František Novák

František Novák (* 1910 Plzeň, † ? ?) vystudoval reálné gymnázium v Plzni (mat. 1928) a jednoroční obchodní kurz v Českých Budějovicích (abs. 1932). Nebyl vyučen v oboru, praxi údajně získal v českobudějovických tiskárnách a v pražských nakladatelstvích Rodina a Julius Albert. Nakladatelství otevřel v únoru 1941 na koncesi, které se v jeho prospěch vzdal tiskař František Ziegner. Firma zanikla 1949, další údaje o nakladateli nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 25 titulů. – Ze soudobé prózy vyšlo několik titulů německé oddechové četby (Heinrich Spoerl, Werner Kortwich, Leo Weismantel), dále původní sociální román (Otomar Gastchä) a pohádky a povídky v chodském nářečí (Věra Procházková). Výraznější linii tvořila bohatě ilustrovaná klasická četba, zprvu původní (Jan Karafiát), po 1945 cizí (Daniel Defoe, Jonathan Swift, Alexandre Dumas) v  nových překladech (František Marek-Müller, Quido Palička, Jaroslav Jahnů, Hana Lyerová). Program odborné a naučné literatury soustředila po příručkách německé konverzace (Miroslav Koloděj) především edice Naše poklady (1944–1948, red. Fridolín Macháček) se studiemi o pražských varhanách (Vladimír Němec), hudebních nástrojích (Josef Hutter), nerostech (Karel Tuček) a o vývoji české knihy (František Horák). Edice komentovaných hudebnin Loutna česká (1943–1946, red. Josef Hutter) přinesla v Řadě z hudby dávné stejnojmennou skladbu Adama Václava Michny z Otradovic, v Řadě z hudby nové klavírní výtahy zpěvoher (Rafael Kubelík, Iša Krejčí) a písní (Dalibor C. Vačkář). Výklady a komentáři přispěli Emilián Trolda, Zdeněk Němec, Josef Bachtík, Václav Holzknecht, Karel Koval a Jiří Dostál. V jediném svazku edice Naše vzpomínky (1946) doplnily vězeňskou anabázi Fridolína Macháčka kresby Oty Matouška z koncentračních táborů. 1948 pokračoval naučný a popularizační program antologií filozofických textů (František Marek a Štěpán Zapletal) a životopisem Niccola Paganiniho (Renée de Saussine). Celou knižní produkci spojuje jednotná redakční výbava (medailony autorů na záložkách, u klasické beletrie doslovy, u odborných knih bohatá dokumentace s poznámkovým aparátem), na níž se zřejmě podílel především spolupracovník nakladatelství Jaroslav Jahnů (jinde publikoval pod jménem Jaroslav Janů). – Hlavním ilustrátorem beletrie byl Jan Goth, kresbami a výzdobou dále přispěli Zdeněk Guth a Alois Moravec. Pro hudební edici navrhla univerzální obálku s barevnými variantami Toyen. Kmenovou tiskárnou nakladatelství byla Politika (po 1945 Práce), hudebniny tiskly Č. A. T. a Průmyslová tiskárna, štočky k ilustračním přílohám připravoval grafický závod Dvořáček a spol. v Praze.