Vydavatelstvo Knihovny

Nekoncesované nakladatelství pod názvem Vydavatelstvo Knihovny založil a krátce řídil Jiří Živný (* 1876 Žižkov, dnes Praha-Žižkov, † 1948 Praha). Po absolvování nižšího gymnázia a obchodní akademie byl zaměstnán 1898–1900 jako písař městské rady, pak v Městské spořitelně pražské, naposledy jako vrchní pokladník. 1931 odešel do důchodu. Byl členem kruhu Moderní revue, do konce 20. let 20. století překládal z angličtiny a francouzštiny a publikoval verše, drobné prózy a recenze ve spřízněných časopisech. 1917 uveřejnil drama Motýlek. Vydavatelstvo Knihovny mělo zřejmě posílit rozpadající se nakladatelskou základnu družiny Moderní revue a navázat na původní program její poslední edice Knihy dobrých autorů nakladatelky Kamilly Neumannové. Jako tzv. soukromé nakladatelství (bez koncese) působilo mimo knihkupeckou síť; distributorkou jeho produkce byla od 1923 pražská firma Jan Košatka.

Vyšlo cca 6 titulů. – Edice Knihovna (1920–1926, red. Jiří Živný) zařadila epistolární román Honoré de Balzaca v překladu O. Městeckého (asi pseudonym), původní verše Rudolfa Krupičky, dokumentární prózu z 1. světové války Louise Dumura v překladu Arnošta Procházky, nové vydání esejů Waltera Patera v Živného překladu a Dekameron Giovanniho Boccaccia, jehož překlad po smrti Arnošta Procházky dokončil Antonín Pokorný. V brožurkové edici Časovosti (1921, red. Jiří Živný) vyšel jen protiněmecký výpad Arnošta Procházky, inspirovaný překladem Dumurova románu. – Jednoduchou typografickou úpravou evokovala edice Knihovna pozdní válečné ročníky Knih dobrých autorů. Některé svazky skromně vyzdobil dřevoryty (obálka, portrét na příloze, viněty) František Kobliha. Na tisku se vystřídaly renomované pražské firmy Grafia, Českoslovanská akciová tiskárna, A. Němec a spol. aj.