Františka Halase s účastí básníka a přednáška Jana Mukařovského o Máchově Máji 1936) i divadelní inscenace byly finančně ztrátové. V počátcích své činnosti byl VSJA vydavatelem Literárního měsíčníku Častuk (= Časopis studentů kýčařů, 1926–1927, red. Karel Brůha, zjištěna jen 2 čísla), zjevně inspirovaného aktuálními uměleckými směry, zejména poetismem a konstruktivismem. Pozdější Jihočeský akademik (s podnázvem Nepolitický, kulturní měsíčník vycházel od října 1933, zanikl v lednu 1935 dvojčíslem 1/2 2. ročníku) řídili s neujasněným programem a sílící konzervativní orientací postupně Jaroslav Štěrba, František Zedníček, Miloš Tůma, Bohumil Tomeš a Miloslav Říha. Beletrii a příspěvky o literatuře a umění publikovali Jiří Marek pod původním jménem Josef Puchwein (též šifra J. J. P.), Karel Cvejn, Miloš Tůma, Josef Hloucha, Marie Husová a Jan Gruber, o kulturním regionalismu psal Zdeněk Zachystal, o studentské problematice Jaromír Bělský. Jedno číslo časopis věnoval turistické propagaci Písecka, o činnosti VSJA informoval jen ojedinělými zprávami v neustálených tematických rubrikách (mj. Kultura, Středoškolák píše, Studentský sport).

Vyšlo cca 15 titulů. – V souvislosti se spolkovým provozem vycházely jednotlivé účelové publikace (zjištěny byly program karnevalu 1927 a výroční zpráva 1932) a drobné tisky (programy divadelních představení, plesů apod.). Soustavnější ediční činnost rozvinul kulturní odbor spolku až při organizaci uměleckých pořadů v prvých letech německé okupace. Divadelní aktivity této etapy dokumentuje série jednotně koncipovaných programových brožur Prácheňská scéna Písek (1940–1941) k představením stejnojmenného amatérského divadla s původními texty spolutvůrců jednotlivých inscenací (mj. Cyril Vymetal, František Zedníček, Ivo Beneš, Josef Hloucha, Miloš Hlávka, Václav Krška, Jiří Srnka, Josef Bonhard, Nina Bonhardová, Otto Vorel, Jan M. Raab, Antonín Dvořák, Vladimír Zima). Zkratka spolkového názvu VSJA (1940) sdružila obdobné programy píseckých koncertů České filharmonie a Pěveckého sdružení moravských učitelů. Utilitární funkci průvodců kulturními pořady přesáhla jen Edice VSJA (1940–1941, 1945), v níž básnické sbírky jihočeských literátů (Jindra Černohorský, Miloš Tůma, Františka Haipetrová) doplnil sborníček k jubileu píseckého skladatele a varhaníka Jaromíra Františka Hrušky (red. Jan Gruber). Pod tlakem protektorátních předpisů převzal 1941 náklad edice od spolku její tiskař Bohumil Novotný; poslední svazek (rezistenční poezie Jindry Černohorského) vydal po čtyřleté přestávce až v květnu 1945. – Programové brožury graficky upravovali František Zedníček a Antonín Dvořák, polobibliofilskou Edici VSJA (s přednostními výtisky) především Jiří Eliáš a Vladimír Maisner. Kontrast mezi pozdně funkcionalistickou grafickou úpravou edice a tradicionelní ilustrační výzdobou jejích svazků zvýraznilo střídavé užití grotesku a antikvy v sazbě. Publikace spolku tiskly písecké firmy Jan Hruška (pak Vladimír Hruška), ve 40. letech B. (Bohumil) Novotný.

1943 se na program pozastavené edice pokusila navázat písecká pobočka nově formované protektorátní organizace Veřejná osvětová služba, zaštítěné Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Jediný svazek Edice VOS (1943, red. Miroslav Kroh) přinesl v grafické úpravě Edice VSJA (včetně varianty její ediční značky) sborníček prací z literární soutěže píseckých studentů Mladí písečtí autoři.